E15: Jak se byznysu české Sberbank dotýkají vzájemné evropsko-ruské obchodní sankce? Pociťujete to skrze byznys svých klientů – exportérů?
Sankce budou mít nějaké dopady na klienty všech bank, které se zabývají financováním exportu. Nejistota, jež v posledních několika měsících panuje, obchodu nepřeje. Některé transakce, které byly rozjednány mezi našimi exportéry a odběrateli v SNS (Společenství nezávislých států pozn. red.), jsou pozdrženy, čeká se, jak se situace vyvine. Na druhé straně exportní kontrakty probíhají většinou roky, obzvlášť pokud jde například o vývoz velkých celků. Financování se čerpá dva tři roky, splácí třeba sedm let, takže to bývá běh na dlouhou trať. Vliv tedy není okamžitý.
E15: Obracejí se na vás klienti s prosbou o poradenství?
Ano. Věc, která by mě mohla těšit, ale netěší, je, že se na nás obracejí i noví zákazníci – kvůli aktuální nejistotě chtějí mít v teritoriu partnera, který se v něm vyzná lépe než ostatní. Na těchto transakcích tak budeme mít větší podíl, i když z menšího koláče. Celkový objem financování exportů do zemí SNS se sníží, ale my v něm budeme hrát větší roli.
E15: Odcházejí od vás klienti kvůli aktuálnímu konfliktu, třeba kvůli sympatiím s Ukrajinou?
Myslím, že máme více klientů Ukrajinců než Rusů… Sberbank má na Ukrajině dvě banky. Nemyslím, že by situace měla dopad na tuto komunitu.
E15: Cítíte nějaké reputační riziko?
Děláme byznys, ne politiku. V tuzemsku jsme získali několik ocenění veřejnosti, což je věc, která reputaci ovlivní víc než geopolitická situace. Samozřejmě jsou lidé, kteří nedokážou oddělit byznys a kvalitu služeb od národnosti, ale to se nedá nic dělat. Vyhrocené reakce jsme ale nezaznamenali.
E15: Jak se dařilo tuzemské Sberbank v prvním pololetí?
Rostli jsme ve všech obchodních kategoriích, zaznamenali jsme pokles nesplácených úvěrů. Důvodem je, že banka k růstu dostala nový stimul. Období, které trvalo chvíli po převzetí banky novým majitelem, kdy se moc nevědělo, jaká bude strategie, je pryč. Jediná položka, která v pololetních výsledcích není pozitivní, je zvýšení nákladů zhruba o procento – tím platíme za celkový nárůst obchodu.
E15: Co nejvíce táhne růst?
Jak retail, tak korporátní úvěry – kde jsme tedy šli z nízké základny – tak segment malých a středních podniků. V retailu rosteme na straně vkladů i úvěrů. Například teď v červenci jsme měli vůbec nejúspěšnější měsíc.
E15: Popište strategii, jak se hodláte do budoucna profilovat. Chcete růst pouze organicky nebo i nákupy?
Chceme být univerzální bankou, nikoli jen laciným hráčem. Neprotežujeme ale žádný segment. Co se týče akvizic, sami se můžeme podívat na portfolia, která by byla na trhu k dispozici, ale primárním úkolem je organický růst. Kdyby náš akcionář něco koupil, tak se s tím vypořádáme.
E15: Kde chcete teď nejvíce posilovat, či se zlepšovat?
Nastoupil k nám nový šéf global markets Branko Sušič, což je legenda na českém trhu, takže v tomto segmentu čekáme novou energii. V produktové části korporátního bankovnictví máme teď aktuálně úplnou špičku.
E15: Chystáte něco nového v investicích i pro retailové klienty?
Určitě. Naši klienti už teď mají přístup na skoro všechny trhy světa. Pro běžné klienty, kteří nechtějí investovat aktivně, připravujeme portfolia například z fondů třetích stran a zvažujeme také strukturované produkty, které bychom upisovali sami. Teď na tom pracujeme, do konce roku bychom měli mít dobrou nabídku jak pro retail, tak pro bonitnější klienty.
E15: Zmínil jste, že máte letos zvýšené náklady. Máte pověst banky, která přetahuje zaměstnance jiným bankám…
Samozřejmě, že to děláme. Vybíráme nejlepší lidi na trhu, protože chceme být nejlepší bankou. Nejsme dostatečně velcí a nemáme tolik času, abychom si lidi mohli vychovat, takže bylo nutné udělat razantní posílení týmu. Vyměnili jsme 65 procent lidí na úrovni vyššího managementu, za poslední rok jsme najali 250 lidí. Není ale pravda, že lidi přeplácíme. My naprosto cíleně nabízíme plat, který dostávají na svých pozicích. Přeplácení považujeme za krátkozrakou politiku. Když přijde někdo, komu dáte o pětadvacet třicet procent více, do roka se objeví headhunter, který opět nabídne víc a dotyčný odejde. Pokud ale člověk uvěří vašim plánům, vaší story a ztotožní se s tím, zůstane i do budoucna a ani vyšší nabídka jej neodvede. To, že přeplácíme, říká konkurence, která si takto vysvětluje, proč jim lidé odcházejí.
E15: Takže zaměstnanci k vám jdou jen za nějakou vizí?
Jdou jednak za lidmi, kteří už u nás jsou, jednak za možností účastnit se ojedinělé transformace na bankovním trhu. Je to tady možná poslední šance budovat banku. Každý den zde uděláme nějakou změnu, která je ohromně vidět, není to jen o škrcení nákladů za každou cenu. Modus budování je mnohem optimističtější než drcení nákladů.
E15: Zvýšili jste také počet zaměstnanců, nebo jste je jen měnili?
Zvýšili, asi o šedesát.
E15: Růst výdajů jde tedy asi hlavně na vrub personálním nákladům.
Zčásti ano, rostly náklady i na jiné věci. Na druhé straně jsme ale dosáhli úspor například na straně nákupů, které zde byly v minulosti neefektivní. Nárůst nákladů ale není nic tragického.
E15: Ze kterých bank jste přetáhli nejvíce lidí?
To asi nemohu říci. Na trhu se říká, že nejvíce to bylo z Raiffeisenbank a z GE…
E15: Podařilo se vám navýšit i počet klientů?
Za poslední rok jsme výrazně zatřásli trhem v oblasti korporátního bankovnictví, v segmentu největších transakcí. Jinak nárůst máme ve všech segmentech.
E15: Co privátní bankovnictví? Volksbank se o to jednu dobu docela snažila…
To v zásadě nemáme a ani jej nebudujeme. Dřívější Volksbank měla trošičku jiný přístup, hodně individualizovaný. My jsme od velké spousty výjimek upustili, chceme mít produkty obecně co nejatraktivnější.
E15: Vy privátní bankovnictví vůbec nechcete dělat?
Možná to přijde, ale ještě tam nejsme. Rozlišujeme věci na „must have (musíme mít)“ a „nice to have (hezké mít)“. Něco chystáme, ale nebude to klasické privátní bankovnictví, které ani ostatně moc bank nedělá. Ony se tak tváří, ale služby jsou spíš „top affluent (pro nejzámožnější)“ než privátní.
E15: Co se týče segmentu velkých úvěrů – to je asi váš osobní vklad do strategie banky, když jste přišel z prostředí investičního bankovnictví?
Snažím se dávat nějaký vklad všude, i když přiznám se, že o retailu toho vím méně. V korporátním financování máme velmi dobré lidi, skvělý tým. Jsme schopni podívat se na riziko financovaných projektů trochu jinak než velké molochy. Kde projekt hned odmítnou nebo se bojí jít do financování samy. My jsme schopni dát poměrně rychle nabídku na celou transakci a syndikovat ji ve skupině.
Spousta bank neví, jak na podzim dopadnou zátěžové testy. Dá se očekávat, že mnohé budou muset požádat o kapitál, a není jisté, zda jej dostanou. Pokud ne, musí se zbavovat aktiv, což by znamenalo další konsolidaci v sektoru
E15: Jak velké projekty vás zajímají? Na kolik máte kapacitu?
Limit Sberbank ČR je zhruba 70 milionů eur. Přičemž jsme ale schopni udělat transakci do 180 milionů eur v rámci Sberbank Europe. U větších transakcí, které jsme upisovali, jsme zapojili i bratrance a například část alokovali přes Sberbank Švýcarsko. Největší transakce, co jsme dělali, bylo celkem 250 milionů eur.
E15: Přistupuje do těchto transakcí i mateřská banka?
Ptáme se, zda mají zájem, ale většinou jejich očekávání návratnosti není tam, kde je trh v Česku. Dělali jsme společně syndikovaný úvěr na Slovenské elektrárně, kde se financování dělilo mezi Sberbank českou, slovenskou a ruskou.
E15: Tuzemské banky letos moc nevydělávají, zisky drží spíše snižováním nákladů. Jaký je váš výhled na trh?
V Evropě je ohromná míra nejistoty z hlediska budoucí regulace. Spousta hráčů neví, jak na podzim dopadnou zátěžové testy. Dá se očekávat, že mnohé banky budou muset požádat o dodatečný kapitál a není jisté, zda jej dostanou. Pokud nedostanou, budou se muset zbavovat aktiv, což by znamenalo další konsolidaci v sektoru. Všem pomůže, pokud se zvednou úrokové sazby. K tomu by v příštích dvanácti měsících mělo dojít. Je neudržitelné, že jsou v zásadě záporné úrokové sazby.
E15: Co by bylo impulzem k růstu sazeb?
Prasknutí bubliny aktiv. Jejich hodnota stále roste, aniž by byla podpořena růstem ekonomiky.
Vladimír Šolc (42)
Kariéru zahájil v roce 1995 v pražské pobočce Commerzbank. V roce 2000 přešel jako člen představenstva do Credit Suisse First Boston. Pro společnost nejprve působil v Praze a posléze po dobu čtyř let v londýnské City. V roce 2006 se vrátil do České republiky, kde přijal nabídku stát se generálním ředitelem Deutsche Bank pro ČR, na této pozici působil tři roky. Od roku 2011 pracoval jako partner divize Financial Advisory Services ve společnosti Deloitte. Od srpna 2013 stojí v čele Sberbank jako generální ředitel a předseda představenstva.
