Dobrovolnické aktivity jsou přínosné, nikoli však rozhodující, říká HR expertka z Deloitte

Mezinárodní workcamp v Jeseníkách

Mezinárodní workcamp v Jeseníkách Zdroj: archiv INEX-SDA

Dobrovolnictví je fenoménem, který se v posledních letech šíří stále rychleji. Mladí lidé se ve svém volném čase bez nároku na odměnu angažují v řadě neziskových organizací nebo se účastní mezinárodních dobrovolnických programů v zahraničí. Kromě nabytých zkušeností a naplnění svého morálního přesvědčení získávají i bod do životopisu. Nakolik je však dobrovolnická angažovanost skutečně stěžejní při výběrovém řízení?

Do České republiky fenomén dobrovolnictví teprve proniká a věnují se mu především vysokoškolští studenti, protože disponují dostatkem volného času a zároveň jsou finančně zajištění svými rodiči. „Nejčastěji s námi na mezinárodní dobrovolnické projekty (tzv. workcampy) do zahraničí nebo v rámci Česka vyráží jako dobrovolníci mladí ve věku 18 až 26 let, tedy studenti. Zvýšený zájem ale pozorujeme i u teenagerů nebo u aktivních rodičů či seniorů,“ popisuje koordinátorka mezinárodních dobrovolnických projektů Renata Míchalová ze sdružení neziskových aktivit INEX-SDA.

Dobrovolnická činnost má svou dlouholetou tradici v západních zemích, především v USA, kde se stává i součástí školních osnov. Zároveň je v zahraničí na dobrovolnickou činnost kladen velký důraz při přijímacích řízeních na univerzity, s čímž se v českých podmínkách nesetkáme.

Dobrovolnictví v USA a UK rozšířenější než v Česku

„V Británii a USA je dobrovolnictví mezi studenty rozšířenější než v Česku a často funguje jako ona zmiňovaná brána k získání vysněné práce. Tento rozdíl si však můžeme vysvětlit tím, že čeští studenti mají při studiu více času než ti američtí nebo britští. Tento čas si tak mohou dovolit zaplnit už prací na částečný nebo plný úvazek. Naopak studenti ve zmiňovaných zemích svůj volný čas ‚zaplňují‘ aktivitami, které jsou flexibilnější, a dobrovolnická práce může být jednou z nich,“ vysvětluje Martin Grau, manažer náboru České spořitelny, v rozhovoru pro The Student Times.

V České republice působí řada neziskových organizací a každá nabízí něco jiného. „Většinou se u životopisů setkáváme s aktivitami v rámci studia, různými spolky, studentskými sdruženími a aktivitami na ně napojenými. Pak se objevují ochranáři zvířat a přírody,“ popisuje Hana Mužíková nejčastější příklady dobrovolnických aktivit, se kterými se setká v rámci výběrových řízení ve společnosti Deloitte.

Dobrovolnická činnost se může stát efektivním nástrojem, jak zaujmout personalisty při výběrových řízeních. Účast na dobrovolnických projektech o kandidátovi vypovídá, že je schopný věnovat se dalším smysluplným činnostem, má široký záběr a nebojí se zkoušet nové věci. „Podle mého názoru dobrovolnická činnost ukazuje, že daný kandidát je aktivní, zajímá se o své okolí, tráví svůj čas smysluplně, vyhledává nové příležitosti a výzvy. Všechny tyto faktory tak může využít i během své budoucí profese, což na personalisty působí kladně,“ vyjmenovává Renata Míchalová z INEX-SDA. Totožného názoru je i Hana Mužíková z Deloitte: „Dobrovolnická činnost je ukazatelem, že je uchazeč schopen při škole vykonávat ještě jinou aktivitu, že myslí na druhé, že v rámci svých volnočasových aktivit chce vykonat něco pro druhé, dělat něco navíc. Získává také návyky, které může v praxi využít.“

Dobrovolnictví vypovídá o aktivitě nad rámec povinností

Jak rozhodující roli dobrovolnictví však hraje? „Při posuzování uchazečů vždy bereme v potaz, jak nakládají se svým časem. Pokud tedy například student během svého studia působí v různých spolcích či organizacích, je to určitě výhoda. Vypovídá to o aktivitě, elánu a chuti se zapojovat do projektů nad rámec standardních povinností,“ vysvětluje Martin Grau z České spořitelny.

Stejný názor sdílí i Hana Mužíková z Deloitte: „Veškeré dobrovolnické aktivity kandidátů jsou vždy u pohovoru vnímány pozitivně. Pro nás to však není rozhodující kritérium. Pokud něco takového v životopisu vidíme, určitě je to přidaná hodnota a také potvrzení toho, že jsou schopni zvládat nějakou další aktivitu nad rámec studia ve škole nebo při zaměstnání.“

Někdy se však může stát, že dobrovolnická činnost je natolik silným prvkem, že výrazně pomůže, a možná i rozhodne při výběrovém řízení. „V nedávné době jsme hledali spolupracovníky na juniorské pozice v rámci náborového týmu. Při posuzování došlých žádostí jsme cíleně vyhledávali kandidáty s pestrou škálou zkušeností. Uchazečka, která aktivně působila v rámci neziskové organizace, se právě touto svou zkušeností dostala do nejužšího výběru kandidátů. V konkurenci ostatních zájemců uspěla a dnes je součástí našeho týmu,“ popisuje svou zkušenost Martin Grau z České spořitelny.

Každá zkušenost je relevantní

Valná většina dobrovolnických aktivit však absolutně nesouvisí s oborem, ve kterém by se student chtěl profesně uplatnit. Martin Grau připouští, že s takovými případy se setkávají nejčastěji, problém to však není. „V našem náborovém týmu platí pravidlo, že všechno souvisí se vším a každá zkušenost může být relevantní. Důležité je tedy v životopise vysvětlit, co se daný kandidát díky dobrovolnické práci naučil, kam ho to posunulo či jak by to mohlo konkrétně souviset s prací, o kterou usiluje,“ vysvětluje. Souhlasí s ní i Renata Míchalová z INEX-SDA: „To, že zaměření dobrovolnických aktivit je jiné, než je zaměření práce, na kterou se člověk hlásí, není nevýhoda, spíš naopak. Pokud bych byla v pozici personalisty a měla před sebou dva kandidáty, u kterých bych neměla jasno, kterého si vybrat a jeden by měl dobrovolnické zkušenosti, pravděpodobně bych dala přednost tomu.“

Častou realitou se může stát, že uchazeč se dobrovolnicky angažuje pouze proto, aby možnou výhodu u výběrového řízení získal. Tuto skutečnost připouští i Renata Míchalová, která v INEX-SDA posuzuje přihlášky na mezinárodní dobrovolnické projekty v ČR: „Jsou lidé, kteří upřímně uvádí v přihláškách do našich dobrovolnických programů, že se chtějí zlepšit v daném oboru a využít to v budoucnu pro svoji práci. Nevidím v tom nic špatného, málokdy je u dobrovolníků jen jediná motivace. Možná že budou dobrovolníky jen jednou, ale možná je to nadchne a zůstanou jimi dál.“

Stejného názoru je i Martin Grau z České spořitelny: „Pokud tím pravým důvodem je získat výhodu u pohovoru, nechápu to jako špatné znamení. Dělat vědomě něco navíc, abych se odlišil a získal svou vysněnou práci, je důkaz skutečného zájmu.“

Jaký význam bude mít dobrovolnictví v budoucnu?

Budoucnost významu dobrovolnictví při výběrovém řízení je těžké odhadnout. V současnosti se však jedná o atribut, který kandidátovi pomůže se v záplavě dalších životopisů odlišit a ukázat se i z trochu jiné, civilnější a lidštější stránky. „Budu rád za každé CV, ze kterého bude patrné, že daný kandidát má ve svém denním rozvrhu kromě svých povinností i další aktivity, které jej rozvíjejí a obohacují jak po osobní, tak po profesní stránce,“ uzavírá Martin Grau z České spořitelny.