Double majors na VŠ: žádná revoluce se nekoná | E15.cz

Vše o designu

Vše o designu Vstoupit do speciálu

Double majors na VŠ: žádná revoluce se nekoná

Alžběta Součková

Téma českého vysokého školství se ve veřejné debatě objeví vždy jednou za čas, přinese jednu nebo dvě myšlenky, které mají vyřešit všechny problémy jako mávnutím kouzelného proutku a pak zas na chvíli celá diskuze utichne. Tentokrát se začalo mluvit o efektivnějším studiu díky systému „double majors“ – studiu hlavního a vedlejšího oboru především na úrovni bakalářského, ale i magisterského studia vysoké školy a zatím to vypadá, že se myšlenky do praxe přesunou.

Největším současným problémem vysokých škol je takzvaná „úmrtnost“ studentů v průběhu studia. Tito studenti buď vysokou školu vůbec nedokončí, nebo, a to je většinový případ, si během prvních let uvědomí, že je obor nezajímá, a přejdou na jiný. Někteří dva obory studují od začátku a v průběhu se rozhodnou, který ukončí. A když se student správně zorientuje v právních předpisech pro ukončení nebo přerušení studia, skončit s jedním oborem a přejít na jiný není tak složité. Takový postup se tedy stává ideálním pro vysokoškoláky, kteří nemají jasno v tom, čemu přesně se chtějí věnovat. Přitom počet studentů, kteří volí tuto možnost a zvyšují tak úmrtnost fakulty, roste. 

Tato statistická „úmrtnost“ způsobuje českým vysokým školám problémy kromě administrativní zátěže i v ne tolik očividných oblastech. Například je to jeden z důvodů, proč české univerzity končí na spodních příčkách žebříčků prestižnosti světových univerzit. V hodnocení Academic Ranking of World Universities z roku 2018 se mezi 500 nejlepšími školami na světě umístila z Česka pouze Univerzita Karlova a to na 201. až 300. místě. Jedním z hodnocených atributů je přitom také počet studentů, kteří studium na konkrétní vysoké škole úspěšně ukončili. A aby student mohl začít studovat jiný obor, musí ve většině případů předchozí studium ukončit. Takové ukončení se počítá do úmrtnosti, i když student pokračuje ve studiu na stejné univerzitě. Jistě, lze namítnout, že žebříčky prestižnosti nejsou všechno a že je důležitější kvalita výuky a uplatnění absolventů než nějaká čísla ve statistice. Bohužel ale v posledních letech právě na těchto ukazatelích závisí to, jak se univerzita dokáže udržet v konkurenčním prostředí vysokého vzdělání. Jde o granty a prestiž v zemi i na mezinárodním akademickém poli. 

Ústní vs. písemné: Jak zkoušet na vysoké škole

Jak zvýšit kvalitu

Jeden z posledních návrhů, jak zefektivnit české vysoké školství a zároveň bojovat proti neúspěšnosti studentů, která vychází z toho, kolik vysokoškoláků předčasně ukončí studium, je studium hlavního a vedlejšího oboru. Systém dlouhodobě funguje například ve Spojených státech amerických, kde je „double majoring“ běžnou praxí. Nejčastěji si tam studenti k hlavnímu oboru přidávají jako vedlejší obor cizí jazyk, možnosti kombinací si nastavuje každá univerzita sama.  

Největším zastáncem nové formy studia v Česku se v posledním letech stal senátor a rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek. Právě on v roce 2017 oznámil, že se na své univerzitě chystá zavést formu hlavního a vedlejšího oboru nebo přesněji programu, a usnadnit tak studentům rozhodnutí. Reaguje především na to, že i na Masarykově univerzitě studenti často studují dva různé obory a pokud zjistí, že jeden pro ně není to pravé, studium předčasně ukončí a pokračují pouze na druhém oboru. Masarykova univerzita chce novou strategii zavést v rámci programu Muni 4.0, který má obecně za cíl zvýšení kvality vzdělání na Masarykově univerzitě. Zavedení majoritního a minoritního oboru je jen jednou z plánovaných inovací.

A od teď zase jinak

Jak to tedy bude fungovat v praxi? Do loňského roku se uchazeči o studium na Masarykově univerzitě mohli přihlásit jak na jednooborové studium, tak i na dvouoborové. To se skládalo ze dvou rovnocenných oborů a student měl v rozvrhu zastoupené oba stejnou měrou. Změna se provádí právě teď, uchazeči, kteří si podávali přihlášky letos v únoru, už si nevybírali obor, ale program. A ten si mohli zvolit studovat jednooborově, nebo si k němu přibrat jiný program jako vedlejší. Plán je takový, že student bude mít ze dvou třetin v rozvrhu zastoupený hlavní program a z jedné třetiny vedlejší. Navíc vedlejší program nemusí být ze stejné fakulty jako ten hlavní. Například k mezinárodním vztahům tak můžete studovat cizí jazyky nebo počítačovou lingvistiku.

Další univerzita, která nově pro akademický rok 2019/2020 formu hlavního a vedlejšího programu nabízí, je Univerzita Palackého v Olomouci. Podobně jako v Brně si zde uchazeči o bakalářské studium volí buď klasickou formu jednooborového studia, nebo nově zavedený program double major. V tom si vyberou svůj maior (hlavní) obor a k němu pak zvlášť minor (vedlejší) obor. Zároveň student už předem ví, že bakalářskou práci bude psát ve svém hlavním studijním programu. Volba hlavního a vedlejšího oboru v průběhu studia nelze změnit. 

Komentář: K čemu nám jsou sociální vědy?

Nová a nejlepší varianta?  

Něco podobného jako nově zaváděný double majoring už v Česku fungovalo právě na Masarykově univerzitě. Tam si doteď studenti mohli zvolit dvouoborové studium, přičemž oba obory měly stejnou váhu. S tím se pojily i další výhody, například bylo studenty oceňováno, že měli čas na rozmyšlení, který obor je zajímá více a tomu se pak přirozeně více věnovali. V důsledku si z pro ně vhodnějšího oboru sami udělali hlavní obor a v něm pak také psali závěrečnou práci. 

S nástupem nových hlavních a vedlejších programů od letoška volba dvou rovnocenných oborů zanikne. Nejen, že studenti starších ročníků teď řeší, jak jim nová forma ovlivní jejich dvouoborové studium, ale hlavně se zatím neví, jak přesně bude novinka vypadat. Nastupující studenti tak nemají možnost zjistit, jestli budou mít možnost psát bakalářskou práci v jakémkoli ze dvou programů bez ohledu na to, který mají vedlejší, jako tomu bylo na Masarykově univerzitě s rovnocennými dvouobory dosud, nebo si student s výběrem hlavního programu automaticky zavazuje k psaní práce tematicky provázané s hlavním programem jako tomu bude od září na Univerzitě Palackého v Olomouci. Pokud by nastala tato varianta, Masarykova univerzita by sama zrušila systém, který dává více času na rozmyšlenou a kvůli kterému se mnoho uchazečů na školu hlásí. 

S novými možnostmi studia hlavního a vedlejšího oboru vycházejí české školy vstříc studentům, kteří chtějí mít širší přehled navíc k tradičně úzké specializaci. Také tím chtějí snížit počet studentů, kteří přecházejí z oboru na obor a přispívají tak k vysoké „úmrtnosti“ studentů na vysokých školách. Zároveň ale jako na jednooborovém studiu nezmění nic na tom, že hlavní obor je prostě ten hlavní a vycouvat z něj později, aby se student zaměřil na obor vedlejší, jen tak nepůjde. Zůstává tedy otázkou, zda nová forma studia pomůže nerozhodným studentům ve výběru oboru, kterému by se chtěli v budoucnu věnovat.

Autor: Alžběta Součková
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!