Jak proměnit krizi v úspěch, šance třetí: Purpurové obilí aneb Vědci chtějí nakrmit planetu

Česko se může pochlubit zdravou a barevnou pšenicí. Za šlechtěním odrůdy AF Jumiko stojí tým Tomáše Vyhnánka z brněnské Mendelovy univerzity

Česko se může pochlubit zdravou a barevnou pšenicí. Za šlechtěním odrůdy AF Jumiko stojí tým Tomáše Vyhnánka z brněnské Mendelovy univerzity Zdroj: Tereza Kovandová

Česko se může pochlubit zdravou a barevnou pšenicí. Za šlechtěním odrůdy AF Jumiko stojí tým Tomáše Vyhnánka z brněnské Mendelovy univerzity. Jde o první českou odrůdu ozimé pšenice s purpurovým zrnem. A také příklad toho, kam se začne věda ubírat, aby zvládla výzvy posledních let. Česko má ve hře hned několik zajímavých projektů s globálním potenciálem.

Zrno, konkrétně jeho obalové vrstvy, nemají u odrůdy AF Jumiko purpurovou barvu náhodou. Právě obsah barviva byl cílem vědců a je nositelem benefitů oproti běžné pšenici. „Barviva, v tomto případě antokyany, působí antioxidačně a vážou se na volné radikály. My je známe například z červeného zelí a víme, že pomáhají tělu vyrovnávat se například s následky stresu,“ popisuje docent Tomáš Vyhnánek z Ústavu biologie rostlin Mendelovy univerzity v Brně.

Při šlechtění šlo podle něho o využití toho, co volná příroda nabízí. Plané formy pšenice totiž barviva mají, šlechtěné už výrazně méně. „My jsme tu různorodost využili a vložili ji do materiálů, které jsou zajímavé zase z hlediska produkce,“ popisuje projekt svého týmu Vyhnánek.

Barevné lány

Vědci u státních úřadů zaregistrovali i další barevné odrůdy pšenice. Právě tudy může vést cesta k přizpůsobení novým klimatickým podmínkám jak v Česku, tak ve státech, kde jsou dopady změny klimatu ještě citelnější. „Barvy u rostlin obecně mají adaptační význam. Obiloviny jsou díky nim odolnější vůči extrémním teplotám, suchu, zasolení. Barvy hrají významnou roli i v odolnosti proti patogenům, jako jsou původci houbových onemocnění,“ uvedl Vyhnánek.

Pšenice se za desítky let hodně změnila. Má například kratší stéblo ve prospěch klasu. A úpravy budou probíhat dál, přičemž nejde jen o barviva. „Každý šlechtitel by měl být vizionář, vědět, co se bude dít za patnáct let. Vím o výzkumech sledujících, jak se pšenice chová při vyšším obsahu CO2 v atmosféře. Výsledky jsou takové, že to nemá vliv na výnos, někdy je dokonce vyšší, ale rostlina vyrábí více škrobu na úkor bílkovin,“ popisuje vědec.

Malý zájem

Šlechtění však není levná záležitost – každý projekt představuje zhruba deset let práce vědců a náklady milionů korun. Přesto se nedá říci, že by byl o nasazování nových, zdravějších odrůd do praxe masový zájem. Kromě zpracování na celozrnnou mouku přitom nové odrůdy žádnou překážku nepřinášejí, a to ani v ceně osiva. „Trh je hodně konzervativní. Proto jsme ani my nemysleli na masové použití. Jde o doplněk, který si může najít své zákazníky přes lokální nebo ekologickou produkci,“ doplňuje Tomáš Vyhnánek.

Dříve nebo později bude ale nutné tuto dosud okrajovou disciplínu dostat do popředí. Klimatické změny ohrozí produkci obilovin, což bude mít globální důsledky. Proto i Velká Británie po odchodu z EU uvolnila pravidla pro genetickou modifikaci a chce se stát nositelem inovací v Evropě.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!