Žádný obor neprošel za poslední dva roky tak náročnou zkouškou jako zdravotnictví. Byli to právě lékaři, zdravotní sestry i výrobci léků a vakcín, kdo se pokoušeli zastavit nejhorší pandemii posledních sta let. Tato krize však pro odvětví znamená také obrovskou příležitost. Vždyť jen v roce 2020 se do výzkumu nemoci COVID-19 celosvětově investovalo kolem pěti miliard dolarů. A inovativní start-upy, které okamžitě naskočily na nové potřeby pacientů, se objevily i v Česku.
„Pandemie přinesla zásadní zjištění, že nejsme nesmrtelní a smrt se může týkat každého z nás. Až na demagogy a tvůrce dezinformací tohle zjistili úplně všichni bez rozdílu politického přesvědčení, vzdělání či pohlaví,“ říká uznávaný chirurg a zakladatel internetového portálu uLékaře.cz Tomáš Šebek. Koronakrize podle něho všeobecně zvýšila zájem Čechů o jejich vlastní zdravotní stav, přičemž největší posun nastal ve firemním sektoru.
„Společnosti začaly řešit zdraví svých zaměstnanců jinými než tradičními možnostmi. V dobrém slova smyslu zde nastala vysloveně disrupce systému. Mám radost, že si zaměstnavatelé dobře uvědomují nutnost pevného zdraví svých pracovníků. A ti si zase uvědomují jeho hodnotu,“ dodává Šebek. Lékař se domnívá, že zdravotní péče budoucnosti spočívá spíše v levné prevenci než v drahé léčbě. „Peníze došly, vše je výhradně cirkulární a my se musíme dívat i na zdraví z pohledu trvalé udržitelnosti, a nikoli černé díry, do které každoročně beztrestně vylijeme skoro deset procent hrubého domácího produktu České republiky, aniž by se tím zvýšilo to základní – délka života stráveného ve zdraví,“ míní Šebek.
Využít zkušenosti
„Pandemie nepochybně významně pohnula s akceptací vzdáleného poskytování péče, a to jak na straně pacientů, tak zdravotníků. Doufejme, že lidé si také více uvědomili dopad rizikových zdravotních faktorů, jako je například obezita,“ přidává se lékař, ekonom a řídící partner v Advance Healthcare Management Institute Pavel Hroboň.
Podle jeho mínění bychom měli využít zkušenosti z této krize především ke snaze zlepšit naše zdraví. „Dává to samozřejmě smysl na individuální úrovni, ale i v podnicích – jak jinak než prodlužováním věku odchodu do důchodu a zvyšováním produktivity chceme vedle migrace v době stárnutí obyvatelstva najít pracovní sílu? Na úrovni celé země by se zlepšení zdravotního stavu mělo stát jednou z vládních priorit – návratnost promyšlených investic do prevence je jasně prokázána,“ tvrdí Hroboň.
Telemedicína šetří zdroje
Zřejmě nejvýznamnější inovací, kterou zdravotnictví v poslední době prošlo, je jeho celková digitalizace, ať už ve smyslu poskytování lékařské péče na dálku, nebo využití umělé inteligence. „Jedním z cílů tohoto trendu je zvýšení efektivity v poskytování zdravotních služeb v době nedostatku zdravotnického personálu,“ vysvětluje Hroboň.
Konkrétních projektů a firem, jimž se v průběhu posledních krizí dařilo, lze najít celou řadu. Platí to nejen o poliklinice Program Health Plus podnikatele a lékaře Oldřicha Šubrta, která byla průkopníkem telemedicíny v Česku, ale například právě i o Šebkově poradenském on-line portálu uLékaře.cz.
„Nárazově jsme vyrostli až na trojnásobek v počtu dotazů, a to se v absolutních číslech bavíme minimálně o tisících měsíčně. Dlouhodobě držíme návštěvnost kolem jednoho milionu za měsíc,“ svěřuje se Šebek.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
