V Rakousku proběhly na konci září parlamentní volby. Oproti těm našim mají jeden podstatný rozdíl – účastnit se jich občané mohou již od 16 let. V Česku s návrhem na volební právo od 16 let přišlo hnutí Starostové a nezávislí. Jaký to má v Rakousku dopad na volební účast? A ovlivní podobná změna i samotné výsledky voleb?
„S nižší volební věkovou hranicí je možné politicky vzdělávat mladé lidi, navyknout je účastnit se voleb a doprovázet celý tento proces ve škole,“ uvedla pro Euronews profesorka z Institutu politických věd na Vídeňské univerzitě Sylvia Kritzingerová. Zároveň dodává, že je nutné připravovat dobře prvovoliče všech věkových kategorií, a to jde podle ní nejlépe právě ve škole.
Výzkum mezi mladými voliči v Rakousku ukazuje, že neexistuje podstatný rozdíl mezi voličskými preferencemi u voličů do 18 let oproti ostatním věkovým kategoriím. Proto změna voličské věkové hranice, ke které došlo v celostátních volbách v roce 2007, neměla podle výzkumu významný dopad na výsledky voleb.
V Česku ale i studentské volby dokazují, že středoškoláci volí alespoň v simulovaných volbách velmi odlišně od zbytku národa. V letošních studentských volbách do Evropského parlamentu drtivě zvítězila Česká pirátská strana a vítěz skutečných voleb, hnutí ANO, málem nepřekročilo pětiprocentní kvórum – skončilo na sedmém místě. Zároveň se ale výsledky těchto simulovaných voleb nedají brát úplně vážně, protože se jich studenti někdy musí účastnit povinně, a proto třeba ani tolik nepřemýšlí nad svou volbou. Často tak mají úspěch strany se zajímavým názvem – jako třeba pátá Demokratická strana zelených, která má v názvu i boj za práva zvířat, nebo šesté hnutí PRO zdraví a sport.
Jednoznačně má ale možnost volit už dva roky před dovršením plnoletosti pozitivní dopad na volební účast. Z průzkumu Eurobarometr z roku 2017 vyplývá, že nejvíce mladých voličů se v posledních třech letech účastnilo voleb na lokální nebo národní úrovni právě v Rakousku, konkrétně 79 procent. Stejný podíl mladých se voleb účastnil v Itálii, jen o procento méně na Maltě, kde je také možné volit od šestnácti. Průměr v Evropské unii je přitom 64 procent, u nás se voleb v předchozích třech letech zúčastnilo jen lehce přes polovinu mladých voličů.
V Česku se o změnu snaží Starostové
U nás snížení věkové hranice neúspěšně navrhovala Strana zelených (v době, kdy měla své zástupce v Poslanecké sněmovně). V současnosti to zkouší hnutí Starostové a nezávislí. Ti navrhli začít, podobně jako v Rakousku a v některých německých spolkových zemích, se snižováním věkové hranice u komunálních voleb.
„Středoškoláci už vnímají, co se kolem nich děje, a měli by mít vliv na to, jak bude život v jejich obci vypadat. Mladá generace se navíc dnes lépe orientuje v záplavě informací, protože v takovém světě vyrůstá,“ uvedl své argumenty při představování návrhu v dubnu 2019 předseda hnutí Vít Rakušan. Zároveň představil návrh, který měl podpořit výuku informační gramotnosti, aby se žáci mohli učit, jak se vyvarovat ovlivnění dezinformacemi.
Již o měsíc později ale vláda vydala k poslaneckému návrhu změny věkové hranice u komunálních voleb odmítavé stanovisko. Ve zdůvodnění svého postoje uvedli, že Starostové nepředstavili žádnou analýzu dopadů, která je u takto zásadní změny nutná, zvlášť když se to podle odhadů vlády týká zhruba 220 tisíc potenciálních voličů. Návrhu také vytýkali nesystematičnost, tedy to, že by se nezletilí voliči mohli účastnit jen jednoho typu voleb, a to zrovna toho nejkomplikovanějšího. Problém by také mohl nastat v případě, že by zároveň s volbami do zastupitelstev obcí probíhaly jiné, například senátní, a bylo by nutné odlišovat, kdo může volit ve kterých volbách.
I přes odmítavé stanovisko vlády se tímto tématem budou na příští schůzi Sněmovny zabývat poslanci. Návrh má podporu Pirátů a ministryně práce a sociálních věcí Markéty Maláčové (ČSSD), naopak zásadně odmítavě se vyjádřili zástupci ODS, SPD a KSČM.
