Známe to všichni. Zapneme Youtube, pustíme první video, které se nám zdá zajímavé a pak už jen necháme plynout automatické přehrávání. Zabijeme čas, aniž bychom si toho všimli. Je to lepší než se učit, pracovat nebo třeba uklízet. Jakým způsobem a kdo videa volí, nás zase tolik nezajímá. Postupně se zamotáváme do hlubin Youtube a právě to možná nechává prostor pro nenápadnou a pozvolnou radikalizaci videí.
Když v době prezidentské kampaně v USA turecká novinářka a socioložka Zeynep Tufekci hledala podklady a ověřovala citace pro svůj článek ve videích Donalda Trumpa, náhodou si všimla divného vzorce v takzvaném „autoplay“, tedy automatickém přehrávání doporučených videí. Pokaždé se nabídlo o trochu extrémnější video než to předchozí. Od politických prohlášení kandidáta na prezidenta se postupně dostala k obhajobě rasismu i popírání holokaustu.
Aby vyloučila možnost, že se tak děje pouze u extrémně politicky pravicového obsahu, založila si další účet a obdobně postupovala s videi Hillary Clinton. Algoritmus ji časem nasměroval například k teorii, že za teroristickým útokem 11. září stojí americká vláda. „Pak jsem experimentovala i s nepolitickými tématy. Objevil se stejný základní vzorec. Videa o vegetariánství vedla k videím o veganství. Videa o běhání vedla k videím o ultra-maratonech,“ píše ve svém článku Tufekci.
Plán na zničení světa nebo na zvýšení zisku?
Je možné, aby měl úspěšný gigant jako Google, majitel platformy Youtube, zájem na zradikalizování obyvatelstva, vypuknutí třetí světové války a následném zániku světa? I na to má socioložka svou teorii. V článku vysvětluje, že algoritmus pravděpodobně nebyl vyvinut jako úkladný plán na vyvolání konfliktů, ale spíš tak, aby co nejsnáze přitáhl pozornost uživatelů, a tedy co nejvíce vydělával.
Lidé jsou zvědaví a touží po něčem neokoukaném, po záhadách a tajemství. Chtějí vědět, co se děje v zákulisí, kopat hlouběji, dopátrat se pravdy sami. Právě na to Google spoléhá. Extrémnějšími videi v automatickém přehrávání přilepí člověka k obrazovce na delší čas a zvýší příjmy z reklamy. Čím ožehavější téma, tím větší potenciál k upoutání diváka. Dokonalá strategie.
Skutečná a ověřená data v této oblasti chybí. Nejblíže se k potvrzení hypotézy dostal Guillaume Chaslot, bývalý inženýr společnosti Google, který dříve pracoval právě na algoritmu pro automaticky přehrávaný obsah. Z firmy byl propuštěn v roce 2013, podle Googlu kvůli jeho pracovním výkonům, podle něj spíše proto, že se jeho představy přestaly shodovat s plány společnosti na řešení důsledků algoritmů.
Chaslot poté pomáhal s vyšetřováním fenoménu americkému deníku The Wall Street Journal. Navazující výzkum provedl během předvolební prezidentské kampaně v USA, kdy měl podle něj Youtube doporučovat častěji videa Donalda Trumpa než Hillary Clinton, ať už se uživatel původně začal dívat na obsah kteréhokoli z nich. Videa Trumpa vítězila právě na základě většího výbušného potenciálu. Platforma se tak může snadno stát ideálním prostředím pro šíření konspiračních teorií, dezinformací a hoaxů.
Co chce (nejen) generace Youtube
Největší nebezpečí vidí novinářka Zeynep Tufekci v množství lidí, kteří si na Youtube denně chodí pro informace. Především mladá generace platformu využívá jako hlavní zdroj všech novinek, ať už jde o politickou situaci nebo beauty trendy. Čtení zabírá příliš mnoho času a v naší rychlé době je obraz a zvuk nejlogičtějším způsobem, jak držet krok. Vznik Youtuberů navíc tento způsob získávání informací dostal na novou úroveň a přitáhl k platformě nejmladší generaci.
Co s tím? Jak se dá bránit něčemu, o čem výrobce nepřizná, že existuje? Podle Tufekci neexistuje jediný důvod, proč dovolit velkým firmám potenciálně radikalizovat miliardy lidí, zatímco profitují jen ony a žádají, aby následky nesla celá společnost. Snadno se to říká, hůře realizuje. Hlavně když systém funguje a vlastně nikomu nevadí. Sami se na videa díváme, pouštíme si další a další. Chceme vidět víc. Tufekci tak Youtube přirovnává k jakési restauraci, kde nám nosí stále sladší, tučnější či slanější jídla a my pořád nemáme dost. „Jenže když si ministerstvo zdravotnictví nebo jeden znepokojený občan stěžuje, manažer restaurace prostě odpoví, že dostáváme jen to, co sami chceme“.
