Komunitní energetika, spalování biomasy, fotovolatické elektrárny a 26 kilometrů dlouhý horkovod mají zabezpečit jihočeské metropoli bezproblémové zásobování teplem. Nejen o tom mluví v rozhovoru Václav Král, předseda představenstva Teplárny České Budějovice.
Jaký dopad bude mít na městskou elektrárnu v Českých Budějovicích propojení s elektrárnou v Temelíně 26 kilometrů dlouhým horkovodem?
Významně se posouváme do nové bezuhlíkové éry komunitní energetiky, která v našem městě funguje již déle než 115 let. Historicky ale byla založena na spalování uhlí. Tepelný napáječ je prvním krokem v realizaci naší dlouhodobé koncepce, kterou jsme před lety nazvali Strategie pro zelené město a jako společnost vlastněná městem jsme pro ni získali také jednomyslnou podporu zastupitelstva. Jedná se o systematicky připravený soubor relativně nákladných opatření a investic, využívajících specifika místní soustavy zásobování teplem a umožňující prostřednictvím našich aktivit stabilizovat ceny energií pro naše zákazníky, postupně snižovat dopady na životní prostředí hustě osídlené aglomerace a efektivně dosáhnout cílů směřujících k dekarbonizaci ještě před rokem 2030.
Reagujete tím na plány Evropské komise?
Samozřejmě, Evropská unie chce do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent oproti roku 1990. V ambiciózní strategii jsme tedy vsadili na vyvážený mix regionálně dostupných paliv postavený na bezemisních či obnovitelných zdrojích. A právě temelínský teplovod je jedním z nich. Energetika byla vždy průkopníkem ve využívání nejmodernějších technologií a i v naší moderní době chceme zůstat těmito lídry. Tímto zodpovědným přístupem k naší každodenní činnosti i dlouhodobému plánování inspirujeme další firmy i jednotlivce.
Co temelínský teplovod přinese?
Pokryje zhruba 30 procent spotřeby tepla v Českých Budějovicích. Tím nahradíme zhruba třetinu roční spotřeby uhlí a objem emisí tudíž klesne také o cca 30 procent. Jde o důležitý moment a díky intenzivní práci týmu zkušených odborníků se podařilo zhmotnit dlouho zvažovanou příležitost na dodávky energie ze skutečně bezemisního, stabilního zdroje. Vždyť o napojení Temelína se uvažovalo už v rámci přípravy jaderné elektrárny v 80. letech minulého století.
Říkal jste, že nákladných investic, na jejichž konci se obejdete bez fosilních paliv, je víc. O které jde?
O spalování biomasy ve formě dřevní štěpky a o zařízení na energetické využívání odpadů ZEVO Vráto. Jedná se opět o místně dostupné zdroje energie, jejichž potenciál byl dosud přehlížen.
V jaké jste fázi?
Tyto akce vzájemně koordinujeme, probíhají postupně a to při nonstop provozu teplárny. Je to taková „skládačka“, takže se vyplácí svědomitá příprava a stabilní strategické uvažování. Nový kotel na štěpku stavíme včetně příslušenství potřebného k plynulé logistice. Už na konci roku v něm chceme zahájit zkušební provoz. Tím opět omezíme spotřebu fosilních paliv. Z opravdu velkých investic pak před námi zůstane zmíněný projekt ZEVO Vráto, který chceme zprovoznit v průběhu roku 2028. Následně budeme moci odstavit poslední uhelný kotel a definitivně ukončit více než stoletou éru spalování uhlí. Zemní plyn zůstane pouze jako záloha pro případ nečekané havárie či jako zdroj pro podpůrné služby využívané na trhu s flexibilitou v rámci stabilizace elektrických sítí.
Jak jste s přípravou ZEVO Vráto daleko?
České Budějovice jsou pro efektivní a ekologický provoz takového zařízení ideální. Z pohledu produkce odpadů i logistiky leží v centru regionu. Disponujeme vhodnou lokalitou, kterou představuje brownfield dosluhující uhelné výtopny Vráto, napojený na dálniční i železniční síť. Inspiraci hledáme v úspěšných příkladech z praxe a pro energetické využívání odpadů jsme zvolili moderní koncepci, která je ověřena desítkami let provozu ve stovkách podobných zařízení v Evropě i České republice. Sestavili jsme mezinárodní tým odborníků, který ZEVO Vráto s roční kapacitou 160 000 tun odpadů navrhnul jako integrující prvek systému nakládání s odpadem v jižních Čechách po zákazu skládkování v roce 2030. V Jihočeském kraji žádné zařízení pro energetické využívání odpadů nemáme a vhodně zvolené řešení je příležitost, jak už konečně zastavit plývání zdroji a uvést principy cirkulární ekonomiky do života. Vloni byl dokončen více než roční proces zjišťování vlivů záměru na životní prostředí (EIA) a ministerstvo k němu vydalo souhlasné stanovisko. Aktuálně probíhá mezinárodní architektonický workshop, v němž oceňovaní architekti a krajináři navrhují podobu vnější obálky tohoto energetického objektu, funkci zbývajícího areálu a zapojení do nejbližšího okolí. Na české poměry se jedná o unikátní zadání takové soutěže, což se projevilo i tím, že se do ní přihlásilo 22 ateliérů ze sedmi zemí. Finalisté jsou čtyři, a v jejich týmech jsou i architekti z Dánska nebo Japonska.
Jak se tedy bude využívat energie z odpadů?
Provozujeme největší vysokoúčinnou soustavu zásobování teplem v kraji a máme zajištěný celoroční odbyt. Vyrobená tepelná energie bude vyvedena jak do sdílené horkovodní, tak i parní sítě, dopravující tuto energii zejména do průmyslových výrob, služeb, zdravotnictví, školství či dalších institucí a samozřejmě také pro domácnosti. Těch nyní vytápíme přes třicet tisíc. Elektrickou energii dodáme distributorovi nebo ji lze spotřebovat v rámci městského energetického společenstva, pro výrobu vodíku nebo pohon elektromobilů.
Stále víc se mluví o rozšiřování fotovoltaických elektráren a sdílené komunitní energetice. Jsou to témata i pro vás?
Teplárny jsou základním stavebním kamenem komunitní energetiky. V České republice mají obrovskou tradici, již desítky let pomáhají decentralizovat výrobu elektřiny a udržovat místní elektrizační soustavu. Teplárenství investovalo v posledních letech do ekologizace desítky miliard korun a další miliardy budou ještě potřeba k využití jeho potenciálu efektivně uplatnitelného v rámci transformace evropské energetiky.
Jak to má fungovat?
Princip energetických společenstev je jednoduchý a s trochou představivosti vlastně odpovídá přístupu pravěkých lidí, kteří provozovali společný zdroj energie (oheň) ve sdíleném obydlí (jeskyni). Dnešní ideální pojetí je přibližně takové, že obec, její obyvatelé a podnikatelé, spolu mají vlastnit a provozovat sdílené zdroje a vyrobené energie zároveň sami spotřebovávat. Zlepšuje se tak efektivita, ekonomika i dopady provozu na životní prostředí. To všechno navíc probíhá pod veřejnou kontrolou. Tento model se ovšem v Českých Budějovicích začal realizovat již v roce 1907 s výstavbou městské parní elektrárny, z níž později vznikla teplárna. Její první kotel byl spuštěn v roce 1965, v průběhu času přišla první turbína pro kogenerační výrobu elektřiny spolu s výrobou tepla. Je ale přirozené, že moderní komunitní energetika by si měla klást ještě vyšší cíle.
Jaké?
Zejména odklon od fosilních paliv, energetické úspory, využívání produkovaného uhlíku a zavádění místně dostupných obnovitelných zdrojů energie do palivového mixu. Pokud se investuje do lokálních zdrojů energie, peníze zůstávají v místní ekonomice a navíc lze dosáhnout snížení logistických nákladů i zkrácení dopravních tras. Nesmíme při tom ale dopustit třeba plundrování lesů anebo dalších surovin či extrémní náklady na změnu a provoz distribuce energií. Proto by se měly kapacity každého nejen energetického podniku uvážlivě stanovit s ohledem na místní poměry. Živelná výstavba ve finále nesvědčí nikomu – lidem ani přírodě. V Českých Budějovicích jsme tento možná selský přístup, odpovídající naší jihočeské nátuře, zhmotnili právě do popsané strategie a diverzifikace zdrojů. Nechtěli jsme se orientovat třeba jen na biomasu či na spalování odpadů. Víme, že zdroje jsou omezené, i když nás někdo občas přesvědčoval o opaku.
Přesto se občas objeví zpochybňování systémů centrálního zásobování teplem…
Často jde o výroky tzv. energetických šmejdů, kteří ve snaze prodat své zboží účelově manipulují lidmi či veřejným míněním. Když se dostaneme na porovnávání různých kalkulací, teplo ze sdílené soustavy putuje takřka rovnou do radiátorů, bez dodatečných nákladů a starostí. Takže se spíš jedná o službu než energii a její ceny jsou většinou velmi příznivé, přestože teplárny musí už roky platit tzv. emisní povolenky. Každému přece musí být zřejmé, že jde o efektivní způsob výroby a dodávek tepla, chladu či elektřiny v našich městech, který odpovídá všem moderním trendům.
A význam tepláren pro zákazníky se v budoucnu ještě zvýší. Podle evropské směrnice budou nově platit i lokální zdroje poplatky za vypouštění CO2 do ovzduší a připojení na soustavu zásobování teplem také pomůže při splnění stále se zpřísňujících legislativních požadavků v oblasti energetické náročnosti budov.
Instalujete již i fotovolatické panely?
Samozřejmě, máme je na objektech teplárny. Se zvyšováním podílu elektřiny vyrobené ze Slunce dále počítáme na střechách ZEVO, výměníkových stanic či jinak nevyužitelných pozemcích. Společně s námi se navíc tímto směrem aktuálně orientuje i město České Budějovice při snížení energetické náročnosti některých svých veřejných budov. Chceme tedy sdílet nejenom teplo či chlad, ale také elektřinu vyrobenou v rámci energetického společenství. Posílí se tak stabilita a bezpečnost dodávek energií, zachováme komfort a kvalitu služeb poskytovaných za dostupné ceny, a to vše při zlepšování životního prostředí.
Václav Král (43)
Předseda představenstva Teplárna České Budějovice, předseda správní rady ZEVO Vráto, člen výkonné rady Teplárenského sdružení ČR a také poslanec Parlamentu České republiky; pochází z Českých Budějovic, vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor Podniková ekonomika a management. Mezi záliby řadí cestování, četbu a sport. Je ženatý, má tři děti.
