Jak s koronavirem bojují státy Jižní Ameriky? | E15.cz

KoronaHelpdesk E15

Jak ekonomicky přežít koronavir

Více k tématu

Jak s koronavirem bojují státy Jižní Ameriky?

Jana Stuláková

Pandemie covid-19 zasáhla celý svět, země Latinské Ameriky nevyjímaje. Brazílie již přesáhla tragickou hranici 100 tisíc nakažených a nemoc si vyžádala více než 7 tisíc obětí. Mezi nejpostiženější místa patří metropole São Paulo a Rio de Janeiro, dále pak státy Ceará, Pernambuco a Amazonas. Nespokojenost Brazilců včetně opozičních politiků s přístupem prezidenta Bolsonara k této krizi stále roste. V zemi tak sílí hlasy volající po jeho rezignaci. Pandemie dostihla i Venezuelu, kde je navíc daná situace zkomplikovaná stávající krizí. Zatím má Venezuela oficiálně 345 potvrzených případů, skutečná čísla však budou pravděpodobně mnohem vyšší. Jak se tedy s pandemií tyto dvě země vypořádávají?

Bolsonaro vs. koronavirus 

Před koncem března prezident Jair Bolsonaro prohlašoval, že tento nový typ koronaviru je pouhá „gripezinha“, tedy menší chřipka. Guvernéry jednotlivých států kritizoval za uzavření škol a obchodů a samozřejmě neopomněl nařknout média z toho, že šíří paniku. Například guvernér státu Rio de Janeiro Wilson Witzel rozhodl o přerušení dopravního spojení s ostatními brazilskými státy, kde byla zjištěna nákaza. Bolsonaro si na tato opatření šel postěžovat k nejvyššímu soudu, avšak ten dal nakonec za pravdu Witzelovi. Prezident byl také ukázkovým příkladem toho, jak se nechovat v karanténě. 

I přesto, že čtrnácti z jeho spolupracovníků byla po návratu z Floridy, kam odjel na setkání se svým vzorem Donaldem Trumpem, potvrzena nákaza koronavirem, Bolsonaro si nejspíše řekl, že karanténa je nuda a neváhal se setkat se svými příznivci. A to ve chvíli, kdy ministerstvo zdravotnictví vyzývalo k omezení shromažďování lidí. Rozpory s ministrem tohoto resortu Luizem Henriquem Mandettou vyřešil Bolsonaro nakonec tak, že jej jednoduše odvolal. Kvůli vzájemným neshodám rezignoval i ministr spravedlnosti Sergio Moro. Prezident byl zatím testován dvakrát, v obou případech (prý) negativně. Jeho televizní projev z 31. března už ale zněl o něco méně útočně. Dle jeho názoru „stojíme před největší výzvou naší generace“. S odvoláním na slova generálního ředitele WHO Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse zopakoval, že „na každém životě záleží“ a dodal, že „se ale zároveň musíme vyhnout tomu, že lidé přijdou o práci, neboť už tento fakt sám o sobě trápí mnoho pracujících Brazilců“. Prezident ale stále kritizuje opatření týkající se karantény obyvatel, navzdory doporučení epidemiologů, dle kterých by se jinak počet nemocných prudce navýšil. Bolsonarův názor je ten, že takováto izolace lidí v zemi zvýší nezaměstnanost a Brazílie by tak neměla bojovat proti koronaviru na úkor ekonomiky. 

Komentář: Ježíš je mrtev. Přichází Bolsonaro

Bolsonaro tak nikdy neměl nouzi o odpůrce. Guvernér São Paula João Doria jej obvinil z toho, že si neváží lidských životů. V čase, kdy se zmíněný projev vysílal, probíhal v několika městech (São Paulo, Rio de Janeiro, Brasília, Recife) poněkud alternativní protest proti prezidentovi, kdy se z oken a balkonů neslo řinčení pánví a hrnců pro vyjádření nesouhlasu obyvatel s chováním prezidenta (takzvané panelaços). Zatímco v Itálii na balkonech lidé zpívají či tleskají zdravotníkům, Brazilci využili tuto část bytů k poněkud političtějšímu účelu.  

Brazilská opatření

Nákaza u prvního pacienta byla potvrzena na konci února, jednalo se o jedenašedesátiletého muže ze São Paula, který se vrátil z Lombardie, kde pobýval mezi 9. a 21. únorem. Sedmnáctého března pak Brazílie zaznamenala první úmrtí, šlo rovněž o asi šedesátiletého muže. 

V Brazílii žije kolem 20 milionů lidí starších 60 let. Do konce května by vláda chtěla alespoň 90 % příslušníků této věkové skupiny očkovat proti chřipce, jakožto možné obraně proti koronaviru. Dle ministerstva zdravotnictví sice toto očkování rozhodně nezabrání nákaze, ale pomůže zdravotníkům při diagnostikování viru. Po první vlně očkování těchto osob spolu se zdravotnickým personálem by měli následovat například chronicky nemocní lidé či děti od 6 měsíců do 6 let a další. Je však jasné, že co do přenosu nemoci je koronavirus mnohem nebezpečnější než chřipka. Podle BBC News Brasil s odvoláním na data ministerstva zdravotnictví zabíjí denně v Brazílii třikrát více lidí, pro srovnání podlehne koronaviru asi 9,2 člověka denně, chřipka měla v roce 2019 na svědomí 3,1 člověka za den. Minulý rok zde kvůli chřipce zemřelo 1 122 lidí. Problémem navíc je i další závažná choroba – horečka dengue. Z údajů epidemiologické zprávy ministerstva zdravotnictví vyplývá, že k polovině dubna bylo v zemi asi 557 tisíc případů. Podle zmíněného ministerstva navíc počet nakažených touto nemocí vrcholí obvykle v dubnu a květnu. 

Opatření, která Brazílie přijala, jsou vesměs podobná těm evropským. Devatenáctého března země uzavřela skoro veškerou pozemní hranici, s výjimkou například nákladní dopravy. Byly zakázány kulturní a sportovní akce, návštěvy v nemocnicích a věznicích a rovněž byla přerušena výuka ve školách a na univerzitách. Není povinné nosit na veřejnosti roušky, ale ministerstvo zdravotnictví i tak doporučuje, aby si je lidé doma vyrobili. Možná bude dle českého vzoru také šít celá Brazílie. Nařízení se ale v jednotlivých státech mohou lišit.

Komentář Daniela Hendrycha: Donald Trump je Frankensteinovo monstrum amerického unilateralismu

Velký strach panuje ve favelách. Mnoho tamních obyvatel považuje koronavirus za „nemoc bohatých“ dovezenou ze zahraničí s tím, že oni budou ti, kteří budou nejvíc trpět. Hygienické podmínky jsou zde samozřejmě na nižší úrovni a spousta lidí nemá bohužel ani na to, aby si koupili přinejmenším antibakteriální gel. Podle Gilsona Rodriguese, předsedy sdružení občanů saopaulské favely Paraisópolis čítající na 100 tisíc obyvatel, si Bolsonaro neuvědomuje, že jeho hloupé poznámky o nezávažnosti koronaviru přispívají k tomu, že lidé nevidí důvod, proč by měli opatření dodržovat. Ve zmíněné favele se tak alespoň školí dobrovolníci, kteří obcházejí domy a ujišťují se, že lidé rozumí hygienickým opatřením a zůstávají doma. 

Další velmi ohroženou skupinou je domorodé obyvatelstvo, což potvrdil i (dnes již bývalý) ministr zdravotnictví Luiz Henrique Mandetta. První případ byl úřady potvrzen 1. dubna u dvacetileté domorodé obyvatelky v Santo Antônio do Içá ve státě Amazonas, od té doby zde počet nakažených značně vzrostl. Dle údajů ministerstva zdravotnictví bylo v tomto státě k 3. květnu přes 6 600 nakažených, reálná čísla však mohou být mnohem vyšší. Situace v hlavním městě Amazonas, Manaus, je kritická. Domorodé obyvatelstvo má totiž proti běžným nemocem slabší imunitu než my, v minulosti už tak bylo ohroženo například chřipkou.  

Tíživá situace ve Venezuele

Jak bylo zmíněno, Venezuelu pandemie zastihla v době, kdy země prochází už dlouhotrvající krizí. Venezuela byla poslední zemí Latinské Ameriky s potvrzenými případy nákazy, dle tamní vlády zde k začátku května bylo 345 nakažených, 148 vyléčených a 10 úmrtí. Neoficiální čísla však budou pravděpodobně mnohem vyšší, a to i z toho důvodu, že v zemi je lékařská péče pro mnoho lidí jen těžce dostupná. Jedním z důvodů je také to, že mnoho lékařů a zdravotních sester ze země již odešlo kvůli režimu prezidenta Madura. Dle viceprezidentky Delcy Rodríguez je ale testování dostatečné.  

První dva případy byly potvrzeny 13. března ve státě Miranda, jednalo se o ženu, jež se vrátila z cest po Itálii, Španělsku a USA a o muže, který se vrátil ze Španělska. O dva dny později vyhlásil prezident Maduro celostátní karanténu. Nejpostiženější jsou zatím státy Nueva Esparta, Miranda a Aragua, následuje je metropole Caracas. V rámci opatření byl vydán zákaz veřejného shromažďování, byla přerušena výuka ve školách a například Brazílie částečně uzavřela své hranice s Venezuelou. Nikoho asi nepřekvapí, že testovací sady ke zjištění nákazy koronavirem zaslalo Venezuele Rusko a Čína. Viceprezidentka Delcy Rodríguez na konci března uvedla, že mezi Čínou a Venezuelou se zřídí letecký most pro převoz humanitární pomoci. Méně politicky orientovanou pomoc dostala země z Taiwanu, odkud bylo darem posláno tisíc roušek, které pak byly zdarma rozdány ve stanicích caracaského metra. 

Zapomenutá Venezuela. Je cesty zpět?

Maduro se pak ani během pandemie nevzdal své oblíbené aktivity a nadále útočí na Spojené státy. USA obvinil z toho, že kvůli sankcím má země problémy s nákupem zdravotnického materiálu. Podle Luisy Ortegy Díaz ale důvodem nejsou sankce, nýbrž korupce a nekompetentnost vlády. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bachelet již ale prohlásila, že by sankce namířené například i proti Venezuele měly být zmírněny, aby se zjednodušil dovoz zdravotnického materiálu. Dále Maduro tvrdí, že „vláda USA pronásleduje veškeré lodě a letadla, které se snaží dostat do Venezuely léky a potraviny“. V dopise určeném americkému lidu uvádí, že Donald Trump proti Venezuele plánuje „válečný, krvavý a nekonečný konflikt“ a žádá v něm Američany, aby tento krok neakceptovali, jinak by to mohlo připomínat „další Vietnam nebo Irák“. Tento dopis byl reakcí na posílení přítomnosti vojáků a námořníků u pobřeží Latinské Ameriky, jakožto způsobu boje proti obchodu s drogami. 

Prezident se každopádně rozhodl přijmout nabídku pomoci od OSN. Takovouto pomoc by uvítal i Juan Guaidó, jenž je USA a dalšími asi 60 státy (včetně České republiky) uznáván jako prezident Venezuely. V rozhovoru pro Nuevo Herald uvedl, že 82 % domácností nemá přímý přístup k vodě a v nemocnicích chybí základní hygienické vybavení. Také pochybuje o tom, že oficiální čísla nakažených odpovídají skutečnosti, podle něj vláda nechová k nemoci covid-19 respekt a navíc pronásleduje novináře a lékaře, kteří se snaží podávat pravdivé informace. Guaidó kritizoval i venezuelský zdravotnický systém, jenž je dle jeho názoru pro boj s pandemií nedostačující a země tak „víc než kdy jindy“ potřebuje humanitární pomoc. Celá situace je navíc zkomplikovaná chronickým nedostatkem benzínu, a i v jindy vcelku dobře zásobeném Caracasu je obtížné jej sehnat. Velmi se proto zhoršila doprava už i tak malého množství potravin vypěstovaných na venkově do větších měst. Tento problém doléhá i na lékaře či zdravotní sestry, kterým tak ztěžuje cestu do práce a často musí využít jiných dopravních prostředků. Z nedostatku pohonných látek však vláda země, která má paradoxně největší zásoby ropy na světě, obvinila (jak jinak) USA. Celkově krize způsobená koronavirem ekonomicky zasáhla na 85,75 % Venezuelanů.  

Pomoc pro státy Latinské Ameriky

Pomoc Venezuele přislíbila Panamerická zdravotnická organizace (PAHO) když oznámila, že v regionu podpoří země, kterým „hrozí největší riziko". Mezi ně tedy patří i Venezuela, společně se státy jako Haiti, Surinam, Guayana, Nicaragua, Honduras, Guatemala, Bolívie, Paraguay a ostrovy ve východním Karibiku. Odborníci se ale obávají nedostatku transparentnosti, neboli toho, že venezuelská vláda nebude ochotná poskytovat veřejnosti a vědecké komunitě dostatečné a důvěryhodné informace. Například venezuelský epidemiolog Julio Castro se domnívá, že je důležité, aby lidé měli pravdivé informace a lépe tak porozuměli tomu, co se děje. K boji proti covid-19 se ze svých fondů rozhodl přispět i Mercosur, peníze putují například na nákup vybavení, ochranných obleků či testovacích sad. 

Autor: Jana Stuláková
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!