Jiří Prskavec má kromě zlaté medaile ve vodním slalomu z poslední olympiády v Tokiu na kontě i třináct zlomených pádel. Někdy se věci prostě nedaří tak, jak by chtěl. A nejde jen o sportovní náčiní. Rozhodl se proto promluvit o extrémním tlaku, kterému jsou sportovci vystaveni, a o způsobech, jak se s ním vyrovnat. Třeba mobil u večeře Jiří Prskavec nesnese.
„Za jednu z nejdůležitějších věcí považuji chodit pravidelně spát a zároveň nemít výkyvy ve vstávání. Tři jídla denně musejí být samozřejmostí, i v tomto případě je důležité si z toho udělat drobný rituál. Snídaně, oběd i večeře je u nás zásadně bez telefonu, tím zaručíme, že si hlava na chvilku odbočí od pracovních věcí a můžeme se věnovat jeden druhému,“ říká Jiří Prskavec.
Jeho návyky mohou pomoci i ostatním, kteří jsou podobnému stresu vystaveni, a nemusí jít o vrcholové sportovce. Mít zodpovědnost a podávat výkon v byznysu může představovat velmi podobnou zátěž. Podle Jiřího Prskavce je klíčem udržet si pravidelný režim. „Jako vrcholového sportovce mě samozřejmě sport naplňuje, nicméně mám i jiné povinnosti – a v tomto ohledu je pro mě strašně důležité přesně určovat priority. Vždy, když jsem v kalendáři naskládal více mimosportovních aktivit a narušovalo mi to můj pravidelný režim a zároveň to zasahovalo do sportovního i rodinného života, moje vnitřní pohoda se začala vytrácet,“ říká.
Se zátěží se musel naposledy vyrovnávat vloni po zranění. Kvůli natrženým vazům v koleni měl obavy, jestli bude moci běhat a tím se připravit na hlavní akci roku. „Myslel jsem na to poměrně často a na pohodě mi to rozhodně nepřidávalo,“ svěřil se osminásobný zlatý medailista, který si trofeje přivezl z olympiády i z mistrovství světa a Evropy.
Podle Veroniky Balákové, specialistky na psychologii sportu, působí na sportovce mnoho faktorů, které je mohou stresovat. „Je zde velký tlak na výsledky a výkony, podle nichž jsou sportovci finančně hodnoceni. Dalšími stresory mohou být pozornost médií a hodnocení sportovců více podle toho, jak vypadají, než co umí a dovedou. Dále vztahy s trenéry, vedením svazu a v neposlední řadě také nároky spojené s častým cestováním, samotou, nedostatkem času na další zájmové aktivity, rodinu či přátele,“ řekla Baláková.
VIDEO: 53 otázek pro Prskavce u jeho domu: oblíbená práce, Kvitová ho překvapila
K udržení duševní pohody je podle ní také zapotřebí uvědomit si vlastní priority. Vedle rodiny, která je pro Jiřího klíčová, je pro něj duševní očistou pohyb, zejména běh. „Myšlenky se urovnají, pozitivní energie se dostaví a guláš s knedlíky se spálí,“ říká. Jeho heslem je, že sport musí být především zábava. Koneckonců, když Jiří Prskavec stojí na startu velkého závodu, jako je mistrovství světa nebo olympiáda, cítí podle svých slov absolutní štěstí. „Ten pocit mě žene kupředu. K těm velkým medailím, ke splněným snům,“ říká.
Na závody ho vodili jako kluka už jeho rodiče. Objížděli největší světové závody, když jeho otec Jiří ještě aktivně sportoval a matka pracovala jako fyzioterapeutka českého manšaftu. Oba kdysi závodili na divoké vodě, oba ho kdysi trénovali a oba mu byli vzorem. Právě rodina je z pohledu psychické zátěže důležitá. Patří mezi čtyři hlavní pilíře vedle práce, zájmů a přátel. „Je dobré si říci, na kolika a na jakých pilířích máme svou duševní pohodu postavenou a kde čerpáme energii a příjemné pocity. Pokud trávíme většinu času v náročné práci a zároveň obstaráváme rodinu a domácnost, moc zdrojů pro pohodu nemáme, a naše duševní zdraví může začít postupně chátrat. Je fajn se opírat o čtyři zmíněné pilíře. Když jeden vypadne, pořád jsme dost stabilní na třech zbývajících,“ řekla Veronika Baláková.
Narušené duševní zdraví je mezi Čechy stále bráno jako společenské stigma. Mnoho lidí si tak potíže a strasti spojené s vlastní psychikou nechává raději pro sebe. Podle odborníků řeší své problémy s profesionály jen šest procent Čechů. „Pro představu, žádné psychiatrické nebo psychologické služby nevyužívá 61 procent nemocných s poruchami nálady, 69 procent s úzkostnými poruchami, 77 procent s poruchami vyvolanými návykovými látkami, a dokonce 93 procent jedinců zneužívajících alkohol nebo na něm závislých,“ vysvětluje Pavel Mohr, náměstek pro léčebnou péči v Národním ústavu duševního zdraví.
Jiří Prskavec mezitím začíná přemýšlet o svém příštím snu. Je jím letní olympiáda v Paříži, kterou francouzské hlavní město uspo řádá v příštím roce.
