Co nejde v Česku, jde v Rakousku. Země láká na novou legislativu pro byznys
Rakousko udělalo pro investory ze zahraničí něco, k čemu se Česko teprve odhodlává. Zjednodušilo vstup zahraničních investic s důrazem na malé, střední podniky a startupy. Do země v poslední době proudí řada českých firem, například Royal Spa Group, Whalebone, Fruitisimo, RoboTwin, Senzomatic, Rohlik či LIKO-S.
Brněnská firma LIKO-S se specializuje na interiérové příčky, posuvné stěny či zelené fasády. Vstup do Rakouska má úspěšně za sebou. „Největší výzvou bylo najít ty správné lidi. Nábor na rakouském trhu je ještě složitější než v Česku – obzvlášť pokud mají kandidáti nastoupit do nově vzniklé a malé pobočky české firmy,“ popisuje své zkušenosti předseda představenstva a CEO firmy Jan Musil.
V Rakousku působí jeho společnost už třetím rokem, i když ten první popisuje Jan Musil jako pomalejší a rozjezdový. „Navíc jsme se napoprvé netrefili do volby ředitele, takže jsme po roce museli prakticky začít znovu,“ doplňuje. Rakouský trh si nejprve otestoval přeshraničně z Česka. To LIKO-S ukázalo, že na tamním trhu prostor je – a překvapivě tam prý není ani nijak výrazně silná konkurence.
„Řekl bych, že jsme na dobré cestě a začátek považujeme za úspěšný. Máme ambiciózní cíle pro další růst, ale v posledním půlroce nám situaci komplikuje nepříznivý ekonomický vývoj v Rakousku. Ten způsobil výrazné vyčkávání a odkládání větších investic ve stavebnictví. Věříme ale, že jde jen o krátkodobý výkyv – a že tak vyspělý trh se z recese brzy zotaví,“ doplňuje.
Tipy pro expanzi do Rakouska
Pro ty, co se rozhodnou jít na rakouský trh, má několik tipů. První je zaměřit se na získání těch nejlepších lokálních lidí a nespoléhat na to, že se byznys v Rakousku vybuduje jen s týmem z Česka. Při přípravě byznys plánu je prý také potřeba počítat s delším rozjezdem obchodu než v jiných zemích. „Rakouský zákazník je konzervativní, má své osvědčené dodavatele a změnu dělá pomalu, i když přicházíte s lepší nabídkou,“ přibližuje. Důležité také je od začátku hlídat špičkovou kvalitu výrobků a služeb. Rakouský zákazník je prý v mnoha ohledech náročnější než ten český.
Zkušenosti Jana Musila potvrzuje Zuzana Nöstaller. Je řídicí partnerkou vídeňské právní kanceláře Fairsquare. Sama původně pomáhala tamním firmám při expanzi do Česka a Slovenska, dnes „posílá“ byznys opačným směrem. Legislativa, kterou Rakousko zavedlo, nese název FlexCo a podle ní ji za zhruba rok a půl, co platí, využila už tisícovka zahraničních firem, zatím však žádná z Česka ani ze Slovenska.
„FlexCo je hybridní forma kapitálové společnosti nesoucí znaky akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. Platí pro ni například zjednodušený převod obchodních podílů, hlasování orgánů je možné třeba i přes e-mail. Podíly na hodnotě podniku mají pak umožnit účast zaměstnanců na očekávaném úspěchu firmy, zejména při prodeji startupu investorům,“ vyjmenovává Zuzana Nötstaller.
Stále více firem míří k jižním sousedům
Českých firem směřujících na rakouský trh podle jejích zkušeností přibývá, nová legislativa má k tomu být novým impulsem. Na jinak konzervativním trhu ale čekají i překážky, na něž obvykle nejsou podnikatelé zvyklí. „Řada činností, která je v Česku volná, je v Rakousku vázaná. Jde například o stavebnictví. Firmy také musejí počítat s tím, že pokud se rozhodnou pro přeshraniční spolupráci, musejí svým lidem v Rakousku platit tamní minimální mzdu, a to včetně třináctých a čtrnáctých platů. Nejednou se stalo, že to zjistily pozdě a na zakázce nakonec prodělaly,“ říká ze zkušeností.
Stejně tak poměrně běžná věc, jako je otevření bankovního účtu, nebývá v Rakousku snadná. Podle tamního práva musí být účet otevřený nejdříve, je to podmínkou pro zapsání firmy do rejstříku.
Rakousko podle ní sice přináší administrativní výzvy, nabízí ale stabilní trh, který je v poslední době hladový zejména po zelených technologiích, stavebnictví, zdravotnictví, energetice, IT nebo řemeslnících. „Také soudnictví funguje daleko rychleji než v Česku,“ doplňuje Zuzana Nötstaller.
Do Rakouska doporučuje vstoupit po důkladném prostudování trhu a jen s vážným zájmem, ideálně pak i lokálním týmem. V poslední době se k tomu odhodlala například GymBeam specializující se na sportovní výživu a oblečení. Aktuálně v její režii probíhá nábor kolegů do rakouského týmu a příprava otevření GymBeam Fitness Hubu ve Vídni, které proběhne podle informací poskytnutých vedením slovenské firmy do konce roku.
Brána do německy mluvících zemí
„Zkoušet to bez znalosti trhu přes hranice, jestli to vyjde nebo ne, je pro vstup do Rakouska ta nejhorší taktika. Je to brána do stomilionového německy mluvícího trhu a uspět tady je klíčové. Například z hlediska logistiky přitom jednodušší než třeba v Německu,“ říká Zuzana Nötstaller.
Pro byznys má tamní legislativa ještě jednu výhodu – není nutné udávat důvod výpovědi, což přispívá k flexibilitě trhu. Paradoxně v Česku výpověď bez důvodu sněmovnou neprošla a nedostala se do novely zákoníku práce. I další body pro pružnější byznysové prostředí nemají svůj osud jistý.
V Česku existuje možnost zaměstnaneckých akcií, proces je ale administrativně náročný. Už třetí změna pravidel v tomto volebním období leží nyní ve sněmovně, není ale jisté, zda projde, protože na ní nepanuje shoda ani ve vládní koalici.
