Zmocněnec pro energetickou bezpečnost Bartuška: Rusko vnímáme jako mnohem funkčnější, než skutečně je | E15.cz

Vše o designu

Vše o designu Vstoupit do speciálu

Zmocněnec pro energetickou bezpečnost Bartuška: Rusko vnímáme jako mnohem funkčnější, než skutečně je

Petr Pešek

Nikde na světě není jaderná výstavba jen komerční záležitostí. Je logické, že si stát vybere, s kým chce spolupracovat a s kým ne. „I do našeho poklidného českého zákoutí se vrátila globální politika,“ říká v souvislosti s plánovanou dostavbou Temelína a Dukovan zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. A jakožto někdejší studentský vůdce z listopadu 1989 hodnotí i to, nakolik jsme se dokázali vyrovnat s minulostí.

Evropská ekonomika by podle představ Bruselu měla být do roku 2050 „klimaticky neutrální“. Mají takto stavěné plány smysl?

Myslím, že data a náklady, kolik to bude celé stát, jsou ještě otázkou. Základní směřování evropské energetiky je ale vcelku jasné. Jdeme k energetice bez fosilních paliv, která bude v některých zemích mixem jádra a obnovitelných zdrojů, v jiných budou mít výhradně obnovitelné zdroje. Jestli se k tomu cíli dobereme přes dvě generace, nebo už za jednu generaci – tedy během těch 30 let, nedokážu v tuto chvíli odhadnout. A neví to podle mě nikdo.

Evropa v současnosti není hlavním globálním znečišťovatelem. Není v jejím přístupu cítit přehnaný pocit jakési „klimatické viny“?

Existují dva typy grafů. Vždy když se konají klimatická jednání, vytáhneme my Evropané graf, který ukazuje podíl Evropy na dnešních emisích CO2. Ten je globálně kolem devíti procent a stále se snižuje. Načež ta druhá strana – Čína, Indie – vytáhne svůj graf, který ukazuje, kolik emisí CO2 vyprodukoval každý kontinent či země od nástupu industriální revoluce. A tam je to velmi jednoduché. Drtivou část 19. století pocházela valná většina emisí CO2 z Evropy – původně hlavně z Velké Británie, postupně se přidaly další průmyslové státy jako Francie, Belgie, Německo, naše země a později i Spojené státy. Pokud se tedy bere kumulativní podíl emisí CO2 od nástupu průmyslové revoluce do dneška, je Evropa stále ještě jejich hlavním zdrojem.

Takže se nedá říct, že bychom na sebe byli zbytečně přísní?

Můžeme logicky argumentovat současným stavem. Berme to ale tak, že jsme se jako kontinent měli posledních 200 let mimořádně dobře – v porovnání s většinou světa.

Rusko potřebuje terapii, říká novinář Peter Pomerancev

Své cíle na diverzifikaci primárních zdrojů má i Česká republika, stanoveny jsou ve Státní energetické koncepci. Například u jaderného paliva se k roku 2035 počítá s podílem 25 až 33 procent, u obnovitelných a druhotných zdrojů 17 až 22 procent. Jsou takové cíle dosažitelné?

Myslím si že ano. Otázkou dnes spíš je, jestli jsme ještě jako země schopni splnit cíle, které si dáváme. Umíme si namalovat dálniční síť, jakou bychom chtěli mít, ale dokážeme ji postavit? Postaví Praha další trasu metra? A co rychlovlak do Berlína, Vídně či do Mnichova? Koncepce jsou v pořádku. Schopnost naplnit je, to je něco jiného.

Jste v tomto směru optimista?

Myslím, že každý, kdo v posledních letech projel dálnicí D1 z Prahy do Brna, má ten optimismus poněkud temperovaný.

Nyní se řeší dostavba jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně, dostal to na starost ČEZ. Je to správná cesta?

Zatím se rozhodla pouze přípravná fáze, to jest, že přípravu tendru a vlastní tendr udělá ČEZ. Samozřejmě klíčová otázka je financování vlastní výstavby nových bloků. A v tom konečné slovo nepadlo. Musíme si uvědomit, že nové bloky jsou investicí v řádu stovek miliard korun. Takže tam zdaleka jasné slovo není – kolik to bude stát a kdo ponese náklady.

S tím souvisí i otázka státních garancí. Jak široké by měly být?

Možností je víc. Buď investorem bude stát, státní firma nebo ČEZ, privátní subjekt s garancí výkupní ceny. To vše má potom samozřejmě obrovské dopady na státní rozpočet, na výši státního dluhu a závazky státu.

A která z těch variant by byla nejschůdnější?

Jaderné odvětví je nyní v těžké situaci. Bloky třetí generace, které měly být hotovy v roce 2013, byly spuštěny v roce 2018, tedy s pětiletým skluzem a s výrazným růstem nákladů. V této chvíli je tedy zásadní být dobrým hospodářem a hledat dodavatele schopného postavit elektrárnu v reálném čase za dohodnutou cenu.

Tím se dostáváme k výběru dodavatele. Razíte tezi, že v tomto směru není rozpor mezi bezpečnostní a ekonomickou stránkou…

Nejde je oddělit.

Pokračování článku patří k prémiovému obsahu E15
Roční předplatnéod 1899 Kč

Roční rozšířené předplatné E15 Premium

Získáte cenově nejvýhodnější roční printové předplatné magazínů E15 Premium (8 ks), zaměřené na témata z oblasti ekonomiky a byznysu. Více o magazínech E15 Premium zde.
Čtvrtletní předplatné499 Kč
Ušetříte 98 Kč oproti měsíčnímu předplatnému
Objednat
Měsíční předplatné99 Kč
Cena 99 Kč platí pro první měsíc pro nové předplatitele. Další následující měsíc stojí 199 Kč.
Objednat
Firemní předplatné
Roční licence pro firmy a instituce objednávejte zde
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!