Jestli jste už někdy stáli před zrcadlem a proklínali geny svých rodičů, pravděpodobně vás výsledky, ke kterým došel Dean Ornish, klinický profesor na University of California v San Francisku a zakladatel Výzkumného ústavu preventivního lékařství, moc nepotěší. Ve svém výzkumu dokázal, že ne za všechny naše zdravotní problémy či vzhled můžou geny. Tím, že změníme určité aspekty našeho života, můžeme změnit i to, jak naše geny reagují, jak jednají a co ovlivňují. A tím částečně ovlivníme i to, jak vypadáme.
Jenže každý jistě uzná, že na změně vzhledu jsou i mnohem těžší věci, než samotné hubnutí. Například to, proč, když se nám konečně podaří zhubnout, zase přibereme?
Podle Sandry Aamodt, neurovědkyně, přednášející na téma „Proč diety většinou nefungují,“ to má poměrně jednoduché vysvětlení. Hubnutí totiž není záležitostí pouze jídla a cvičení. Jde o to, uvědomit si náš způsob života a začít o něm přemýšlet. Mozek se snaží reagovat na podněty, které pokládá za normální. Pokud tedy výrazně zhubneme, nehledě na to, jestli máme nadváhu, nebo ne, mozek si myslí, že je něco špatně. Že hladovíme a trpíme. Všemožnými způsoby se proto snaží vrátit situaci do normálu.
Zdravý životní styl a tedy i hubnutí by mělo být přirozené. Hlavním problémem diet je to, že o nich cíleně přemýšlíme. Soustředíme se na to, abychom dodržovali řád, který si nastavíme, abychom kontrolovali všechno, co jíme, a abychom cvičili tak, jak máme. To ale znamená mnoho dalších věcí, na které se ve svém životě musíme soustředit. A společně s ostatními problémy se nám začíná hromadit stres a další faktory, které zdravému životnímu stylu příliš neprospívají.
Jediné, co by mohlo fungovat, je poslouchat svůj mozek. Tedy jíst jen pokud máme hlad a tolik, abychom se cítili dobře. Ideální je věnovat se nějaké tělesné aktivitě alespoň třikrát týdně. Omezit kouření a také pití alkoholu. Důležité ale je do ničeho se nenutit. Mezi námi, jak dlouho může vydržet předsevzetí každodenního běhání, pokud běh vážně nenávidíme? Životní styl bychom tedy měli upravit tak, abychom se cítili dobře a ne tak, jak nám radí drastické diety a vojenské cvičební plány.
Paradoxně tohle „zamyšlení“ vede i k lepší a silnější motivaci. Podle výzkumu, který provedl tým sociální psycholožky Emily Balcetis, právě míra naší motivovanosti ovlivňuje to, jak nám jdou sporty a jak rychle zhubneme. Pokud se jasně zaměříme na svůj cíl a nenecháme se rozptylovat okolím, náš výkon bude lepší, cíl se nám bude zdát bližší a dosáhneme ho rychleji. Musíme zkrátka změnit to, jak na sebe pohlížíme a jaký máme ze cvičení zážitek. Pokud sami sebe vnímáme jako neschopné, škaredé, unavené, protivné lidi, působíme tak i na ostatní a tento postoj přenášíme i na svůj výkon. Pokud se na každý den díváme jako na výzvu, opravdu se takovým stane.
Teorie v praxi?
Důkazem je i město Oklahoma v USA. Jednoho dne se objevilo na žebříčku měst s nejobéznější populací. A v čele se starostou Mickem Cornettem se jeho obyvatelé rozhodli tuto situaci změnit. Přestavěli celou infrastrukturu Oklahomy tak, aby vyhovovala více lidem a ne pouze dopravě. Vybudovali chodníky, chodecké zóny, cyklistické trasy a sportovní areály. Lidé založili stránku thiscityisgoingondiet.com a začali o problémech s obezitou mluvit ve školách, v práci a dokonce i v kostele. Díky této iniciativě dokázalo město zhubnout milion liber (cca 450 000 kg) a dostat se tak na žebříček měst s nejzdravějšími a nejhubenějšími obyvateli.
Důležité je však nic nepřehánět. Spisovatel AJ Jacobs pro své knihy často testuje limity svého chování, lidských zvyků, kultury, vědomostí a smyslu pro humor své ženy. Tentokrát se rok řídil veškerými radami jak žít zdravě a zjistil, že mnohem důležitější je vyváženost. Nejdříve se rozhodl rozšířit si znalosti a přečíst encyklopedii. Díky tomu získal tolik informací, že jeho manželka zavedla jednoduché pravidlo. Za každou nepodstatnou informaci v konverzaci musí dát do kasičky dolar. V dalším bodě svého programu se snažil žít přesně podle Bible. Nechal si narůst plnovous a po městě chodil jako pastýř s ovcí. Nakonec dodržoval veškerá doporučení snad všech lékařů a preventivně chodil i na nákup s helmou na hlavě. Za celý rok sice zhubnul a snížila se mu hladina cholesterolu, přesto říká, že dlouhodobě se takhle žít nedá a že ho zdravý životní styl téměř „zabil“. Pro život je důležitá i zábava a vyváženost. A plno věcí změníme už jenom tím, jak přemýšlíme.
