Tomáš Fiala vládne Nemocnici Strakonice již 21. rok a nikdy ji nezadlužil. Přesto, že v ní vyrostlo například špičkové a vysoce hodnocené Gastroenterologické centrum. „Buď jsme investovali vlastní prostředky, případně se na financování některých akcí podílel zakladatel nemocnice Jihočeský kraj. A především jsme úspěšně čerpali evropské dotace,“ vysvětluje v rozhovoru jako předseda představenstva.
Vedení Nemocnice Strakonice investovalo do jejího rozvoje v posledních dvaceti letech přes dvě miliardy korun. Kolik by bylo potřeba, aby se stav blížil ideálu?
Myslím, že v žádné nemocnici nikdy není ideální stav. Medicína se vyvíjí, poznatky a vědomosti o lidském těle jdou stále dopředu. Současně se vyvíjí i technika, léky, možnosti operací i neinvazivní léčby. Takže říci si, že jsme v nějakém bodě v ideálním stavu, by znamenalo zamrznout a to bych nerad. Je dobré stále sledovat nové možnosti a snažit se na ně dosáhnout, hledat inovativní postupy, investovat do rozvoje technologií, ale také do ekologizace provozu, kybernetické bezpečnosti a v neposlední řadě do zaměstnanců.
Jak moc se nemocnice za těch dvacet let zadlužila?
Jsem ředitelem jednadvacátý rok a nemocnice se kvůli modernizaci nikdy nemusela zadlužit. Buď jsme investovali vlastní prostředky, případně se na financování některých akcí podílel zakladatel nemocnice Jihočeský kraj a především jsme úspěšně čerpali evropské dotace. Po ekonomické stránce se nemocnici daří dobře, hospodaření pravidelně končí v černých číslech a nemáme závazky po splatnosti. Nejen za to jsme držitelem prestižního ekonomického ocenění Czech Stability Award.
Kam šla největší částka z investic? Případně, kdy byla situace nejhorší?
Největší investicí byla přístavba pavilonu operačních oborů. Díky tomu jsme mohli umístit operační obory do jedné budovy a tím také centralizovat operační sály a zefektivnit jejich provoz. Dál se nám povedlo získat a úspěšně provozujeme všechny tři přístroje takzvané velké zobrazovací techniky – magnetickou rezonanci, gama kameru a CT.
Gastroenterologické centrum patří mezi špičková pracoviště v republice. Jsou právě toto investice, které zvyšují prestiž strakonické nemocnice?
Jsou to nejen investice do přístrojového vybavení, do technického stavu budov, do ekologizace provozu, ale především vysoká odborná erudice personálu a profesionální lidský přístup k pacientům. Strakonická nemocnice má tři takzvaně centrová pracoviště, už zmíněnou gastroenterologii, Centrum pro léčbu bolestí hlavy na neurologii a Centrum péče o zrak. U tohoto druhu zdravotní péče jde o koncentraci poskytování špičkových výkonů pacientům se závažnými a méně častými nemocemi do specializovaných pracovišť. Toto uspořádání umožňuje lepší uplatnění medicínské erudice, využití přístrojové techniky a kvalitnější farmakoterapii.
Co je klíčové pro další rozvoj? Finance? Nebo udržet lidi?
Nemůžete mít špičkově vybavenou nemocnici, kde nebude mít kdo léčit. A naopak lékařům a sestrám musíte poskytnout dobré pracovní podmínky – vybavené pracoviště, odpovídající mzdu za jejich práci, podporu v jejich profesním růstu a zároveň čas na osobní život. Takže odpověď zní: udržet lidi a mít finance na to, zajistit jim za jejich práci důstojné ohodnocení a pro jejich práci kvalitní pracovní prostředí.
Jak se vám to daří, zvlášť, když Strakonice leží v dojezdové vzdálenosti do Německa i Rakouska?
Odchody našich zdravotníků do Německa a Rakouska již nejsou na pořadu dne. Mzdy se zlepšují, dokonce se i někteří již vracejí zpět do Česka.
S čím se momentálně nejvíce potýkáte? S následky energetické krize? S cenami léků či s jejich nedostatkem?
V současné době hodně řešíme požadavky mladších kolegů lékařů, které směřují ke zkrácení pohotovostních služeb a dalšímu vylepšení jejich odměňování. Věřím, že se dohodneme, jako i několikrát v minulosti.
Jak se dotkne Nemocnice Strakonice avizovaná krize kolem přesčasů?
Věříme, že nedotkne. Od září právě vyjednáváme s primáři, mladými lékaři a hledáme cestu, jak vyjít zaměstnancům vstříc a vyřešit situaci tak, aby neměla dopad na pacienty a to především v omezování péče odborných ambulancí a prodlužování čekacích dob na plánované výkony.
Lékařský i zdravotnický personál stárne, mladých příliš nepřibývá. Podílíte se na výchově a vzdělávání budoucích adeptů či zaměstnanců?
Šestý ročník svého studia u nás tráví okolo deseti mediků z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Minulý rok jich bylo devět a tři z nich k nám po složení státních závěrečných zkoušek nastoupili. Z letošních deseti mediků už máme minimálně dva, kteří by tu chtěli zůstat. Další ještě nejsou rozhodnutí, kam zamířit a rozhodují se. A věřím, že se nám blýská na lepší časy i v oblasti zdravotních sester. Před pěti lety se povedlo ve Strakonicích založit detašované pracoviště Střední zdravotnické školy v Českých Budějovicích. Zdravotní sestry tedy studují přímo ve Strakonicích, od třetího ročníku dochází na praxi na oddělení, kde mají i učebnu odborných předmětů. V minulém školním roce odmaturovaly první praktické sestry. Většinou chtějí jít děvčata po maturitě ještě na vysokou školu. Věřím, že se k nám jako všeobecné sestry po dokončení studia s titulem Bc. či DiS. vrátí.
Jak nejen v tomto pomáhají státní orgány? Město, kraj či ministerstvo zdravotnictví?
Jihočeský kraj je naším jediným akcionářem a dá se říct, že fungující zdravotnictví je pro vedení kraje prioritou. Existuje program, který nabízí nově příchozím lékařům finanční pobídky v řádech sta tisíců korun. Ve Strakonicích jsme ve spolupráci s městem schopní lékařům zajistit bydlení v obecním bytě. Především pro mladé lékaře to může být příjemným bonusem.
Je po krachu IZIP vůle zavádět další projekty eHealth? Daří se vám to ve vaší nemocnici?
Technika se vyvíjí neuvěřitelnou rychlostí. Vždyť dnes skoro každý z nás nosí v kapse chytrý telefon a má přes něj přístup k internetu. Zvykli jsme si, že nemusíme moc čekat. A tak samozřejmě sílí i poptávka ze strany pacientů, aby se mohli na vyšetření objednat on-line, aby lékařskou zprávu o svém zdravotním stavu mohli mít v elektronické podobě a případně ji předat dalším lékařům... Zdravotnictví nemůže tento fakt pomíjet. Jde o to, aby citlivá data o zdravotním stavu pacientů byla dostatečně chráněna před nechtěným únikem a zneužitím. A tak je velký důraz, kromě rozvoje e-služeb pacientům, kladen také na kybernetickou bezpečnost nemocnice.
Na čem se dá v nemocnicích ušetřit? A na čem se šetřit nesmí?
Nemůžeme šetřit na personálu a na úkor pacientů. Úspory se dají hledat v provozu. A mohou to být zdánlivé maličkosti, které ale v součtu znamenají velké úspory. Například důsledná výměna všech žárovek a zářivek za úsporné, efektivní větrání a tak dále. A pak samozřejmě ekologizace provozu a snaha o co možná největší energetickou soběstačnost. Takže zateplení budov, výměna oken, to už máme na většině budov za sebou.
Jak důležité je pro nemocnici získání certifikace společnosti Dun & Bradstreet, dříve Bisnode? Co přináší?
Je to pro nás ocenění nejvyšší kvality v oblasti ekonomické stability. Zvyšuje to prestiž. Pro pacienty, zaměstnance i partnery je to jasný signál, že jsme stabilní a kvalitní zdravotnické zařízení s vynikající péčí, perspektivní zaměstnavatel a seriózní obchodní partner.
Tomáš Fiala (66)
Je předsedou představenstva a ředitelem Nemocnice Strakonice, a.s. Vystudoval 2. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor dětské lékařství, Auburn University – Academy of Healthcare Management (MBA) a Newton College – Ekonomika a management (Bc.). V roce 1983 nastoupil jako dětský lékař do Nemocnice Strakonice, od roku 1997 v ní byl náměstkem ředitele a od roku 2003 je ředitelem.
