Demokracie není žádný západní konstrukt, je to univerzální princip, říká ředitel Freedom House | E15.cz

Demokracie není žádný západní konstrukt, je to univerzální princip, říká ředitel Freedom House

Šárka Kadavá

Michael J. Abramowitz je v současné době prezidentem americké nevládní neziskové organizace Freedom House, která si klade za cíl hájit a šířit demokratické a svobodné principy ve světě. Každoročně analyzují země celého světa z hlediska míry politických práv a svobod a vydávají výroční zprávy. V té aktuální se píše, že politická práva a občanské svobody po celém světě dosáhly v roce 2017 nejhoršího bodu za poslední desetiletí. Jaké jsou příčiny? A proč bychom se vůbec o demokracii měli zajímat všichni? Rozhovor proběhl v rámci konference Forum 2000

Podle mnoha statistik – např. deníku The Economist nebo i vaší organizace Freedom House – je na tom demokracie všude na světě stále hůř. Zápasíme s mnoha autokratickými režimy v Africe či v Asii, úpadek demokracie můžeme pozorovat také v postkomunistických zemích, včetně České republiky, a neliberální politické strany získávají na popularitě v mnoha evropských zemích. Je tohle začátek konce demokracie?

To si nemyslím. Musíme na věci nahlížet z dlouhodobé perspektivy. Když se podíváte na posledních sto let, bylo to pro demokracii velmi dobré století. Na konci první světové války bylo demokratických systémů ve světě jen pár. Na konci druhé světové války to bylo tak patnáct. A nyní jich máme třeba 120, tři z pěti zemí jsou dnes demokratické, to je velmi dobrý stav. To, čeho jsme svědky v období posledních deseti patnácti let, je určité zpomalení demokratického vývoje a zároveň zpětná rána ze strany autokratických režimů, neliberálních nacionalistických sil.

Podle údajů z naší statistiky, která sleduje stav demokracie od raných sedmdesátých let, nyní opravdu procházíme jedním z nejobtížnějších období pro demokracii. Měříme politická práva a občanské svobody ve světě a posledních dvanáct let se každým rokem víc a víc zemí potýká spíše s jejich úpadkem než se zlepšením. Takže možná jsme nyní, jak mnozí nazývají, v demokratické recesi, nicméně pevně věřím, že to v určitém bodě skončí a nastane zase více demokratizace. Ale pro to je důležité, aby demokrati, lidé, kteří věří v demokracii, ji opravdu důrazně obhajovali.

Vidíte nějaký důvod, proč se to děje právě posledních dvanáct let?

Bylo o tom napsáno mnoho knih a mnoho vědců se v určitých věcech neshoduje. A ačkoliv se to týká mnoha odlišných zemí, jako je např. Čína nebo Polsko, je to globální fenomén a můžeme se podívat na několik faktorů. Není jistě překvapením, že začátek této takzvané demokratické recese jde ruku v ruce s recesí ekonomickou. Další munici neliberálním silám poskytla migrační krize a velký vliv na to jistě má i změna mediálního prostředí a vzestup sociálních médií. To je totiž na jednu stranu pozitivní věc, protože sociální sítě otevírají pro lidi novou možnost vyjadřovat se, ale zároveň to otevírá spoustu možností i pro záporné aktéry, kteří chtějí podrývat demokracii. A máme tu několik zemí, důležitých zemí jako Rusko nebo Čína, které se v podstatě snaží agresivně útočit na demokracii za svými vlastními hranicemi. Viděli jsme ruskou snahu během amerických voleb, ale tohle se děje i v mnoha jiných zemích.

„Lidé preferují žít v demokratickém systému.“

A je demokratický režim tím nejvhodnějším pro všechny země na světě?

Nikdy bych si netroufl mluvit za každou zemi, ale zkušenosti nám říkají, že demokratický systém vlády je pravděpodobně tím nejlepším existujícím, který nám zaručí prosperitu, bezpečnost a mír. A opravdu věřím, že tady je nějaká souvislost mezi demokracií a těmito faktory. Je jistě pravda, že na krátkou periodu může autoritářsky spravovaná země řídit ekonomiku tak, aby prosperovala, ale dlouhodobě to fungovat nebude. Demokracie ano.

Ptám se především proto, že některé země třeba nemají stejné podmínky pro ustavení demokracie. Rusko má obrovskou rozlohu ke správě, africké země jsou zaostalé…

Jak se říká, demokracie není dokonalá, ale je dokonalejší než jiné systémy. Ano, je pravda, že pro některé země je to těžší. Ale podívejte se na Spojené státy, kde je jeden z nejstarších demokratických systémů – opravdu demokratickým státem jsme se stali až s Afroamerickým hnutím za občanská práva (padesátá a šedesátá léta 20. století, pozn. red.), teprve to přineslo svobodu Afroameričanům, kteří žili na jihu. Takže věřím, že demokracie je univerzálním fenoménem. Může být těžké jí v některých rozvojových zemích dosáhnout, ale to je ten cíl, ke kterému bychom měli všichni směřovat.

Petr Pithart: Pořád věřím, že kdyby šlo o něco vážného, studenti by se dali dohromady

Co když se však lidé nezajímají o demokracii? Nejsou nízká volební účast, malý zájem o politiku či nadšené poslouchání populistických slibů důkazem, že společnost chce svého vůdce, který za ni vše zařídí?

Většina průzkumů veřejného mínění, které jsem viděl, nasvědčuje tomu, že lidé preferují žít v demokratickém systému. Pokud by měl člověk na výběr, upřednostnil by žít v demokracii. Problém je v tom, že někteří lidé jsou nespokojení s výkonem jejich vládnoucí garnitury, a to je vede k ochotě tolerovat některá omezení jejich svobod, která by za normálních okolností neakceptovali. Nicméně věřím, že pro lidi zůstává demokracie stále přitažlivá.

Anne Applebaum v eseji pro Respekt píše, že se Středo- a Východoevropané chtějí zbavit koloniální závislosti. Že mají komplex z následování a imitace Západu, namísto jeho spoluvytváření. Není to ten hlavní problém – že země nemají možnost vytvořit si vlastní systém a musí jen „kopírovat“ Západ?

Rozhodně si myslím, že je velmi obtížné zavést systém vlády zvenčí. Musí to být požadováno zevnitř. V tomhle musíme být velmi pokorní. Co můžeme dělat, je demokracii provozovat. Respektovat svobodu slova, respektovat právní stát, pořádat svobodné volby v našich zemích a samozřejmě podporovat demokracii v zemích, kde za svobodu bojují. Ale nemůžeme nikoho nutit. Nicméně demokratické hodnoty jsou zároveň hodnoty Všeobecné deklarace lidských práv, dokumentu Organizace spojených národů z roku 1948. To není žádný západní konstrukt, to je univerzální princip.

„Je možné mít demokratický systém i v zaostalých zemích.“

Proč by se měl český občan zajímat o nedemokratičnost v jiných zemích?

To je velmi dobrá otázka a existuje pro to velmi dobrý důvod. Myslím, že budeme mnohem radši žít ve světě s dalšími demokratickými zeměmi, které sdílí určité univerzální lidské hodnoty. Pokud by vaším sousedem byla autokratická země, nebylo by to dlouhodobě bezpečné. Takže je v našem zájmu podporovat demokracie v ostatních zemích.

V Evropě však nejsme přímo obklopeni žádnou diktaturou v pravém slova smyslu, od autokratických režimů jsme přeci jen geograficky stále poměrně daleko.

Svět je na sobě vzájemně závislý. Podívejte se na Rusko, v devadesátých letech to byla ne perfektní, ale fungující demokracie se svobodnými volbami, které přinesly k moci Borise Jelzina. Byla zde živá občanská společnost i média. Posledních pět šest let se země opět potýká s vnitřními represemi a nyní se velmi aktivně snaží podkopávat demokracii mimo své hranice. To není dobré. Větší respekt k lidským právům, větší respekt k demokracii prospěje dlouhodobě nám všem.

Svobodné volby, svoboda tisku a slova a existence nezávislých právních institucí jsou běžně považovány za ta nejdůležitější kritéria demokracie. Jak ale takovýchto požadavků dosáhneme v zaostalých zemích?

Není tu nutná souvislost mezi zaostalostí a autokratičností. I v Africe máte demokracii. Jižní Afrika, Botswana, Keňa – to jsou všechno demokratické země. V Indii je demokracie osmdesát let. Rusko a Čína jsou na tom naopak relativně ekonomicky dobře a jsou to autokratické země. Je možné mít demokratický systém i v zemích, které na tom ekonomicky nejsou příliš dobře. Musíte jen vštěpovat demokratické hodnoty.

„Pokud demokratické síly nepřijdou s něčím, co zažehná obavy lidí, bude demokracie v ohrožení.“

Řekl jste, že demokracii bychom neměli zavádět zvenčí. Nebylo to tak však za studené války, v níž Spojené státy soutěžily se Sovětským svazem o kontrolu nad ostatními státy? Když se Spojené státy několikrát snažily zničit starý autokratický režim, který se však po nějaké době stejně navrátil…

Během studené války udělaly Spojené státy obrovskou chybu, když se snažily zavádět demokratický systém. Když se snažily ochránit Vietnam před komunisty. Utratily se miliony dolarů, přišli jsme o šedesát tisíc amerických životů a umřelo několik milionů vietnamských občanů… Komunismus se stejně udržel, a pak se dokonce rozšířil v celé zemi. Zkušenosti z Vietnamu ukazují přesně to, jak je těžké zavést systém vlády zvenčí. Musíme podporovat, ne zavádět.

Není zavádění či podpora demokratických principů jen řešení důsledků? Neměli bychom se v těchto zemích nejdříve soustředit např. na ekonomickou situaci či vzdělání, jejichž posílení povede k vytvoření nezávislé občanské společnosti, která se už o svůj ideální systém vlády postará?

Na světě je mnoho různých problémů – se vzděláním, chudobou, nerovností – a vlády se je ve skutečnosti snaží řešit. Ale často zapomínají, že tyhle věci se daří – v zemích se silnými demokratickými institucemi, kde existuje právní stát a svoboda myšlení. To jsou podmínky, které obvykle rozvoji pomáhají.

Souboj ideologií dnes lidi nezajímá, chtějí dobrou správu, říká politolog

Ptám se proto, že to byla např. právě ekonomická krize, která v Německu dala vyhrát autokratickým nacistickým silám.

Ekonomická krize je pro autokraty dobrou příležitostí. Ale nezapomeňte, krize ve třicátých letech zasáhla i Spojené státy. A my jsme ji překonali, díky silným demokratickým kořenům a díky demokratickým změnám. V Německu ji řešil šílený muž svojí utopickou autoritářskou vizí a nakonec taky zlikvidoval demokracii. Nicméně, jak jsem již řekl, vidíme to i dnes. Jedním z důvodů, proč dnes autokrati získávají na popularitě, jsou ekonomické problémy. A pokud demokratické síly nepřijdou s něčím, co zažehná obavy lidí, bude demokracie v ohrožení.

Jak je na tom americká demokracie dnes, s Donaldem Trumpem?

Osobně věřím, že americká demokracie je velmi pevná, obzvlášť nyní. Společnost je mnohem aktivnější a obezřetnější. A média také. Potýkáme se s jistými problémy, ale myslím, že bychom je měli být schopni zvládnout.

Zvládne i Evropa ustát současné výzvy, přestože zde demokracie nemá tak pevné kořeny?

Ale ta tradice tu taky existuje. V některých evropských zemích existuje demokratický systém téměř osmdesát let. Na východě to jsou sice ještě mladé demokracie, ale přesto tu existuje tradice toho, že lidé chtějí žít ve svobodě. Nebo se mnou nesouhlasíte?

Nejsem si jistá, zdali výsledky voleb občas neříkají pravý opak…

Volby by měly být soutěží názorů, někdy zkrátka jedna strana vyhraje, jiná prohraje. Princip demokracie tkví v tom, že když prohrajete, je to jen dočasná prohra a budete mít v budoucnu znovu příležitost. Takže se musíme ujistit, že nikdo nebude moci svrhnout demokracii nastálo. To je to, proti čemu je třeba bojovat. 

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!