Ač se to navzdory všeobecné negativitě a skepsi ohledně české ekonomiky nezdá, v rámci svého regionu patří místní firmy k inovačním lídrům, kteří rostou nepředstavitelnou rychlostí, a přitom jde stále o velmi mladý trh.
Za posledních 15 let se povedlo české technologické prostředí nakopnout. Kiwi.com, Prusa Research, STRV, Livesport, Mews, Rohlík nebo FTMO. To je pouze výčet firem, které se v minulých letech umístily v žebříčku FAST 50 poradenské společnosti Deloitte, jenž mapuje nejrychleji rostoucí firmy ve střední a východní Evropě. Právě rychlý růst je pro technologické firmy charakteristický, měření jejich růstu tedy může ukázat na ty nejnadějnější. A právě tento sektor by měl být do budoucna ještě důležitější.
„Čeká nás zásadní změna ekonomiky. Současný model, který je založený na levné, ale kvalifikované pracovní síle, se vyčerpává,“ říká Jiří Sauer, který má v Deloitte společně s expertkou na daňové otázky Kateřinou Novotnou žebříček FAST 50 na starosti. Sauer předpovídá, že transformace od nízkomaržových a subdodavatelských firem k technologickým šampionům je na spadnutí. „Jsme na začátku, ale změna je nevyhnutelná. Nevím, jak bude vypadat svět za 15 let. Doufám ale, že tu vedle skladů budou také vývojová centra,“ říká.
Česko se přitom má od čeho odrazit. Tradičně silné odvětví internetových obchodů v posledních letech doplňují i další obory. „Dnes nám přijde, že byla v Česku komunita vždy okolo technologických firem. Není to ale pravda, protože před 15 lety jich tu bylo minimálně a braly si inspiraci v cizině. Podle mého názoru to celé začalo příběhem Tomáše Čupra a Slevomatu,“ ohlíží se Sauer do minulosti.
Chcete se vyjádřit k obsahu newsletteru? Máte tipy, o čem bych měl napsat? Napište na e-mail filip.zelenka@cncenter.cz Odběr Technoverse Newsletteru, který do e-mailových schránek chodí každé úterý dopoledne, si můžete nastavit zde. |
Není to ovšem tak, že by v Česku rostl jen jeden obor, který by výrazně dominoval. „Není tu jeden dominantní směr, záleží vždy na konkrétní myšlence. Firmy jako FTMO, Prusa nebo Diana Biotechnologies stojí na jedinečném nápadu, který jsou schopné prodat celosvětově,“ myslí si Kateřina Novotná.
Právě před zmíněnými 15 lety vznikly i první fondy s rizikovým kapitálem, které finančně podporují na začátku existence nadějné startupy. Právě za oněch 15 let Česko ušlo velmi dlouhou cestu, ve srovnání s okolními zeměmi je na tom znatelně dobře a má do dalších let na čem stavět.
Úspěšné transformaci ovšem bude také nutné jít naproti, tedy podniknout systémové změny. Už velmi ohraným evergreenem podnikatelského sektoru jsou zaměstnanecké akcie či větší flexibilita pro příchod pracovníků ze zemí mimo EU. „Setkali jsme se s několika případy, kdy technologické firmy z Ukrajiny po začátku války uvažovaly, kam se přesunout. Když viděly, jak složité je k nám dostat lidi mimo EU, rozhodli se přesídlit raději jinam,“ upozorňuje Novotná. Například zavedení zaměstnaneckých akcií má současná vláda v programovém prohlášení, zatím se ovšem tato záležitost nikam neposunula.
Novotná dále vidí prostor pro zlepšení například u odpočtu z daní u provedeného výzkumu ve firmách. „V posledních letech je v Česku dost přísná kontrola finančních úřadů, které se na to zaměřují a často ty odpočty doměřují na formálních záležitostech. U toho třeba vidíme prostor na zlepšení, které by prospělo více než přímé přerozdělování peněz,“ myslí si Novotná.
Sauer by zase uvítal, kdyby stát otevřel data, která drží v neveřejném či poloveřejném režimu. „Vezměme si například katastr nemovitostí. Díky využití takového množství dat by mohla vzniknout spousta firem. Takových rejstříků je potom spousta, nicméně stát do nich firmy nepustí,“ tvrdí.
Oba experti se ovšem shodují, že je jen malá šance, že by inovativní firmy ve větším měřítku vznikaly mimo tři protežovaná centra, tedy Prahu, Brno a Ostravu. „Podíváme-li se do Německa či Rakouska, mají tamní firmy jako SAP nebo Adidas své centrály v městečkách, kde vznikly. U nás se firmy přirozeně stěhují do centra, i když samozřejmě najdeme několik zajímavých příkladů firem, které v regionu zůstávají,“ říká Sauer s tím, že na vině je zejména kvalita služeb mimo velkoměsta a infrastruktura. „Ti lidé nemusejí utrácet peníze v Karlíně, ale v Benešově. Ale vidím strašně málo měst, která by jim šla naproti,“ uzavírá Sauer.
Deepfake problém. Rozšíření umělé inteligence přináší regulátorům a velkým firmám nové a značně komplikované případy. Jedním z nich je tzv. deepfake porno, tedy pornografický obsah, který je pomocí AI upraven tak, aby v něm vystupovaly například známé osobnosti, nebo téměř kdokoliv. Nyní vyšlo najevo, že servery, které tento obsah vytvářejí a značně tak zasahují do osobnostních práv lidí, jsou závislé na službách společnosti Google nebo Microsoft, které s tím ovšem nic nedělají. Jelikož ovšem neexistuje legislativa, která by se tímto zabývala, mají lidé, kteří se v upravených porno snímcích objeví, jen málo možností, jak se proti tomu bránit. (Bloomberg)
Miliony na AI. Americký startup Hugging Face patří mezi jedny z nejslibnějších hráčů v oboru. To ostatně dokazuje i poslední investice ve výši 235 milionů dolarů od technologických gigantů, jako jsou Google, Amazon, Nvidia, Intel nebo Salesforce. Startup se podobně jako Open AI zabývá vývojem AI modelů, na jejichž základě jsou stavěny systémy na míru. (Bloomberg)
DSA přichází. Od minulého pátku obří internetové platformy jako Google, Facebook nebo Youtube musejí v Evropské unii dodržovat nová a mnohem přísnější pravidla než doposud. Nabytí platnosti Digital Services Act (DSA) znamená malou revoluci, která by pro Evropany měla značně ovlivnit, jakým způsobem internetoví hegemoni fungují a ovlivňují společnost. To, jak se bude EU dařit vymáhat nová pravidla, do značné míry určí úspěch další technologické legislativy. (The Verge)
Problém pro autonomní auta. Zřejmě o žádné jiné technologii se už tak dlouho netvrdí, že ji má lidstvo na dosah: samořiditelná auta. Každopádně ani po letech vývoje se této inovaci nedaří proniknout do běžného života a nyní přichází další rána. Společnost Cruise musí po nedávné nehodě autonomního vozu s hasiči snížit počet samořiditelných aut v ulicích San Francisca o 50 procent. (TechCrunch)
