Střední třída, základ demokracie. V posledních desetiletích technologie změnily povahu mnoha zaměstnání, postupně se ovšem ukázalo, že výsledným efektem bylo, že přibývala zejména málo a vysoce placená zaměstnání, těch uprostřed naopak ubývalo. Přeměna světa práce, kterou má na svědomí umělá inteligence, by mohla tentokrát vypadat jinak a oživit strádající střední třídu.
Bůh stvořil lidi a Sam Altman je učinil rovnými, tak by se dala parafrázovat slavná věta o vynálezci Samuelu Coltovi, který na trh přivedl dostupné revolvery a navždy tak změnil svět. Podobný efekt by mohla mít i umělá inteligence, kterou si mnoho lidí ztotožňuje s ChatGPT od Open AI. Firmě šéfuje právě Altman.
AI by totiž mohla snížit rozdíly mezi začátečníky a pokročilými v určitých rutinních zaměstnáních, naznačuje to studie ekonoma Erika Brynjolfssona a ekonomek z MIT Danielle Li a Lindsey Raymondové. Práce je zaměřena na využití nástrojů umělé inteligence v oddělení zákaznické péče nejmenovanné velké softwarové společnosti, která menším firmám posktuje administrativní programy. Podle závěrů studie platí, že AI nejvíce pomáhá začátečníkům a málo zkušeným pracovníkům.
Sledovaní pracovníci využívali k práci ranou verzi systému ChatGPT. To v praxi znamená, že zkoumaní zaměstnanci využívali výrazně méně schopný systém, než je jazykový model, který si v posledních měsících podmanil veřejnost.
I tak ovšem vědci došli k závěru, že ti zaměstnanci, kteří použili AI, byli v průměru o 14 procent produktivnější, tedy že zvládli během hodiny vyřešit více zákaznických požadavků. Zároveň byli tito pracovníci spokojenější a snížil se i počet lidí, kteří odešli, a to zejména u nováčků. Pocit spokojenosti se zvýšil i u samotných zákazníků, kteří se zaměstnanci „poháněnými“ AI přišli do kontaktu.
| Chcete na obsah newsletteru reagovat? Máte tip, o čem by měl být další newsletter? Napište mi na e-mail: filip.zelenka@cncenter.cz |
Nicméně není to tak, že by AI pomohla všem pracovníkům stejně, naopak záleželo na tom, jak je daný zaměstnanec zkušený. Lidé, kteří byli nejschopnější a nejzkušenější už před nasazením AI, z pomoci umělé inteligence benefitovali jen velmi málo, nebo dokonce vůbec. Naopak velké zlepšení bylo pozorováno u nováčků. „Systém dokázal, že lidé s pouhými dvěma měsíci zkušeností dosáhli výkonu na úrovni lidí s půlroční praxí,” popsal pro americké rádio NPR jeden z autorů studie Erik Brynjolfsson.
Při bližším pohledu to dává smysl – umělá inteligence se totiž učila na datech a chování těch nejschopnějších a nejzkušenějších zaměstnanců a následně jejich chování napodobovala.
To se však značně odlišuje od vlivu, jaký měly na trh práce a vůbec podobu zaměstnání předešlé technologické vlny vývoje. Podle výzkumníka Davida Autora a jeho kolegy Davida Dorna mělo rozšíření počítačů a internetu ve společnosti ten efekt, že na tom kvalifikovaní pracovníci s vysokoškolským titulem vydělali, kdežto méně kvalifikovaných pozic, které mohli vykonávat i méně vzdělaní lidé, ubylo.
„Komputerizace nesnižuje množství pracovních míst, spíše zhoršuje kvalitu pracovních míst pro významnou část pracovníků,“ napsali vědci v komentáři pro list New York Times. To ve výsledku tlačí pracovníky bez vysokoškolského vzdělání do světa manuálních prací, které jsou často hůře placené. „Pracovníci bez vysokoškolského vzdělání se proto soustřeďují na manuálně náročná zaměstnání, jako jsou stravovací služby, úklid a ostraha, která jsou sice početná, ale nabízejí nízké mzdy, jen vrtkavou jistotu zaměstnání a malé vyhlídky na vzestup,“ tvrdí autoři.
Jeden z tvůrců studie, David Autor, se ovšem nyní domnívá, že by AI mohla tento trend zvrátit a zachránit střední třídu. Podle něj je ovšem nutné přemýšlet o AI jako o nápomocném asistentovi pro pracovníky, nikoliv jako o náhradě. „I když je nepravděpodobné, že by vám umělá inteligence vzala práci, rozhodně ji změní,“ shrnul politický teoretik Tom Parr.
Druhým aspektem nástupu AI je stržení bariér, které kolem sebe některé profese mají. Typickým příkladem jsou pracovníci v IT, tedy oboru, u kterého trvá poměrně dlouho, než se člověk dostane na vysokou úroveň dovednosti, a existuje v ní spousta různých odvětví.
Tuto změnu někteří nazývají jako Uber moment – ve chvíli, kdy se tato alternativní služba před více než dekádou rozšířila, se ze dne na den stala znalost přesné polohy konkrétní ulice v daném městě zbytečná, jelikož s chytrými telefony to mohl kdokoliv zjistit během pár vteřin. Taxikářům v Londýně tak během chvilky spadly tržby až o 10 procent, protože Uber otevřel tento způsob obživy širokému okruhu lidí, což vedlo k „juniorizaci“ odvětví, tedy k nahrazení dražších a zkušených pracovníků těmi mladšími, kteří se jim dokážou za pomoci technologie vyrovnat, a své služby nabízejí levněji.
Je ovšem jasné, že AI člověka kompletně nenahradí. Automatizace něco stojí a s tím, jak zejména Evropa bude zřejmě v následujících letech bojovat s nedostatkem energie, to bude čím dále složitější. „Umělá inteligence spotřebovává více energie než jiné formy výpočetní techniky a trénink jednoho modelu může spotřebovat více elektřiny než 100 amerických domácností za celý rok,“ uvádí Bloomberg.
V některých oborech tak bude zkrátka levnější, možná i udržitelnější používat stále pouze „tupou“ lidskou práci. „Stroj by to dokázal, ale byl by dost drahý,“ odpověděl mi před časem člověk, který má na starosti automatizaci skladu Zásilkovny, na otázku, zda by uměli nasadit roboty na veškeré činnosti ve skladu. Když si tak budeme navzájem držet palce, nemusí pro nás, lidi z kanceláří, AI znamenat konec světa. Na to, jak to dopadne, si ovšem budeme muset nějakou dobu počkat – umělá inteligence je totiž teprve na začátku rozvoje.
Facebook nechce zprávy. Ukazuje se, že čím dále méně návštěvníků zpravodajských webů přichází ze sociálních sítí, pokles je patrný zejména v případě Facebooku a Twitteru. Tyto dvě sociální sítě se na celkové návštěvnosti zpravodajských médií podílí pouze z několika procent a tento podíl se v posledních letech výrazně snižuje.
Aplikace na všechno. „Na to máme aplikaci,“ slýcháme často od různých služeb a obchodů. V některých případech si bez aplikace v telefonu zákazník ani nemůže objednat, zkrátka obchody nás chtějí mít ve svém ekosystému, kde s námi mohou komunikovat a případně vytvářet tlak a motivovat nás k více nákupům. S tím jsou ale spojeny také obavy o ochranu soukromí zákazníků.
Musk Murdochem. Po několika měsících je konečně zřejmější, kam se snaží Elon Musk dotlačit Twitter. Nyní to vypadá, že by se z Twitteru mohl stát středobod amerického konzervativního světa, kde bude mít svou show například Tucker Carlson, který byl vyhozen z televizních Fox News. Otázkou je, zda se Muskovi podaří koncentrovat konzervativce na jedno místo.
Spotify škrtá. Jen pár měsíců poté, co švédská platforma oznámila rozsáhlé propouštění, je tu další kolo škrtů. Tentokrát by mělo kvůli reorganizaci přijít o práci kolem 200 lidí, tedy dvě procenta z celkové pracovní síly. Spotify propouští zejména ty zaměstnance, kteří se na platformě věnovali rozvoji podcastů.
