Před 31 lety si Jiřina Křížová pronajala první novinový stánek v Kladně. Postupně jich přibývalo. V roce 2007 nastoupil po absolvování vysoké školy do rodinné firmy také její syn. Zdeněk Jirák se stal generálním ředitelem společnosti JRK Kladno, jejíž hlavní činností je od roku 1997 distribuce nedělního tisku pro největší vydavatelský dům v zemi, společnost Czech News Center.
V rozhovoru hovoří nejen o budoucnosti tištěných deníků a časopisů, ale také o potenciálu papírových letáků obchodních řetězců. Popisuje také, v čem se v oblasti vystavování zboží liší český trh od toho rakouského. „Vždy tvrdím, že každý problém je příležitostí,“ říká k uvádění německé značky Avenir v Česku, kterou v době pandemie koronaviru trápily potíže s dopravou a rostoucími cenami.
JRK v názvu společnosti značí Jiřina a Richard Křížovi. Paní Křížová, která si v roce 1991 otevřela první novinový stánek, je stále společnicí. Jak se podílí na řízení firmy po více než 30 letech od začátku podnikání?
Maminka je nadále velmi aktivní. Její úloha je dnes především spíše v řešení strategických otázek, ale nejen jich. Je pro mě velkou oporou a také inspirací v tom, jak má probíhat mezigenerační předávání zkušeností a řízení rodinné firmy.
Provozování novinových stánků jste ukončili v roce 2015. Co je tedy vaší hlavní činností?
Naší hlavní činností je už od roku 1997 distribuce nedělního tisku pro největší vydavatelský dům v zemi, společnost Czech News Center. Novinové stánky pro nás byly svého času také velmi důležité, ale právě v roce 2015 jsme se rozhodli zaměřit svoji optiku výhradně na velkoobchod. V tomto období jsme začali realizovat unikátní propojení nedělní distribuce novin a časopisů s rozvozem letáků.
Nezaměřujete se jen na distribuci titulů Czech News Center. Ne obáváte se, že jednoho dne přestanou existovat papírové noviny a časopisy?
Před několika lety jsem slyšel názor jednoho velkého vydavatele z USA, že přežijí regionální deníky a specializované časopisy. V dnešní době rychlého šíření informací prostřednictvím internetu to skutečně klasické deníky mají obtížné vtom, že musí dokázat zachytit aktuálnost ve chvíli, kdy se papírové vydání dostane ke čtenáři. Zrovna naše nedělníky - Nedělní Blesk a Nedělní Aha! jsou však koncipovány částečně jako magazíny, takže tím je trochu otupen prvek potřeby aktuálnosti. U časopisů je situace odlišná. I dnes se najdou časopisy, jejichž prodeje rostou. Velkou radost nám dělají například Blesk pro ženy křížovky a Aha pro ženy křížovky. Oba tyto tituly rostou meziročně přibližně o 30 procent.
Jak jste se vypořádali se zákazem nedělního prodeje?
Byla to pro nás během pandemie koronaviru ta největší výzva. Rychle jsme se s Czech News Center dohodli na tom, že přesuneme nedělníky na sobotu a budeme je vydávat jako poledníky. Během rekordního času dvou dní jsme tuto změnu vysvětlili odběratelům a přeorganizovali veškerou dopravu na sobotní poledne. Jednalo se o nesnadný úkol, ale ve velkém období nejistoty jsem cítil solidaritu odběratelů a nasazení ze strany dopravců a řidičů. Mluvím o listopadu 2020. Pochopitelně jsme dosahovali nižších prodejů než standardně v neděli, ale podařilo se nám překlenout nejhorší období. Udrželi jsme práci pro lidi a plochu pro naše tituly u odběratelů.
Přežijí papírové letáky obchodních řetězců? Mají budoucnost?
Podle mě potenciál rozhodně mají. Konzervativních spotřebitelů, kterým tento druh prezentace zboží a slev vyhovuje, je stále hodně. Situaci nyní výrazně komplikuje vývoj ceny papíru a neúnosné ceny energií. To je však velký problém v celé ekonomice a je nutné najít řešení na trhu s energiemi.
Již před časem jste vstoupili do oblasti vystavovaní zboží v prodejnách. Je právě toto směr, který se bude nadále rozvíjet?
Jedná se o tradiční podporu prodeje v rámci maloobchodu. Snažíme se tuto službu doplňovat o přidanou hodnotu v podobě naší vlastní zkušenosti s prodejem zboží. Kromě samotného vystavování tak vytváříme zázemí pro nákupčí a dodavatele v tom, aby se dařilo co nejvíce maximalizovat tržby výrobků, o které se staráme.
Spolupracujete s mezinárodní společností REWE Group, pro kterou zajišťujete vystavení nepotravinářských výrobků v Česku, na Slovensku a především v Rakousku. Jak se tyto země v této oblasti od sebe liší?
V Česku a na Slovensku je zvykem, že do prodejen chodí externí doplňovači zboží. Tomu také odpovídá jejich počet. Jeden doplňovač tak má na starost menší množství prodejen, než je tomu právě v Rakousku. Samotná práce je pak podobná. V Rakousku je asi o něco vyšší kvalita práce doplňovačů, my a Slováci zase mnohem lépe umíme improvizovat a řešit nenadálé situace, které jsou v obchodu zcela běžné.
V Rakousku však máte na starost více prodejen než v Česku a na Slovensku dohromady.
To nás velmi těší a jsme na to hrdí. Rakouský projekt začal v roce 2018 a dnes je pro nás největším a zároveň se pořád rozšiřuje. Zboží vystavujeme aktuálně na přibližně 950 prodejnách řetězců Billa, BillaPlus, BIPA a Sutterlüty. Už v letošním roce bychom měli tisícovku takřka jistě překonat.
V Česku a na Slovensku se podílíte na marketingových prezentacích zboží pro konkurenční řetězec Tesco. Nejde o střet zájmů?
Rozhodně ne. Dokonce se jedná i o zcela jiný typ zboží. Zde většinou sestavujeme stojany a naplňujeme je potravinářskými produkty.
Máte v plánu rozšíření podobných služeb?
Určitě. Aktuálně jednáme s jednou globální společností o zajištění servisu pro jejich produkty v Česku a na Slovensku. Potěšující je, že na nás dostali pozitivní reference od REWE Group, proto se nás rozhodli oslovit a zrealizovali s námi již i nějaké menší projekty.
Dovolil byste si předpovědět, kam se bude tato oblast ubírat v blízké budoucnosti? Co bude novým trendem?
Myslím si, že při vývoji pracovního trhu bude potřeba externích pracovníků na prodejnách stále naléhavější. I v této činnosti dochází k technickému vývoji a třeba v oblasti kontroly správnosti vystavení dle plánogramu bude zřejmě v horizontu několika let využívána umělá inteligence. V blízké době se mám účastnit prezentace prvních takových systémů, které by mohly zefektivnit práci.
Vaše portfolio služeb jste doplnili i distribuci výrobků značky Avenir, výrobce zboží pro děti. Jak obtížné to bylo v době pandemie koronaviru?
Tato německá společnost vyrábí své produkty v Číně. Od roku 2020 jsou velké problémy v námořní dopravě. Ceny vyskočily raketově vzhůru. Bohužel ještě větším problémem jsou dodací lhůty, kdy kolabují přístavy v Evropě a na kontejnery s již zaplaceným zbožím se čeká mnohem déle než dříve. Vytváří to mimo jiné ohromný tlak na cash-flow kvůli potřebě předzásobení. Z druhé strany vždy říkám, že každý problém je příležitostí. Snažíme se situaci zvládat lépe než jiní dodavatelé a mít vždy k dispozici dostatek atraktivního zboží. Avenir byl z našeho pohledu trefou do černého. Postupně jej rozšiřujeme o další prodejní místa. Kdekoli jsme zahájili alespoň zkušební prodej, tak jsme vždy uspěli a získávali další pozice. Období, kdy děti byly doma, tak nám paradoxně pomohlo značku Avenir zaměřující se na kreativitu pro menší děti dobře nastartovat.
Jak důležité pro vás, případně pro vaše partnery je získání certifikace společnosti Dun & Bradstreet, dříve Bisnode?
V dnešní turbulentní době je to pro nás stále mnohem důležitější a vnímám to i reakcí od partnerů. Ocenění si velmi vážíme.
Oceňují to více domácí společnosti? Nebo ty zahraniční?
Nevidím v tom rozdíl.
Zdeněk Jirák (39 let)
Generální ředitel společnosti JRK Kladno vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Po jejím absolvování nastoupil do společnosti, kterou založila jeho matka Jiřina Křížová. Ve volném čase se zajímá o sport, je předsedou florbalového oddílu Kanonýři Kladno. Je ženatý, má čtyři děti.
