Je jen málo oborů, v nichž Česko drží krok se světovou špičkou. Rozvoj umělé inteligence je jedním z nich. Společnost Blindspot Solution zakladatelů Ondřeje Vaňka, Štěpána Kopřivy a Michala Pěchoučka kupříkladu naučila umělou inteligenci hlídat toky peněz.
Když se tři přátelé – výzkumní pracovníci pražského ČVUT – rozhodli před pár lety přejít od teorie k podnikání, nebylo těžké uhodnout, že úspěch přijde, i když jejich původní záměr s umělou inteligencí byl trochu jiný. „Počítali jsme, že navážeme na náš výzkum, ale ukázalo se, že byl hodně vepředu oproti tomu, co byly firmy osm let nazpět schopné použít v praxi. Ptali jsme se proto lidí z byznysu, co potřebují, a začali v podstatě znovu,“ popisuje začátky v roce 2014 spoluzakladatel Ondřej Vaněk.
Čím dál jasněji se ukazovalo, že umělá inteligence bude slavit úspěch tam, kde každý jiný dobrý startupový nápad: buď dokáže peníze vydělat, nebo ušetřit. Jako jedna ze šťastných myšlenek se ukázalo použít ji jako hlídacího psa, jenž ulehčí práci lidem, kteří by jinak museli procházet terabyty dat, aby vyhledali, jestli všechny finanční položky sedí.
Firma své řešení pojmenovala ADF (Anomaly Detection Framework). „Problém detekce anomálií se dá aplikovat široce. Můžete detekovat hrozby, podvody, transakce, které se neměly stát, ať už chybou, nebo záměrně. Přes IT systémy dnes teče tolik dat, že není v lidských silách všechno ohlídat,“ popisuje Ondřej Vaněk.
Vyčmuchat problém
Ne že by šlo o něco, co nikdo na světě předtím nevymyslel. Existují bohaté soubory pravidel, které se dají na hlídání datových toků nasadit. Problém ovšem je, že jsou rigidní. Vycházejí z událostí, které se staly v minulosti, a neumějí se samy učit novým vzorům nebo chytře předvídat něco, co člověk zatím nezpozoroval. Umělá inteligence to umí. Podobné principy se využívají dosud třeba v síťové bezpečnosti.
Pro konkrétní příklad se stačí podívat na to, co má ADF už za sebou. „Nasazovali jsme ji v auditních systémech, které fungují u finančního controllingu. Hledá abnormální aktivity, výkazy, vysoké počty zaúčtovaných hodin, transakce, které se nestaly, a podobně. Sadu dat pak prezentuje kontrolorům, kteří už přesně vědí, na co se zaměřit. Cílem nebylo ty anomálie vysvětlit, ale dát podkladová data k nalezení problémů,“ popisuje spoluzakladatel firmy. Ve finančním světě mají podobné nástroje podle něho obrovský potenciál, protože udržovat „nepružné“ pravidlové systémy je náročné a zároveň neustále zastarávají.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
