Abstinenty v ČR nechceme! Sonda do alkoholové kultury české společnosti | E15.cz

Abstinenty v ČR nechceme! Sonda do alkoholové kultury české společnosti

Ondřej Čížek

Ondřej Čížek

Metla lidstva se v českých, moravských i slezských luzích a hájích konzumuje v rekordních číslech. Češi jsou společně s Francouzi podle posledního výzkumu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj druhými největšími pijany v Evropské unii – hned po Litevcích. Jakpak by také ne, když je pivo v Česku levnější než pitná voda. Proč podobným vzkazům nevěnujeme větší váhu – nevnímáme alkohol jako národní modlu? Když totiž nahlédneme na statistiky škodlivosti alkoholu, může nás čekat záhy rychlé vystřízlivění. 

Alkohol jsme v české společnosti zbožštili téměř na symbol české státnosti a kultury. Důsledkem toho tak opomíjíme relevantní otázky ohledně nadměrného pití alkoholu a problematice alkoholismu – na člověka odmítajícího alkohol je pak mnohdy v české kotlině nahlíženo jako na podivína, který si odepírá jeden ze zásadních plodů kulturního bohatství. Můžeme být ale skutečně hrdí na dlouhodobé umisťování se na předních příčkách v litrech vypitého alkoholu? Možná tím nevědomky bagatelizujeme závažnost problematiky, jakou alkoholismus bezesporu je, a zároveň opomíjíme skutečnost, že alkohol je zdraví neprospěšnou drogou, která ničí mnoho životů.

Dejte pozor na alkohol za volantem: Alkokalkulačka online>>> 

Může být alkohol prospěšný?

Odpověď na tuto otázku je zahalena do bezpočtu rozporuplných studií, kde každá vyvozuje jiné závěry. V posledních dvou letech však nastává u vědeckých průzkumů poměrně zřejmý obrat od předchozích tezí, které tvrdily, že malé množství alkoholu tělu prospívá. Z nové globální studie, uveřejněné v britském odborném časopise The Lancet, vyplývá, že i sklenice piva či vína denně má negativní dopad na zdraví člověka. Vědci zkoumali míru konzumace alkoholu a její dopady u lidí ve věku 15 až 95 let ve 195 zemích a v období od roku 1990 do 2016.

Studie tak vyvrátila dlouholeté přesvědčení o zdravotní prospěšnosti jedné sklenice vína či půllitru piva denně. Závěry studie tvrdí, že nadměrná konzumace alkoholu prokazatelně vede k problémům s pamětí a demenci.

Bezpečná míra žití a pití

Autoři studie doporučují přehodnotit politiku omezování spotřeby alkoholu po celém světě a jako doporučenou míru alkoholu uvádějí naprostou abstinenci. Profesor Cambridgeské univerzity David Spiegelhalter se ale na výsledky studie dívá z jiného úhlu. „Vzhledem k předpokládanému požitku spojenému se střídmým pitím se neexistence bezpečné míry nejeví jako argument pro abstinenci. Neexistuje žádná bezpečná míra řízení aut, ale vláda nedoporučuje, aby se lidé řízení vyhýbali. Když nad tím tak přemýšlím, neexistuje ani žádná bezpečná míra žití, ale abstinenci by nikdo nedoporučil,“ řekl Spiegelhalter BBC.

Proč milujeme alkohol? Stručná historická sonda

V pořadu České televize „Historie CS,“ tvrdí pivní publicista Zdeněk Susa, že pivo i víno je tu od počátku cilivlizace – je zaznamenáno v Eposu o Gilgamešovi i v egyptských spisech. Uvedl, také že ve středověku se pivo podávalo často teplé – „pocestný se mísou teplého piva v zimě najedl, napil i zahřál.“ Vinař Milan Sedláček říká, že spory o to zda bylo první pivo či víno jsou nekonečné, ale že se v obou případech jedná o kulturní nápoje, které provázejí lidstvo od jeho vzniku. „Pivo minimálně od té doby, co se začalo pěstovat obilí a víno od té doby, co náš předek začal uvědoměle sbírat plody ovoce a následně je nechal zkvašovat.“

„Mohu ti poradit při pití držet míru, krok a rozum ti nesmí vypovědět službu.“ - Ovidiovo poselství o alkoholu z 1. století př. n. l.

Jiří Severin z Muzea lidových pálenic ve Vlčnově říká, že pálenka se zpočátku používala pouze jako léčivo, její výrobou se ve 12. století zabývali mniši v klášterech, kteří ji kombinovali s různými bylinkami. V rámci mnišských řádů se však popíjení pojilo čistě s rituálními praktikami v malém množství – opíjení bylo zakázano. Na českém území začala získávat pálenka na popularitě poté, co v rámci tehdejší Habsburské monarchie, trhy ovládlo ovoce z Balkánu. „Hospodáři z jihovýchodní Moravy, kteří si do té doby přivydělávali tím, že vozili na trhy sušené i čerstvé švestky, tím vlastně ztratili odbyt. Proto byl v roce 1835 vydán císařský dekret, který povoloval každému hospodáři vypálit 56 litrů padesátiprocentní kořalky bez daně. Byla to tedy takzvaná daněprostá kořalka, akorát hospodář musel pálení provádět na vlastním gruntě a pouze z ovoce, které pocházelo z jeho vlastních zahrad. Postupně se pálení kořalky stále více regulovalo, až se nakonec za první republiky pálení podomácku dostalo do sféry černého trhu.“

Podle Sedláčka byl alkohol na českém území běžně společensky tolerován ještě v 60. letech – kdy i příslušníci státní bezpečnosti byli vůči alkoholu střízlivý – dokonce i za volantem, kde se dávali pokuty pouze, když byl člověk opravdu na „mol“. „Vůbec celá společnost byla velmi tolerantní. Ovšem jak se doba zrychlovala a jak přibývalo stresu, tak možná přibývalo i více těžkých případů opilství, protože ten, kdo alkoholu propadne, pak stres zahání větší dávkou alkoholu a potom vyvádí jiné věci, než ten, kdo konzumuje alkohol uvolněný a pro radost a zábavu.“ Podle něj největší rozmach opilství v Československu nastal v letech osmdesátých.

„Alkoholismus je nepokrokový, poněvadž zeslabuje individualismus“ – Tomáš Garrigue Masaryk

Tato slova náleží Tomáši Garrigue Masarykovi, zajímavé je zkoumat postoj mnohých elit vůči alkoholu ve společnosti. Pavel Kosatík ve své knize „Jiný TGM“ píše, že Tomáš Garrigue Masaryk neodmítal absolutně alkohol, ale vymezoval se vůči pití jako návyku. Neviděl v alkoholu žádnou nutnost, považoval pravidelné pití za návyk moderní doby – což je podle Masaryka paradoxní, jelikož moderní doba svým tlakem na výkon, píli a vytrvalost jde spíše proti alkoholu. Postupně se stal boj proti alkoholismu společně s bojem za ženská práva jedním z ústředních motivů celospolečenských témat, se kterými Masaryk přicházel.

Co je pro nás droga?

Slovo droga označuje podle encyklopedie Britannica jakoukoli chemickou látku, která ovlivňuje fungování živých bytostí a organismů. To, co pojímáme za drogy, jakožto synonymum pro společnost nežádoucího produktu, který by měl být zakázán, však vychází ze subjektivní interpretace látek, jež hodnotíme jako společensky vhodné, či nevhodné. Tato kategorie se u mnoha látek v průběhu času mění – minimálně však u alkoholu. Například heroin byl zcela legální v mnoha zemích až do 2. světové války.

Britský deník Independent zveřejnil minulý rok studii, v níž uvádí, že vysoká návykovost alkoholu tkví ve vytváření psychické i fyzické závislosti, kterou si lidské tělo na látce pěstuje. Alkohol byl ve studii zároveň klasifikován jako pátá nejvíce návyková látka, ačkoliv je obtížné stanovovat podobné žebříčky. Každé lidské tělo i psychika totiž reaguje na jednotlivé návykové látky odlišně, metodologické závěry studie však hovoří jasným jazykem: Alkohol je vysoce návykový, v žebříčku ho dokázal předčit už jen heroin, kokain, nikotin a antidepresiva.

Zdraví politiků – věc veřejná?

Jako ambivalentní se pak může zdát snaha, kterou kdysi vyprodukovaly vládnoucí elity při sestavování seznamu zakázaných látek. V seznamu pěti nejvíce návykových látek figurují dvě zcela volně dostupné a jedna dostupná na předpis. Proč mnohé látky, jakými jsou například konopí či psybicilin, který je obsažen v lysohlávkách, jsou na tomto seznamu „špatných“ látek, když mohou jejich účinky mnohým psychicky i fyzicky vážně nemocným lidem pomoci? Odpověď na tuto otázku je možná jednoduchou dedukcí – jedná se o přírodní produkty, které si může každý vypěstovat či nasbírat na poli, tudíž z jeho produkce nemá nic stát ani farmaceutické společnosti. Dalším důvodem je to, že tyto látky jsou ve srovnání s alkoholem – zcela iracionálně – pojímány jako společensky škodlivé.

Celé tajemství slova droga se ukrývá v konotaci, kterou s sebou nese. Máme tendenci vnímat drogu jako něco kategoricky odlišného, avšak alkohol do této kategorie neřadíme – ačkoliv „oficiální“ drogy co do škodlivosti i návykovosti jednoznačně předčí. U drog je však stěžejní právě ona návykovost, která má následně fatální důsledky na psychické i fyzické zdraví jedince a jeho život; z pohledu těchto kritérií alkohol drogou zcela nezpochybnitelně je. Jedná se o prokazatelně návykovější drogu než celá řada jiných rekreačních látek, které se však honosí oficiálním pejorativním přízviskem „ohavné“ a společensky nebezpečné drogy. Pro jedince náchylné k závislostem tak může být koketování s alkoholem celoživotním bojem o zachování vlastní důstojnosti a vlastního uvažování a sebekontroly – tohle všechno totiž často alkohol bere s sebou.

Spotřeba alkoholických nápojů v ČRSpotřeba alkoholických nápojů v ČRAutor: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislost

Alkohol způsobuje šestkrát více úmrtí než veškeré nelegální drogy

Evropská komise v rámci svého projektu ALICE RAP provedla před dvěma lety studii závažnosti celoevropské problematiky konzumace alkoholu. V dokumentu naznačuje nezbytnost celoevropského opatření vůči spotřebě alkoholu – jelikož, jak už vyplývá z posledních statistik, veškeré čelní příčky jdou na vrub zejména evropským zemím. Vedle zdravotních a sociálních rizik se studie zaměřuje také na finanční perspektivu problematiky pití alkoholu. Vedle prostředků utracených za pití jako takové stojí Evropu alkohol cca 300 EUR ročně na každého muže, ženu a dítě v rámci ušlé produktivity a nákladů na zdravotnictví, sociální péči a systém trestní justice, tedy nákladů, které bychom v době poklesu hospodářského růstu mohli rozhodně postrádat. Odhady těchto nákladů jsou ve skutečnosti hrubě podhodnocené, protože nezahrnují náklady související se zátěží, kterou alkohol představuje pro osoby z blízkého okolí jeho konzumentů (rodinné příslušníky, přátele, kolegy apod.).

Viktor Mravčík, spoluzakladatel a vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti, pro Student Times sdělil, že hlavní úspěch alkoholu v české společnosti přikládá jeho dostupnosti, přítomnosti rozsáhlé reklamy a s tím související společenské toleranci.

„Alkohol se globálně podílel na 5,2 % všech úmrtí a 4,2 % všech tzv. DALYs (ztracených let v důsledku nemoci), pro srovnání nelegální drogy mají podíl 0,8 % všech úmrtí a 1,3 % všech DALYs. Zatímco pro muže představují pátý nejvýznamnější rizikový faktor s 7,9 % DALYs, u žen jde o 11. nejvýznamnější rizikový faktor s 2,6 % DALYs. Při pohledu na zdravotní zátěž podle věku představoval v r. 2016 alkohol nejvýznamnější rizikový faktor u věkové skupiny 15–49 let,“ odkazoval se Mravčík na výzkum Emmanuela Gakidou pro odborný časopis The Lancet.

Mimo to Mravčík také prozradil, že v nové strategii na období 2019–2027 bude alkohol jednou z priorit protidrogové politiky. Úřad se chce zaměřit zejména na strategie směřující na snížení finanční i místní dostupnost alkoholických nápojů a na omezení reklamy.

Zlevněme pitnou vodu na úkor piva

Čísla, která prozrazují nákladnost vysoké spotřeby alkoholu, také naznačují nehospodárnost a neefektivitu, kterou alkohol na celospolečenské úrovni způsobuje. Argument zdůrazňující vysokou daňovou zátěž, která se k prodeji alkoholu váže, tak ztrácí relevanci – alkohol mnohdy ruinuje finance nejen státnímu hospodářství, ale zejména i jednotlivcům a rodinám – nejvíce na závislost pochopitelně doplatí ti sociálně slabší. V této perspektivě je tak alkohol i brzdou v bourání sociální nerovnosti a společenskému progresu.

Nemá smysl vynášet moralistické soudy a burcování k prohibici. Alkohol do lidské společnosti patří. Není však na čase přehodnotit nekritický postoj vůči konzumaci alkoholu? Zejména ohledně tématiky škodlivosti a návykovosti alkoholu u lidí závislých na alkoholu – těmto tématům se totiž vzhledem k přílišné toleranci k vysoké konzumaci alkoholu ve veřejné debatě věnuje pouze okrajový prostor – stejně jako možnosti omezení mediální propagace alkoholu. Nutné je rovněž bořit vžitá schémata „dobrých“ a „zlých“ návykových látek, které nám byly vštípeny protidrogovou propagandou v éře boji proti drogám, zatímco rizika škodlivosti u alkoholu mnohdy přehlížíme. Začněme třeba i tím, že v restauračních zařízeních nebudeme nabízet půllitr piva za výhodnější cenu než za lahev pitné vody.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!