Evropa je silná v průmyslu, chemii nebo ve výrobě automobilů, v technologiích se ale zasekla. Internetovému a cloudovému trhu dominují americké firmy, v čipech vedle USA hrají prim Tchaj-wan, Jižní Korea nebo Japonsko, a Čína si vydobyla silnou pozici nejen v síťové komunikaci. Teď se rýsují šance na změny. Bezpečnostní obavy z Huawei, zablokování dodavatelských řetězců, omezení spojená s covidem či válka na Ukrajině uvedly do pohybu procesy, z nichž může vzejít technologicky samostatnější kontinent.
Evropa má dlouhodobě velmi kvalitní základní, akademický a vědecký výzkum, ne vždy ho však umí přetavit do komerčních produktů. K výzkumu jsou dnes stěžejní takzvané superpočítače, tedy vysoce výkonné sálové stroje schopné modelovat chemické reakce a fyzikální jevy, jako je proudění vzduchu v motorech či kolem letadel a vozů, nebo předpovídat počasí. Starý kontinent v superpočítačích nějakou dobu strádá oproti Spojeným státům, Číně a Japonsku.
Odpovědí je projekt EuroHPC, který spustila Evropská komise. Ta na něj nejdříve vyčlenila přes miliardu eur. Ve stínu násobně vyšších rozpočtů hlavních rivalů to ale nebylo nic moc. Nové vedení komise proto přidalo další více než tři miliardy eur s tím, že zhruba miliardu mají přihodit evropské firmy.
Základ budoucí prosperity
Začíná tak vznikat síť evropských superpočítačů. Do roku 2025 mají být instalovány dva stroje alespoň o výkonu jeden exaflop (trilion, tedy miliarda miliard výpočetních operací s pohyblivou desetinnou čárkou za sekundu). Jde o výkon, který dnes prozatím žádná země nemá k dispozici. Vedle toho se buduje struktura pomalejších mašin a jedna z nich už se rozběhla v Ostravě – v národním superpočítačovém centru IT4Innovations. Tamní superpočítač Karolina má výkon 15,2 petaflopu (biliardy, tedy milionu miliard operací), jeho pořízení vyšlo na 400 milionů korun a provoz do roku 2025 přijde asi na půl miliardy.
Česko se rovněž stalo součástí konsorcia LUMI. To v těchto dnech za 200 milionů eur spouští stejnojmenný superpočítač ve Finsku, který se s výkonem 552 petaflopů načas stane nejvýkonnějším strojem na světě. „S Českem se mimo jiné počítá ve výběrových komisích, výzkumných a provozních týmech nebo v expertní skupině,“ přiblížil ředitel IT4Innovations Vít Vondrák. Dodavatelem Karoliny i LUMI je americký kolos Hewlett Packard Enterprise.
Z Kutné Hory do světa
EuroHPC je tedy prvním krokem k samostatnosti EU, ale o plné autonomii zatím hovořit nelze. Hewlett Packard nicméně cítí tendenci Evropy k určitému protekcionismu a vychází tomu vstříc. Firma letos v létě v Kutné Hoře rozjede výrobu superpočítačů. Zásobovat odsud bude jak Evropu, tak Blízký východ a Afriku. Motivací jsou nejenom příležitosti kolem EuroHPC, ale také požadavky na lokální dodavatelské řetězce.
V rozhodnutí Hewlett Packard sehrálo roli i to, že v Kutné Hoře už několik let provozuje montáže serverového hardwaru do datových center. V obou případech tak činí s tchajwanskou společností Foxconn. Hewlett Packard tímto krokem mimo jiné může smazat lokální výhodu francouzské společnosti Atos, svého největšího konkurenta.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
