Nemění zaměstnání, ani když jsou nespokojení se mzdou. I výstavba bytů kvůli tomu podražuje
Stavební firmy čelí v Česku vážné personální krizi. Zkušení odcházejí do důchodu, mladí absolventi škol je ale ani zdaleka nenahrazují v dostatečném množství. Stavby bytů či dopravních tepen se tak i z tohoto důvodu zpožďují a prodražují, to nejhorší však podle stavebních podniků teprve přijde.
„Stavebnictví čelí bezprecedentní krizi pracovní síly, která ohrožuje dodržování stavebních plánů a výkonnost celého odvětví. Růst stavební produkce je přitom klíčovým motorem ekonomického růstu řady zemí: odvětví se významně podílí na tvorbě HDP a má multiplikační efekt na desítky návazných odvětví,“ varuje Adam Heres Vostarek, regionální manažer technologické společnosti PlanRadar pro Českou republiku. Společnost působí na více než 75 trzích a provozuje platformu pro dokumentaci, komunikaci a reporting během výstavby a správy nemovitostí.
Ačkoliv poptávka po nové výstavbě bytů, dopravních tepen a dalších projektů roste a investoři tlačí na zkracování termínů, stavby se kvůli personální krizi naopak zpožďují. V průzkumu PlanRadaru to uvedly tři čtvrtiny dotázaných stavebních firem. Konkrétně situace v Česku se začíná stávat neúnosnou, tvrdí stavební firmy oslovené e15.
„Nastává těžké období pro získání kvalifikovaných odborníků volně z pracovního trhu a situace se bude zásadně zhoršovat,“ uvádí mluvčí společnosti Strabag Edita Novotná. Firmy hledají projektanty, kalkulanty, přípraváře, mistry, stavbyvedoucí, šéfy provozu, dělníky či strojníky.
Ceny bytů rostou i kvůli nedostatku pracovníků
„Kalkulanta hledáme i déle než půl roku. U dalších technických pozic zpravidla počítáme až se čtvrtrokem. Lidé nejsou ochotni měnit zaměstnání, ani když v něm nejsou spokojení. Výsledkem je nízká mobilita pracovní síly, která zvyšuje tlak na mzdové požadavky. Není výjimkou, že uchazeči požadují až o pětinu vyšší mzdu oproti současnému příjmu,“ dodává Novotná.
Z dat Českého statistického úřadu za první letošní čtvrtletí vyplývá, že průměrná hrubá mzda ve stavebnictví činila téměř 40 400 korun, přičemž v oboru působilo 210 tisíc pracovníků. K nejlépe ohodnoceným profesím patřili řídící pracovníci s průměrnou mzdou 89 tisíc, následovali stavební inženýři se 70 tisíci, stavební technici i mistři se 47 tisíci, dělníci v oblasti výstavby budov průměrně dostávali mzdu 24 tisíc. Její výše se odvíjí mimo jiné od odborných zkušeností, rozsahu odpovědnosti v předešlých štacích nebo od specifika daného projektu.
Nedostatek pracovníků tak brzdí samotnou výstavbu. Například Central Group má v přípravě přibližně čtyřicet tisíc bytů v desítkách projektů a v následujících letech plánuje zdvojnásobit prodeje na více než dva tisíce bytů za rok. Posily do projektového řízení, stavební přípravy a do realizace však hledá dlouhé měsíce.
„Počet absolventů technických oborů rok od roku klesá, oproti roku 2010 o více než čtyřicet procent. Na trhu práce dlouhodobě chybějí kvalifikovaní odborníci, a to včetně středoškolských i vysokoškolských absolventů technických a stavebních oborů,“ říká výkonná ředitelka Central Group Michaela Váňová. Tvrdí, že společnost zvyšuje mzdy jednou za rok až rok a půl, a to o pět až deset procent. Benefitem, který má do firmy přilákat posily, je i čtyřdenní pracovní týden s volným pátkem.
VINCI Construction CS, která v Česku a na Slovensku zaměstnává 4300 osob, pociťuje nedostatek strojníků, dělníků i specializovaných pozic. „Odcházejí do důchodu a bohužel není nikdo, kdo by je nahradil. Je to dáno nejen situací na pracovním trhu, kdy se nezaměstnanost dlouhodobě drží na historických minimech, ale také oborem. Stavebnictví bohužel nemá vysoký společenský kredit,“ uvádí mluvčí skupiny Iveta Štočková. Vzhledem ke stárnutí populace, nízké porodnosti a slábnoucímu zájmu o stavebnictví společnost očekává zhoršení situace.
Z nedávné analýzy McKinsey vyplynul podobný závěr – při zachování současných trendů stagnující produktivity a nedostatku pracovníků má totiž do roku 2040 vzniknout v globálním stavebním sektoru schodek v objemu až 40 bilionů dolarů. „Takto významný pokles by měl neblahé dopady nejen na stavebnictví samotné, ale i na ekonomickou stabilitu zemí a jejich schopnost reagovat na rostoucí potřebu dostupného bydlení a infrastruktury,“ varuje Vostarek.
Oslovené stavební firmy vidí možná řešení například v užším propojení vzdělávání a praxe, v podpoře rekvalifikací či snížení administrativní zátěže. Rovněž dlouhodobě volají po zjednodušení vízového procesu pro kvalifikovanou pracovní sílu ze zahraničí. „Zcela jistě by pomohlo, kdyby české školství pracovalo s požadavky trhu a mělo určitou roli regulátora. Stát by měl vědět, kolik potřebuje do dalších let lékařů, učitelů, ekonomů či stavařů a měl by správně směrovat kapacity škol,“ tvrdí Štočková.
