Evropa chce sáhnout na dotace agrobaronům, Česko vede jejich žebříček
Právě nyní začíná miliardový boj o zemědělské dotace. Eurokomisař Christoph Hansen představil podrobnější plán, jak má vypadat jejich podoba po roce 2027. Řídí se přitom návrhem na výrazné snížení rozpočtu, který před pár týdny oznámila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Špatná zpráva je to zejména pro velké zemědělské podniky – mezi nejsilnější hráče, kteří za nimi v Česku stojí, patří třeba Andrej Babiš coby beneficient koncernu Agrofert, realitní magnát Radovan Vítek, do jehož impéria patří podnik Spojené farmy, nebo skupina Úsovsko exministra zemědělství Jiřího Milka.
Evropa vychází ze dvou základních premis: chce přímé platby nahrazovat jinými formami podpory zemědělců. Ustupuje od toho, aby podnikatelé dostávali peníze fixované jen na to, na kolika hektarech půdy hospodaří. A zadruhé musí v těžkých časech globálních výzev šetřit.
Pro Česko to nezní přívětivě. Vždyť podle loňské zprávy Evropské komise v Česku společně se Slovenskem obdrží 20 procent největších příjemců více než 85 procent přímých plateb. Zemědělská ekonomika tu na rozdíl od západních zemí není postavena na malých a středních farmách, což je obecně ve východním bloku dáno dědictvím éry komunismu. Pro přesnost dodejme, že jen na přímých platbách se v Česku ročně rozděluje zhruba 20 miliard.
Po eurokomisařově „výkopu“ nyní následuje dvouleté vyjednávání mezi Evropskou komisí, Radou EU (členskými státy) a Evropským parlamentem. Výsledek bude muset být jednomyslně schválen radou a Evropským parlamentem včetně případného ratifikování některých částí národními parlamenty. „Česko potřebuje znát legislativu co nejdříve, abychom se dokázali připravit a nenastalo jakékoliv přechodné období. Chceme být připraveni, aby bylo zemědělství postavené na stabilitě a bylo konkurenceschopné,“ reagoval ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
S Hansenem se po jednání shodl na tom, že podpora z budoucí společné evropské zemědělské politiky by měla směřovat zejména aktivním zemědělcům, ne k těm, kteří pouze vlastní půdu.
Zástupci agropodniků proti evropskému směřování protestují. „My jsme v roce 2024 po velkých zemědělských protestech slyšeli od paní von der Leyenové, že už nebude platit, je to o nás bez nás, že o zemědělcích budou rozhodovat byrokraté, kteří se zemědělstvím nemají žádné zkušenosti, a že nám přestane unie házet klacky pod nohy,“ říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Plánované pětadvacetiprocentní snížení pomoci je podle něj ještě horší zpětným pohledem na vysokou inflaci v minulých letech. „Když vezmu inflaci, tak je to o 50 procent méně, to nám úplně optimismus do žil nevlévá. A pokud to nebude kompenzováno výrazným snížením regulací a výrazným snížením byrokracie, tak si myslím, že nás nečeká úplně dobrý osud,“ dodal Doležal.
Nynějšímu plánu eurokomisaře pro zemědělství Christopha Hansena, který přijel před pár dny do Česka obhajovat, předcházelo červencové prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové o snížení financování takzvané společné zemědělské politiky EU ze 386,6 miliardy eur na 300 miliard po roce 2027. Hansen změny hájí tím, že částka 300 miliard eur není strop, ale spodní částka čili minimum, které se může navýšit. Částka prý bude navíc právně chráněna před přesuny na případné jiné evropské priority.
Novinkou pak také bude, že dosavadní systém dělení dotací bude rozdělen místo do dvou pilířů na více konkrétních účelů, jako jsou vedle přímých plateb, agri-environmentální opatření, modernizace farem, investice, podpora mladých zemědělců a podobně. Evropa chce také prosadit degresivitu dotací, kdy se sazba na plochu krátí s rostoucí výměrou. Začala by se negativně projevovat již u podniků s 80 až 150 hektary. Českýma očima by měla negativní vliv na příjmy až šesti tisíc zemědělských podniků.
Agrárníci chtějí kromě narovnání objemu peněz u přímých plateb a zrušení degrese také zachovat předchozí dvoupilířový způsob dělení dotací, tedy přímé platby a rozvoj venkova.
