Džungle tlumí kancelářský stres. Budovou prorůstají kmeny, stěnu pokrývá mech
Co začínalo několika květináči na pracovních stolech a pokračovalo zelenými stěnami v recepci, se postupem času rozvinulo v biofilní design.
Moderní kancelářské budovy už standardně zahrnují zelené střechy a fasády, rekuperační klimatizaci a solární panely. Pocit blízkosti přírody i ve skleněném komplexu uprostřed metropole nakonec zaměstnancům dodává zařízení interiéru.
„Máte-li v kanceláři přístup na střechu nebo na balkon, pořádejte tam společenské akce a investujte do zeleně i ve vnitřních prostorách, ať už v podobě palem, květin nebo jiných rostlin,“ radí viceprezident coworkingové společnosti WeWork Michael Hershfield. „Vašim zaměstnancům i celé společnosti to jedině prospěje.“
Květináč proti stresu
Zeleň se stala nedílnou součástí nabídky firem specializovaných na realizaci interiérů komerčních budov. „Živé rostliny rozmístěné v rozích a okrajích místnosti dokážou snížit hluk v kanceláři, a omezit tak jeden z hlavních zdrojů stresu. Rostliny také snižují teplotu a zvyšují vlhkost, čímž pomáhají bránit šíření respiračních nemocí,“ vysvětluje architektka společnosti Capexus Erika Bohatá.
Nejefektivnější jsou podle ní rostliny v květináčích, protože kromě výše uvedených benefitů slouží také jako přirozené oddělení pracovních a relaxačních zón či oddělení chodby od pracovního prostoru.
Kůly z akátů porostlé čtyřmi tisíci rostlin
Zakomponování rostlin může být také součástí architektonického záměru. Například vstupní lobby nového kancelářského komplexu Bořislavka Centrum v Praze 6 ozvláštňuje nejen skleněná plastika Ledovec od uměleckého ředitele firmy Lasvit Maxima Velčovského. „V případě Bořislavky architekti řešili stavbu jako celek: jak budou vypadat interiéry, detaily, veřejné prostory, ale i květiny a zeleň v budově,“ popisuje Velčovský.
Prahu čekají v příštích letech velké změny
Prahu čekají v příštích letech velké změny
• Zdroj: Videohub
Vstupní halu oživuje takzvaný epifyt sestávající ze 76 akátových kůlů, které jsou osazeny čtyřmi tisíci zelených i kvetoucích rostlin. Autorem této netradičně pojaté zahrady je architekt Zdeněk Sendler spolu se studiem Aulík Fišer Architekti, které bylo hlavním architektem centra. Podobné ostrůvky vegetace vytvořil Sendler i ve vyšších patrech některých dalších budov Bořislavky.
