Každý den nový hříšník. Sedm z deseti e-shopů porušuje zákon

Sklad supermarketu Košík.cz v Praze-Horních Počernicích (ilustrační foto)

Sklad supermarketu Košík.cz v Praze-Horních Počernicích (ilustrační foto) Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Zatajené informace, nejasné obchodní podmínky, falešné uživatelské recenze, nedodané zboží. To jsou jen některé z překážek, na nichž může ztroskotat nákup přes internet. A přestože on-line obchody v důsledku koronakrize utěšeně rostou, nekalostí při nich neubývá. Spíše naopak. Na seznam rizikových e-shopů, který vede Česká obchodní inspekce, přibude každý den nové jméno.

Internetové obchody jsou živnou půdou pro prodejce využívající klamavé reklamy a nekalých obchodních praktik. Na ty se dlouhodobě zaměřuje Česká obchodní inspekce. Loni provedla celkem 1144 kontrol a porušení zákona zjistila v sedmi z deseti případů.

„Výsledky kontrol za rok 2020 opět potvrdily, že oblast internetového prodeje patří k formám obchodování, při kterých je ve velké míře porušována spotřebitelská legislativa,“ uvedl ředitel ČOI Mojmír Bezecný. 

Skoupí na informace

Nedostatky zjištěné při kontrolách internetových obchodů spočívaly zejména v tom, že prodejci neuvedli informace, které jsou nezbytné pro odstoupení od kupní smlouvy. Obecně veškeré informování o rozsahu, podmínkách a o způsobu uplatnění reklamace je velkou slabinou obchodníků. Prodejci také v mnoha případech nedávají vědět o možnosti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů.

U některých kontrolovaných e-shopů chyběly rovněž údaje týkající se deklarovaných vlastností výrobků a doporučených způsobů jejich bezpečného použití. Častými nešvary jsou také absence českého návodu a poučení o údržbě výrobku importovaného ze zahraničí.

Nejvíc se inspektoři setkávají s porušením zákona o ochraně spotřebitele. „Velmi často jde o tytéž internetové obchody, které ČOI už v minulosti kontrolovala a kde zjistila, že zákonem stanovené povinnosti nedodržují,“ shrnuje kontroly Bezecný.

Mimosoudní řešení

Možností, o které se zatím málo ví, je zmíněné mimosoudní řešení spotřebitelských sporů. To přinesla novela zákona o ochraně spotřebitele z roku 2015. Touto formou, označovanou také jako ADR (z anglického Alternative Dispute Resolution), bývají řešeny méně složité případy. Účelem je dosáhnout rychleji a s nižšími náklady dohody mezi oběma stranami sporu. Klasickým případem jsou právě spory o uznání reklamovaných vad.

Zákon přitom ukládá prodávajícím povinnost informovat spotřebitele o možnosti vyřešit spor mimosoudní cestou a zároveň uvést kontakt, kam se mohou obrátit. Jestliže prodávající provozuje webové stránky, musí na nich tyto informace uvést, a to včetně internetové adresy. Takzvaným subjektem mimosoudního řešení sporů bývá v případě e-shopů Česká obchodní inspekce nebo jiný subjekt pověřený ministerstvem průmyslu a obchodu.

Pozor na překupníky

Riskantní z hlediska potřeby domoci se svých spotřebitelských práv bývají některé zahraniční weby. Jak radí ČOI, rozumné je nakupovat od prodejců z Evropské unie, protože tam platí stejná práva jako při nákupech od českých obchodníků. Například možnost vrácení zboží do 14 dnů bez udání důvodu. V případě sporu je možné se obrátit na Evropské spotřebitelské centrum ČR, což při nákupu ze zemí mimo unii nelze, výjimkou jsou pouze Velká Británie, Norsko a Island.

ČOI zároveň upozorňuje na novější nebezpečný trend takzvaných přeprodejců, kteří mají webové stránky vypadající skoro jako běžný e-shop. Skutečný stav věci prozradí teprve obchodní podmínky, ve kterých provozovatel odkazuje na to, že není prodejcem, nebo píše, že jde o „nákupní galerii“.

„Obvykle se v nejasně psaných obchodních podmínkách spotřebitel dozví, že český web je jakousi nákupní galerií, kde se platí českému subjektu, který si ponechá provizi a zbytkem peněz zaplatí za zboží na zahraničním webu, odkud ho nechá zákazníkovi poslat. Doba dodání a kvalita zboží často neodpovídají očekávání. Komplikace nastávají také v případě reklamací nebo uplatnění nároku na vrácení zboží do 14 dnů bez udání důvodu,“ upozorňuje ředitelka regionálního inspektorátu ČOI Martina Střihavková.

Nečitelné sítě

Mohutně se také rozmohl prodej na sociálních sítích, u něhož spotřebitel těžko zjistí, kdo fakticky stojí za profilem, který nezřídka nabízí zaslání padělků vydávaných za originály světových značek. „Žádné obchodní podmínky, žádné IČO, a když už je dohledáme, tváří se jako fyzická nepodnikající osoba, ale zřejmě jde často o systematický prodej ve velkém a rozhodně ne o obchodování mezi kamarády,“ popisuje mluvčí ČOI Jiří Fröhlich.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!