Vlastnictví rodinného domu bude už jen pro nejbohatší, říká šéf stavebnin | E15.cz

Vlastnictví rodinného domu bude už jen pro nejbohatší, říká šéf stavebnin Pro-Doma Mařinec

Ondřej SoučekAnna Kanta

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Distributoři stavebních materiálů zažívali období dlouhé prosperity, které jim umožnilo dobýt každé středně velké město. Nyní je konstantnímu růstu konec, příští rok se trh propadne o pětinu, obává se předseda představenstva stavebnin Pro-Doma Jan Mařinec. „Byl by to největší pokles od revoluce. Kdo se nepřipravil, skončí. Očekávám, že nastane další konsolidace,“ říká Mařinec.

Stavební materiály zdražují už několik měsíců. Pociťujete už nějaké zklidnění situace?

V prvním pololetí nejvíce zdražilo železo, které bylo dražší už delší dobu, ale po rozpoutání války se ceny úplně vymkly kontrole. Pak trh naštěstí našel rovnováhu a situace se uklidnila. Cena polystyrenu vyšplhala od začátku roku do června přibližně až o šedesát procent. Cihly jsou dražší o osmdesát procent a ostatní stavební materiály zdražily v průměru o 25 až 30 procent. Primárně to bylo způsobeno cenami energií, vyššími úrokovými sazbami a také zdražením práce. 

Když se vrátíme k železu, kde se pohybuje cena v meziročním srovnání?

Úplný vrchol nastal v březnu po vypuknutí války, kdy cena meziročně vzrostla na více než trojnásobek. Od té doby klesla o více než polovinu a dnes se pohybujeme někde v rozmezí cen druhé poloviny minulého roku. Další vývoj se bude odvíjet od dění na Ukrajině. Hutě teď mají přebytek železa, protože všichni vyčkávají a nevědí, co bude. Je to paradoxní. Zatímco loni panikařili odběratelé železa, teď se situace zcela otočila a hutě se bojí o dostatek objednávek. 

Zlevňují i ostatní materiály?

Ano, ceny některých materiálů už začaly buď stagnovat, nebo klesat. Kromě zmíněného železa jde i o polystyreny nebo dřevo. 

Znamená to, že se nestaví?

Přesně tak. Cítíme, že se zastavila stavba rodinných domů a dodělávají se rozestavěné zakázky. Doba je nejistá. Kdo bude moci, začátek výstavby odsune, nebo kvůli vysokým cenám úplně zruší. Samozřejmě bude spousta staveb, které se odložit nedají a zároveň se budou dokončovat projekty už odstartované.

Z toho všeho vyplývá, že rodinné domy budou zase o něco méně dostupné, domácnosti budou muset dost možná přijmout fakt, že na rodinné bydlení nemají. Domy se budou pronajímat a vlastnictví rodinného domu si bude moci dovolit jen hrstka lidí, opravdu jen ti nejbohatší. 

Skutečně vysoké ceny donutí Čechy k takové změně myšlení? Všude se píše, jak je v nich zakořeněná až iracionální touha po vlastním bydlení.

Já to tak vidím. To, že si dnes půjčujeme byty, je normální. V budoucnu bude normální, že si lidé čím dál více budou půjčovat, respektive pronajímat i rodinné domy nebo auta. Ta šťastnější část střední vrstvy si zrekonstruuje dům po rodičích nebo prarodičích. To bude nová realita.

Takové rekonstrukce ale často stojí více než nový dům…

To je pravda. Samozřejmě se to bude týkat domů, které jsou pro takovou rekonstrukci vhodné. 

Je nějaká šance, že se ceny přece jen dostanou na původní úroveň, nebo se s novou realitou už musíme smířit?

Nejspíš ještě nějaké zlevnění nastane, ale jak bude razantní, to vám nikdo nepoví. Záleží na tom, jak se bude vyvíjet situace na Ukrajině. K cenové korekci dochází vlastně už teď. Problém je, že příští rok může být opět ve znamení zdražování. 

Všechno se odvíjí od ceny plynu. Když přes zimu do Evropy přiteče dostatek plynu, situace se bude moci stabilizovat. Pokud ne, dostanou se do problému cementáři, cihláři a další, kteří jsou na plynu zcela závislí. Hrozí, že zastaví nebo minimálně omezí výrobu. To by neznamenalo zdražení. To by znamenalo, že základní stavební materiály, jako jsou cihly a cement, prostě nebudou.

Je nějaký sortiment, u kterého nedokážete garantovat dodávky ani teď?

Nejhorší je situace u pálených cihel a tepelných čerpadel, u kterých jsou čekací lhůty delší než půl roku. Pak jsou to střešní krytiny a zbylá oblast moderní energetiky, jako jsou solární panely nebo baterie, kde je to s dodávkami podobné nebo trochu lepší. To jsou základní tři věci, u kterých situace na rozdíl od zbytku zboží stále není stabilizovaná. U tohoto sortimentu rozhodně nelze čekat zlevnění, naopak dost možná ještě o něco zdraží.

O zvýšené poptávce po domácích energetických systémech se toho napsalo hodně. Existují i další sortimenty, kterým energetická krize pomohla? 

Určitě to platí u materiálů pro zateplení a izolaci. Stejně jako u nové energetiky na to lze navíc čerpat dotaci, takže zvýšený zájem je opravdu enormní.

U nové energetiky lze navíc nejspíš čekat, že zvýšená poptávka bude trvalejší. Řešíte už s dodavateli rozšíření objednávek, nebo taková možnost ani není?

Tady je potřeba říci, že divizi energetiky teprve budujeme. Získali jsme ji akvizicí společnosti Woodcote na začátku roku a i tehdy fungovala jen pár měsíců. Nyní to je jedna z priorit. Chceme postavit nový centrální sklad výhradně pro tyto technologie a samozřejmě jednáme s dodavateli. Poptávka podle nás poroste dramaticky. V rámci Evropské unie existují návrhy, že na novostavby budou muset být nainstalované solární panely i povinně. Chceme na to být připraveni.

Jak velká část byznysu by to pro vás mohla být?

Dnes tato divize dělá tržby asi čtvrt miliardy. Určitě chceme, aby byla čtyřnásobná, tedy miliardová.

Dokdy to chcete zvládnout, třeba do pěti let?

Předpokládám že dříve. Poptávka je dnes bezedná. Absolutně nemáme šanci ji odbavovat. Máme desítky objednávek panelů a některým zákazníkům už říkáme, že jim je letos zkrátka nedodáme. Nebo jsou případy, že dodáme panely s tím, že baterie dovezeme později. 

Zmínil jste akvizici konkurenta Woodcote. V čem se vaše značky lišily?  

Společnost Woodcote byla jedničkou v suché výstavbě, to znamená v sádrokartonech, podhledech a podobně. V tomto segmentu jsme si opravdu hodně polepšili. Dovolím si tvrdit, že každá třetí sádrokartonová deska prodaná na tuzemském trhu nyní pochází ze sítě stavebnin Pro-Doma. Hodně si slibujeme také od divize voda, topení, plyn, která má ohromný potenciál a do dvou let bychom rádi zvýšili tržby z půl miliardy na miliardu. A důležitá je pro nás i zmíněná divize energa, kterou jsme dříve neměli.

Synergie budou patrně i v prodejní síti. Kolik jich dnes máte? 

Před akvizicí jsme měli asi 102 prodejen a Woodcote 32, takže zhruba zhruba jejich součet. Někde se dublujeme, ale většinou to necháváme být. Zrušili jsme asi jen dvě pobočky, kde dvě prodejny v menším městě skutečně neměly smysl.

Jsou v Česku ještě místa, kde byste chtěli stavět novou prodejnu, nebo je trh stavebnin nasycený?

Určitě ještě bílá místa v Česku jsou, ale ubývá jich. Dobře pokrytý nemáme třeba sever Čech jako Mostecko a část Vysočiny. 

Válka na Ukrajině proměnila ekonomické vyhlídky možná celého světa. Jak si s ní poradí Pro-Doma?

Nás se nejvíce dotýká zdražování energií, které přineslo všeobecnou inflaci. Vzhledem k tomu, že se ji centrální banka snaží krotit zvýšenými úrokovými mírami, dopadají na nás i zvýšené náklady na úroky. Ale zatím jsem optimista.

V jakých řádech se tyto náklady pohybují?

Jde o desítky milionů korun. Dřívější úrokové míry byly v porovnání s tím drobné.

Spousta podniků současný cenový chaos využívá ke zvýšení marží, aby se buď zahojila, připravila na horší časy, nebo jen využila příležitosti. Necháváte marži na produktech stejnou? 

Nic jiného si nemůžeme dovolit, konkurence nám vyšší marži ani neumožní. Je stejná jako loni. Držíme si ji dlouhodobě. 

Vaše hospodářské výsledky se velmi rychle zlepšují. To naznačuje, že si firma z byznysu nechává čím dál více.

Marže na produkt je stejná, je to vždy nějaké procento z prodaného zboží. Vzhledem k tomu, že prodáváme čím dál více, roste i ten podíl, který si necháváme. A jestli marže nějak zvedáme, tak opravdu jen minimálně, maximálně o jedno až dvě procenta. Optimalizujeme jejich výši i podle situace na trhu.

Loni jste měli poprvé hrubý provozní zisk (EBITDA) nad miliardou korun. Máte už odhady hospodářských výsledků za letošní první pololetí? 

Tržby se v prvním pololetí meziročně zvedly zhruba o čtyřicet procent u Pro-Doma a podobný nárůst je u Woodcote, jehož výsledky budeme letos již plně konsolidovat. Lepší hospodářský výsledek za první pololetí byl způsoben zvýšenou poptávkou, svou roli hrály ale i dobře zvládnuté investiční nákupy určitých produktů.

Celoroční konsolidované tržby plánujeme na hranici 17 miliard korun a EBITDA bude lepší než loni, tedy určitě přes miliardu. Horší bude příští rok, na který ještě nemáme ani plány, ale už cítíme, že to bude horší. Celý trh podle mě může poklesnout i o pětinu, takže menší firmy mohou mít problémy. Očekávám, že nastane další konsolidace. 

O stavebninách se dosud psalo jen tak, že každoročně pouze rostou. Zažil trh někdy tak dramatický pád, jaký očekáváte?

Právě že nezažil. Byl by to největší pokles od revoluce. Kdo se na to nepřipravil, skončí. Týká se to zejména menších firem, které mají třeba jen jednu dvě prodejny.

Poohlížíte se po nějakém dalším konkurentovi, jsou na trhu k mání firmy, které by vás zajímaly?

Nějaké akvizice stavebnin už máme rozjednané, a když se povedou, bude to super. Zatím ale vyčkáváme, žádná ze stran na to netlačí. Když tomu situace na trhu bude nahrávat, podepíšeme to. Trochu nás trápí růst úrokových sazeb, protože se tím podstatně prodlužuje návratnost akvizic. Uvidíme.

Woodcote patřil k největším hráčům na trhu, tak velký obchod už ale v plánu nejspíš nemáte? 

Máte pravdu. Jde o společnosti s tržbami kolem miliardy nebo menšími. Takové firmy mají třeba jen jednu nebo maximálně tři prodejny a jsou spíše rodinného charakteru. Některé se nám k prodeji nabízejí i samy, protože vědí, že příští rok bude dost složitý. Jsem přesvědčený, že větší hráči během krize posílí. 

Koho mezi větší hráče ještě počítat a jaký podíl trhu ovládají? 

Celý trh generuje zhruba sto miliard tržeb ročně, přičemž velká čtyřka, kam spadá DEK, Pro-Doma, Stavmat a Izomat, má 40 až 50 procent. 

Stavebniny Dek Víta Kutnara loni koupily betonářskou firmu Best, tedy svého dodavatele. Neuvažujete, že byste šli stejnou cestou a posilovali i vertikálně? 

Ne, to určitě ne. Chceme se rozšiřovat pouze v oboru distribuce stavebnin.

Tuzemský trh prostor k akvizičnímu i organickému růstu se ale zákonitě vyčerpá, podle toho, co naznačujete, možná už brzy. Bude pak logickým krokem expanze na Slovensko?

Určitě ano, ale nikam nespěcháme. Teď chceme dokončit zmíněné akvizice, a pokud to vyjde, budeme nové firmy nějaký čas integrovat. Pak přijde čas přemýšlet, zda a jak na slovenský trh vstoupíme. Jsem ale přesvědčený, že bychom to mohli stihnout do pěti let.

Jan Mařinec (45)

  • Ve společnosti Pro-Doma zastává funkci předsedy představenstva.
  • Věnuje se především investičním projektům a vyhledávání příležitostí k dalšímu rozšiřování prodejní sítě a sortimentu.
  • Vystudoval finance, několik let strávil na studiích v zahraničí.  Volný čas věnuje dětem a sportu.

Bytová krize: Proč jsou v Česku tak drahé byty a nájmy?

Video se připravuje ...

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery