Prchal píše o Cummingsovi: Mr. Brexit, Mr. No Bullshit, nikomu nic nedluží, takže může vše

Dominic Cummings

Dominic Cummings Zdroj: e15

Marek Prchal

Cummings. Roky jsem myslel každý den na to, že se mu povedlo v brexitové kampani zvednout dva miliony nových voličů a že já chci taky. Teď jsem požádal analytika Matěje Tomana, aby mi to dohledal. Nikde jsme to nenašli. Asi jsem si to vymyslel. No, makalo to slušně. Cpal jsem to každému a dřeli jsme jak koně, když jsme se po Cummingsově vzoru pokoušeli o totéž v každé kampani. Každý den.

Zvednout voliče je to hlavní. Jedno jak. Jakkoli v mezích zákona. To je to jediné, co se počítá. Neúspěšní vám to pak dají sežrat, ale to nikoho úspěšného nepřekvapí. Měsíčně posíláme EU 350 milionů liber, dejme to radši do našeho zdravotnictví, říkal Dominic Cummings v kampani Vote Leave v roce 2016. Byla to pravda? Co je pravda?

Dominic CummingsDominic Cummings|Profimedia

Ve své knížce Duše národa hlásám percepci. Cummings moji knihu nečetl, ostatně nemusel. Mohl by, ale proč by to dělal. Jak mi do minuty dohledal analytik Matěj, získat 17 410 742 (51,89 procenta) hlasů v referendu se mu podařilo hlavně díky migrační krizi, finanční krizi a krizi eura. Právě díky tomu mobilizoval dvě obrovské voličské skupiny. Tradiční labouristy z industriálních oblastí a starší, konzervativnější střední třídu, a to hlavně díky segmentaci pro tyto dvě zdánlivě protikladné skupiny.

S více než dvaceti lety zkušeností v politickém marketingu, několika skandály i silným otiskem na vývoji světa přijíždí rezolutní padesátník do Prahy na konferenci Shifts. A bezesporu bude pokračovat v tom, co umí po svém angažmá nejlépe. Pregnantně a bez zbytečných keců řekne, jak to chodí v Downing Street 10, kde to – spoiler alert – není o moc jiné než u nás nebo v kterékoli ze západních demokracií, seká do mramoru analytik Matěj.

Dominic Cummings (52)

Dominic CummingsDominic Cummings|Profimedia

Vystudoval Exeter College v Oxfordu. V roce 1994 absolvoval s vyznamenáním v oboru starověké a moderní historie. Jeden z jeho bývalých učitelů ho pro časopis New Statesman popsal jako „plného nápadů, nepřesvědčeného žádným zavedeným názorem na cokoli“. Byl „něco jako Robespierre – někdo odhodlaný zničit věci, které nefungují.“

Od roku 1999 do roku 2002 byl Cummings ředitelem kampaně ve skupině Business for Sterling, která vystupovala proti přijetí eura ve Spojeném království. Poté se v roce 2002 na osm měsíců stal ředitelem strategie u tehdejšího vůdce Konzervativní strany Iaina Duncana Smitha s cílem modernizovat Konzervativní stranu (jejímž členem sám nebyl). Brzy však z funkce odešel, frustrován zaváděním toho, co považoval za polovičatá opatření, a označil Duncana Smitha za „neschopného“.

Od roku 2007 do roku 2014 byl zvláštním poradcem Michaela Govea, včetně období, kdy Gove působil jako ministr školství. V letech 2015 až 2016 byl Cummings ředitelem organizace Vote Leave, která úspěšně vedla kampaň pro referendum v roce 2016 o vystoupení Británie z Evropské unie. Poté, co byl Boris Johnson v červenci 2019 jmenován premiérem, byl Cummings jmenován hlavním poradcem premiéra. Odstoupil 13. listopadu 2020.

V květnu 2020 došlo ke skandálu, poté co Cummings během lockdownu kvůli pandemii covid-19 cestoval na farmu svých rodičů v Durhamu, přičemž měl příznaky. Až 45 konzervativních poslanců požadovalo jeho rezignaci a Cummings byl kritizován opozičními stranami za nerespektování opatření veřejného zdraví. Po tiskové konferenci, na které Cummings vysvětloval svou cestu, Johnson svého hlavního poradce podpořil tím, že řekl, že Cummings jednal „zodpovědně, legálně a s integritou". Policie v Durhamu uvedla, že nepovažuje cestu Cummingse z Londýna do Durhamu za trestný čin. Skandál přesto negativně ovlivnil důvěru veřejnosti ve vládní reakci na pandemii. Od svého odchodu z Downing Street v listopadu 2020 Cummings několikrát kritizoval reakci britské vlády na pandemii covid-19.

V květnu 2024 se údajně Cummings připravoval na založení nové politické strany, která by mohla nahradit Konzervativní stranu. Cummingse ztvárnil britský herec Benedict Cumberbatch v dramatu Brexit: The Uncivil War.

Konečně ho někdo taky přivezl. Cummings není ten nudný motivační profesionální prezentátor, které asi běžně znáte ze všech keynotů, konferencí a kongresových hotelů, jakých je teď plný LinkedIn a umírají touhou pomoci a poradit… několik jednoduchých zásad pro každý den, jejichž následováním se… nestane nic. To je lepší dělat afirmace nebo civět do zdi. Cummings je „no bullshit“. The real thing, jak by řekli Faith No More. Konkrétní fakta, konkrétní ponaučení, konkrétní řešení. Nikomu nic nedluží, na nikom není závislý, takže může.

Pak si můžeme v nejlepších tradicích českého konferenčního života sdělit dojmy nad stolky s bohatým občerstvením a uzavřít konferenční přátelství na roky. Budete o mně říkat: „Tys byl, Máro, vždycky… takovej a makovej,“ a budeme se smát nadsazeným příhodám ve snaze utéct ze zážitku z Cummingse, kterého patrně nepřekonám ani já, ani vy. I když, kdo ví.