České firmy jen velmi nerady mění zažité postupy. Podniky musely rychle přizpůsobit nové situaci některé procesy, kterým se do cesty postavil koronavirus, a úspěšně zvládnutá změna je nyní motivuje k rozsáhlejší digitální transformaci, říká Hana Součková, generální ředitelka české obchodní divize společnosti SAP.
Jak pandemie ovlivnila obchodní výsledky SAP v roce 2020 celosvětově a jak v Česku?
SAP vloni celosvětově dosáhl tržeb v hodnotě 27,34 miliard eur, což znamená meziroční pokles o šest procent. Nedá se to ale vše přičítat na vrub zpomalení byznysu kvůli pandemii. Výsledky společností, jako je právě SAP, může poměrně významně ovlivnit například vývoj měnových kurzů, a to se v loňském roce stalo. SAP si již v průběhu roku 2020 na základě analýz možných dopadů pandemie upravoval odhady dalšího vývoje, vnímali jsme, že některé transformace budou na straně našich zákazníků zpomalené. Dosažená čísla tedy odpovídají očekávanému vývoji. Ten předpokládá, že v druhé polovině letošního roku už bychom se měli vracet na původní úroveň, tak říkajíc do normálu.
A v Česku?
V České republice SAP v kontextu dekády zaznamenal jeden z nejúspěšnějších roků. Obtížně se to srovnává, protože období, kdy prodáváme cloudové služby, se dá skutečně jen těžko přirovnat k situaci před třiceti lety, kdy SAP v Česku prodával první a zároveň ty největší projekty. Vloni jsme tedy zaznamenali jistý nárůst v tradičním prodeji softwaru, ale podařilo se nám především zdvojnásobit obrat u prodeje cloudových služeb. V Česku nastalá situace v některých významných společnostech totiž naopak urychlila rozhodnutí k investicím do další digitalizace a k celkové transformaci podnikání.
Liší se v něčem potřeby českých firem od světa, kromě toho, že zde transformace směrem k digitálnímu byznysu začala o něco později?
SAP dnes firmám po celém světě pokrývá naprosto kompletní spektrum jejich potřeb, které se v zásadě dají rozdělit do třech oblastí. Je to agenda vznikající v souvislosti se zaměstnanci, dále samotné fungování společnosti ve smyslu účetnictví, produkce nebo logistiky, a v neposlední řadě práce se zákaznickými daty a všechno, co je potřebné k interakci se zákazníky. Ve smyslu obsahu potřeb v těchto oblastech nejsou české firmy nikterak specifické. Rozdíl je ale v ochotě ke změnám. Český podnikatel se rád drží toho, co mu dvacet let dobře fungovalo.
Pandemie byla ale citelným zásahem do všeho, zažité a donedávna fungující firemní procesy nevyjímaje. Teď už opravdu celá řada věcí nefunguje tak, jako dřív, ať už jde o interní firemní procesy zajišťující komunikaci se zaměstnanci, nebo procesy zaměřené na interakci se zákazníky. Covid byl impulsem ke změně a pokud se podařilo přepracovat a zefektivnit procesy, které náhle nemohly fungovat, přistupuje se s větší důvěrou a ochotou i k dalším změnám. Věřím, že i české firmy nyní budou změnám otevřenější.
V Česku se už delší dobu nachází vývojová laboratoř SAP. Má to pro podnikání české divize SAP nějaký dopad?
Rozhodnutí, že Česká republika bude patřit mezi strategické země ve smyslu alokace a budování R&D týmů, centra podnikových služeb a podobně, padlo už zhruba před 20 lety. A stále v tomto ohledu patříme mezi prioritní země.
Pracoviště SAP v Brně je od roku 2016 součástí celosvětové sítě vývojových laboratoří SAP, dnes má přes 350 pracovníků a aktuálně zde vzniká zcela nový tým, který bude zapojený do vytváření určitých predispozic programu Climate 21, jímž se SAP hlásí k zásadám dlouhodobé udržitelnosti. Bude se to týkat i vytěžení technik jako je blockchain, strojové učení a dalších technologií, které společnostem pomáhají k odkrývání oblastí, v nichž lze být efektivnější. Vedle toho ale v Česku máme také tým věnující se lokalizacím, nebo cloudový R&D tým.
Přínosem je třeba mnohem užší a plynulejší napojení na praxi. Někteří lokální zákazníci mohou být například zapojeni do fungování beta verzí vyvíjených systémů, což je oboustranně prospěšné. Pracovníci vývoje získávají okamžitou a hodnotnou zpětnou vazbu.
Jak by se ve stručnosti daly popsat výhody nového softwaru SAP S/4HANA?
SAP S/4HANA je nástupnickou generací řešení, která SAP vyvinul už v minulosti. Nejedná se však o pouhý update stávajícího, ale doslova o novou generaci produktu, který maximálně využívá technologie a možnosti, jež má SAP v současnosti k dispozici. Celá oblast IT v posledních letech zaznamenala obrovský krok dopředu a komplexní software vyvinutý byť jen před několika lety samozřejmě není schopný všechny nové technologie efektivně využívat. Nový SAP S/4HANA všechny novinky v této oblasti maximálně vytěžuje a umožňuje to samé jeho uživateli. Znamená to především možnost pracovat s daty v reálném čase, s rychlejší odezvou a tím pádem efektivněji. To by mělo mít pozitivní vliv na ekonomické výsledky, když lze například lépe sledovat strukturu nákladů nebo zlepšit optimalizaci skladových zásob a ve výsledku pak vlastně vylepšovat celý byznys model. Analýzy, reporting, plánování, komunikace se zákazníky, to vše lze díky nově implementovaným technologiím realizovat rychleji, se skutečně aktuálními daty a tím pádem efektivněji. Nesmírně zajímavá je i schopnost predikce a simulace procesů, které ovlivňují chod firmy a je tudíž třeba je neustále zkvalitňovat.
Covid zahýbal s celou řadou zaběhlých schémat, na která se najednou nehodí zažité postupy. Jindy obvyklá sezónnost, například v retailu, zaznamenala dramatické posuny, stejně tak v jiných oborech dochází ke změnám, a to nejen v čase, ale stejně tak v povaze procesů klíčových pro konkrétní byznys. SAP S/4HANA je reakcí na změny, zároveň ale také syntézou všeho, co jsme se o byznysu za 40 let dozvěděli. Syntézou letitých poznatků a zkušeností s moderními technologiemi a možnostmi, které nám dnes IT dává.
Zmínila jste jistou váhavost, možná až neochotu ke změnám, která je v prostředí českých firem patrná. Mění SAP S/4HANA něco na tomto postoji?
Podle našich analýz bylo vloni v České republice mezi našimi zákazníky 50 procent aktivit směřujících k další transformaci podnikových systémů motivováno právě možností využívat SAP S/4HANA. Připočítáme-li k tomu potřebu přecházet s podnikovou agendou do cloudu, stojí tento typ motivace za 70 procenty loňského obratu SAP v České republice. I velké společnosti přistupují právě nyní k poměrně významným změnám a investují do komplexních ERP systémů. Není na co čekat.
Pokud se nemýlím, klíčovým úkolem SAP v České republice je nyní obrátit co nejvíce pozornosti k produktům nebo službám fungujícím v cloudu. Co by mělo firmy k přechodu na cloudová řešení motivovat?
I v Česku už se stále méně a méně setkáváme s otázkami, které míří k bezpečnosti cloudu, k tomu, kde jsou vlastně data uložena a tak podobně. Naši klienti už se většinou zajímají především o to, co jim přechod do cloudu přinese. A to vidím jako významný posun vpřed.
Myslím si, že motivace, aby se i české firmy chtěly přiklánět ke cloudovému řešení, se dá v zásadě rozdělit do čtyř oblastí. První z nich je návratnost investic ve smyslu mnohem rychlejší implementace cloudového řešení. Z jeho používání začnete profitovat prakticky okamžitě, neztrácíte čas přípravou hardwaru a podnikové infrastruktury, vše je otázkou maximálně jednoho kvartálu.
Druhou oblastí je flexibilita a agilita. Nikdo už v procesu řízení nechce čekat na zpracování výsledků dlouhodobých analýz, klíčová data chceme mít hned, abychom mohli okamžitě rozhodovat. Toto umožňují právě do cloudu přesunuté nástroje.
Třetí oblastí, na kterou slyší stále více našich zákazníků, je, možná překvapivě, standardizace. Pravdou je, že si dnes můžete na zakázku nechat tak říkajíc vyrobit, tedy naprogramovat, de facto úplně všechno. Implementace takového na zakázku vytvořeného řešení pro každodenní firemní procesy ale není vůbec jednoduchá, zabírá hodně času a bohužel také peněz. Z našich výzkumů navíc vyplývá, že až 80 procent nákladů na IT vynaloží naši klienti na správu a provoz stávajících systémů. A pokud chtějí z vyčleněného budgetu více prostředků věnovat na inovování, protože chtějí tuto oblast ve firmě dál posouvat a chtějí znovu nacházet efektivnější řešení, musejí logicky krátit ony náklady na správu stávajícího. A to se daří zejména prostřednictvím standardizace.
Čtvrtou oblastí, kterou bych jako motivaci ráda zmínila, jsou inovace. Obrovskou výhodou cloudových řešení je, že se prakticky neustále aktualizují a také vylepšují. Popravdě, v případě on-premise řešení se hodně rozmýšlíte, než přikročíte k jakémukoliv významnějšímu upgradu. V zažitých, ale často složitých firemních strukturách a procesech to nebývá vůbec jednoduché. S cloudem tohle neřešíte, upgraduje se neustále, tedy postupně a bezproblémově.
Nakolik bude pro firmy v českém prostředí zajímavý nově představený koncept RISE with SAP? Jakou může mít podle Vás odezvu v tuzemském prostředí?
To je zajímavé pro každého, kdo to s transformací byznysu na novou, digitalizací enormně ovlivněnou podobu, myslí vážně. RISE with SAP lze vlastně chápat jako předplatné. Když se dnes rozhodnete, že chcete firemní procesy digitalizovat a budete do této oblasti investovat, neřešíte tím jen nějaké současné potřeby, ale v podstatě tím do značné míry určujete fungování společnosti do budoucna. A nepředpokládá se, že máte ve firmě tým, který vám bude právě nakoupená softwarová a systémová řešení aktualizovat a rozšiřovat vždy, když to bude potřeba. Vaše firma poroste a porostou také požadavky na fungování všech procesů, na jejich evidování, plánování a tak dále. Takže nutně bude muset růst také veškerá technologická a softwarová podpora, celá platforma, na níž váš firemní systém funguje. RISE with SAP je tedy byznysová transformace jako služba. Je to de facto balíček obsahující v cloudu fungující softwarové řešení SAP S/4HANA, ale například i přístup k SAP Ariba, což je systém komunikace s dodavateli v rámci celosvětové sítě, a spoustu dalších funkčních nástrojů. Samozřejmě včetně jejich aktualizací a dalších inovací.
Myšlenka nabízet koncept RISE with SAP je vlastně založena na tom, že SAP nemusí být pouze dodavatelem softwaru, který budete nepochybně potřebovat, ale může se pro vaši firmu stát spolehlivým partnerem. Partnerem transformace vašeho byznysu.
Vypadá to, že pro nový koncept RISE with SAP bude důležitá spolupráce s Microsoft. Co takto významné spojení SAP s Microsoft přinese zákazníkům?
Mezi SAP a Microsoft existovalo poměrně dlouhou dobu cosi jako konkurenční vztah. A zjistili jsme, že to zejména v určitých oblastech obě strany vysiluje, čímž zbývá jen minimální prostor k tomu, abychom tyto oblasti posouvali dále. Proto se Microsoft a SAP v roce 2017 dohodly na vzájemné podpoře při prodeji a využití svých cloudových řešení a služeb. Od té doby partnerství průběžně prohlubujeme, což dokládá i jeho aktuální rozšíření. Nová spolupráce, oznámená na začátku letošního roku, bude spočívat především v propojení komunikačních nástrojů spadajících pod tolik používané Teams s naším softwarem, čímž se usnadní jeho konzumace. Přinese to lepší možnosti využívaní jednotlivých oborových modulů z pohledu komunikace mezi nimi, respektive komunikace lidí, kteří v jednotlivých aplikacích pracují.
V rámci prezentace konceptu RISE with SAP byly v souvislosti s transformací byznysu často používány výrazy evokující, alespoň podle mého názoru, návrat nebo opětovné zaměření na to nejpodstatnější. Na to, co náš byznys zprvu definovalo a mělo by být tím nejdůležitějším i do budoucna. Souhlasíte se mnou?
Ano. Nastalá situace, tím myslím koronakrizi a s ní spojené otázky, nás i přes nezpochybnitelný technologický vývoj přinutila k zamyšlení nad tím, co je vlastně to skutečné jádro našeho byznysu. Celá řada společností musela omezit svoje aktivity a činnosti, které vlastně nejsou podstatou jejich byznysu. Vznikly možná jako určitý postranní efekt, někdy možná z pohodlnosti, z domnělých potřeb, které se nyní ukázaly jako neopodstatněné.
Jistě není třeba znovu vymýšlet kolo. Ale podívejme se do knížek, jak je vlastně byznys definován. Je to skupina lidí spolupracující na tom, aby vytvořila produkt nebo službu, kterou následně nabízí na trhu. Takže se po čase opět zamysleme nad základními otázkami. Mezi ně bude určitě patřit: Kdo je můj zákazník? Nabízím mu opravdu to, co chce? Umím mu to skutečně zprostředkovat? Mám na to lidi? Mám na to technologie? A samozřejmě i další podobné otázky.
Při řešení základních otázek týkajících se podstaty našeho byznysu se ale nesmíme zříkat nástrojů, které nám současnost umí poskytnout. To jsou zejména nástroje pro získávání zpětné vazby, efektivní analytické nástroje, nástroje pro vytěžování zkušeností získaných jak v našem odvětví, tak i napříč byznysem jako takovým, a tak dále.
Pojďme se tedy v rámci transformace byznysu zbavit toho, co vlastně nepotřebujeme, co se nám na naše podnikání nabalilo, a věnujme maximum věcem, které jsou pro náš byznys skutečně tím nejpodstatnějším.
| "Pandemie nám udělila velikou lekci v tom, jak pracujeme se svým časem. Znovu si lépe plánujeme čas, strukturu a důležitost pracovních povinností, snažíme se být efektivní a produktivní. A stejně tak je nutné pracovat s časem nutným pro odpočinek." |
Nehrozí byznysu díky inteligentním technologiím, vysokému stupni automatizace a digitalizace odlidštění. Obchod býval postavený na lidech, bude tomu tak i v byznysu budoucnosti? Počítá transformace byznysu s lidmi?
V každém případě. Transformace byznysu ve smyslu zavádění dalších vyspělých technologií a softwarových řešení nesmí vést k jakémukoliv konfliktu s lidmi. Musí tomu být právě naopak. Technologie musí sloužit především k tomu, aby lidem rozvázaly ruce a poskytly jim více prostoru k činnostem, ve kterých jsou a vždycky zůstanou nezastupitelní. Dokola opakované procesy přidanou hodnotu, jíž dodává člověk, nevyžadují. Na mnoha místech, například v oblasti skladového hospodářství, se bude navyšovat úroveň automatizace, ale na jiných místech budeme vždy potřebovat kreativitu, kterou umí nabídnout jen člověk.
Nelze přehlížet fakt, že vše, včetně technologií a digitalizace společnosti, se dá zneužít. Tak tomu bylo vždy, snad se vším, co vzniklo jako produkt technologického vývoje. Je tedy důležité technologie, software a vše ostatní využívat ku prospěchu společnosti. Potom je jejich přínos obrovský.
Hana Součková
Hana Součková nastoupila do SAP v roce 2014 na pozici ředitelky českého a slovenského oddělení podpory obchodu (pre-sales). Od března 2016 měla navíc na starost rozvoj vzdělávacích programů pro obchodní tým v rámci regionu střední a východní Evropy (CEE). Od července 2017 převzala vedení pre-sales oddělení pro region CEE. Od srpna 2018 je jako generální ředitelka SAP ČR zodpovědná za celý tým i za obchodní výsledky české pobočky.
Před příchodem do společnosti SAP pracovala ve společnostech Ness Czech, Ness Europe, APP nebo Scala, kde zastávala marketingové a obchodní manažerské pozice. Vystudovala obor Ekonomika a řízení ve stavebnictví na Stavební fakultě ČVUT a na Českém institutu pro marketing získala certifikace CIMA-A a CIMA-B. Ve volném čase ráda sportuje, věnuje se také organizaci dětských cyklistických závodů.
