Jakub Horák: V politice se bojím jen o svoji duši | E15.cz

Jakub Horák: V politice se bojím jen o svoji duši

Jaroslav Denemark

S Jakubem Horákem jsme si před rokem a půl povídali o mentalitě lidí, přístupu k životu a o náladách ve společnosti. Dnes Horák kandiduje do pražského magistrátu a svými tématy chce změnit smýšlení ve společnosti. Kromě jeho politického programu jsme si ale povídali například i o tom, jak marketér snáší stát na úplně jiném břehu, než je pro tuto profesi obvyklé.

Jakube, když jsme spolu dělali rozhovor naposledy, ptal jsem se tě, jestli jsi šťastný, a ty jsi odpověděl, že jsi velice nešťastný. Jaká by byla tvoje odpověď dnes?

Hm, myslel jsem, že se budeš ptát na moje volební témata, a ty se zeptáš na tohle, takže se nejspíš úplně zesměšním. Ale když se ptáš, odpovědět musím… Dneska jsem nejšťastnější, co jsem kdy byl, protože jsem se oženil a narodila se nám Sofinka. Je mi jasný, že bych se jako muž měl prezentovat jako ten, co má všechno pod kontrolou, ví, kudy jít, má sílu. Je ale hrozný, jak jsme slabí, hlavně v oblasti partnerských vztahů.

Společnost se postupně rozpadá a jediné, co je silné, jsou osobní vztahy. Každý má nějaké kamarády ze škol nebo z prvních part a s těmi se pak kamarádí celý život. Ale kdybys ty lidi potkal někde na FB, možná o ně ani nezavadíš. Právě sítě můžou za to, že ztrácíme spojení s lidmi okolo nás – protože nám dávají tolik možností, s kým se bavit, že si nakonec nenajdeme čas na to, sblížit se vůbec s někým.

Jakub Horák: Základní průser tady je, že tu chybí nějaká duchovní rovina

Tenkrát před dvěma lety jsem chodil s jednou modelkou a neustále jsme se hádali a rozcházeli, proto jsem byl nešťastný. Teď jsme se před rokem vzali s Věrkou, která je zdravotní sestra. Pracovala normálně na interně v Mariánských lázních, pod rukama jí tam umírali lidé, není to žádná smažka z klubu. A mít děcko je něco neuvěřitelnýho – představ si, že přijdeš domů a to dítě tě poznává, směje se na tebe! Ono nemá z toho světa zatím nikoho jinýho než mámu a tebe, ty jsi pro něj něco ohromnýho, co zastupuje celej svět. A je jenom na tobě, jakej ten svět bude. Je to dobrá zpráva pro všechny, kdo v životě neztrácejí naději. Věřte, že i vás potká štěstí, a jděte pořád za ním, nikdy se nenechte zlomit, odhoďte ty lidi, kteří na vás nejsou hodný, a hledejte jiný – a nakonec potkáte někoho, s kým se sladíte.

Skoro celý život děláš různým politickým stranám a hnutím marketingové kampaně, ale teď stojíš na opačné straně a za jedno uskupení kandiduješ. Nebojíš se, že by to mohlo ohrozit tvoji marketingovou kariéru?

Kandiduju teď na magistrát za Spojené síly pro Prahu, což je taková koalice TOP09 a STAN ještě s podporou dalších stran. Vede to exministr Jiří Pospíšil z Nadace Medy Mládkové, což by podle mě byl výborný primátor. Zatím nepozoruju žádné problémy. Jsem v kontaktu i s jinýma stranama, třeba včera jsem byl na pivu u Kocoura s poslanci od Pirátů a s lidmi z ODS si normálně píšeme na FB. Výjimkou je akorát Honza Zahradil, dlouholetý kamarád, kterého jsem teď bohužel musel vyhodit, protože vynášel informace pro konkurenční kampaň. Lidi moji účast ve volbách ale nevnímají na úkor mojí profese, stejně si totiž myslí, že se mi to nepovede, takže budu dál takový zábavný spisovatel.

Co se marketingu týče – mám teď na kampaně dvě poptávky z Polska, jednu ze Slovenska a jednu z Holandska. Díky kampani pro české Piráty jsem zřejmě celoevropsky proslul.

Jaké je pro tebe být tím, kdo kandiduje, a nikoliv tím, kdo za kandidátem stojí a snaží se ho „tam“ dostat?

Je to velmi nepříjemné, musím se krotit na sociálních sítích. Já jsem totiž z party, která vyrostla na serveru mageo.cz. A tam když vás někdo štval hloupými řečmi, tak jste mu napsali: „ID čtvrté kategorie, jak jsi ty, samozřejmě nechápe, o čem je tady řeč.“

Teď můj veřejný FB profil čte šéfredaktor Parlamentních listů Polanský a ten pak napíše článek „Kandidát TOP 09 a STAN urazil voliče – označil ho jako člověka čtvrté kategorie“. Vtip se těžko vysvětluje, hloupým lidem obzvlášť.

Přišel jsi už na něco, co tebe osobně na té reálné politice, se kterou se teď během kampaně setkáváš, štve?

Já se bojím jen o svoji duši. Moje matka, když jsem jí ten nápad s kandidaturou na magistrát oznámil, se na mě dlouze zadívala a zeptala se mě: „Ty už se nedokážeš živit prací?“ Moje žena mi tvrdí, že mě to zničí. Já se bojím té chvíle, kdy přestanu dělat vtipy proto, že by se někomu nemusely líbit. Protože ztratit sám sebe je to jediné reálné nebezpečí, které v tom existuje. Jinak myslím, že by mě to bavilo, pomáhat v Praze budovat zajímavé projekty.

Co jsem si všiml, tak v tvém programu jsou dvě hlavní témata. Vltava, konkrétně Náplavka, a poté Kaplického knihovna. Praha má ale přeci mnoho jiných, palčivějších problémů. Když jsi uvažoval nad tím, čím voliče zaujmeš, proč tě napadly zrovna tyto dvě věci?

Já jsem neuvažoval o tom, čím voliče zaujmu. Dopřál jsem si ten luxus říct, co přijde dobré mně. Protože mně nejde jen o to, být zvolen. Mně jde o součet (být zvolen) + (mít možnost dělat to, co chci). Například Kaplického knihovna má spoustu nepřátel – mnohem víc než podporovatelů. Když o ní na FB něco napíšu, hned jeden vysvětluje, že je ošklivá, další, že Kaplický je už mrtvý, a třetí, že potřebujeme jiné věci než národní knihovnu.

Reportáž z komunálu: Je mi osmnáct a budu starostou

Zkrátka kdybych měl k vlastní kandidatuře přistupovat marketingově, budu říkat, že na magistrátu všichni kradou a musíme postavit okruh. A nemluvit o knihovně, protože to není výhodné.

V rozhovoru pro server flowee.cz jsi řekl: „Když postavíme Kaplického knihovnu, pak si teprve uvědomíme, že už je 21. století. Proto je tak důležitá. My tu totiž žijeme spíš ve století devatenáctém.“ Jakým způsobem může tento architektonický projekt posunout naše myšlení dál? Předpokládám, že „žijeme ve století devatenáctém“ myslíš celoplošně, tedy ve smyslu všech obyvatel ČR. Když v Praze postavíš knihovnu od Kaplického, jak tím posuneš někoho ve Frýdku-Místku?

Posunula někam někoho ve Frýdku-Místku stavba Národního divadla v Praze v roce 1883? Mozart měl v roce 1787 v pražském Nosticově divadle premiéru opery Don Giovanni – posunulo to tehdy někoho ve Frýdku-Místku? Samozřejmě že nakonec ano, protože všichni jsme původně z nějakého Frýdku-Místku. Jsme jeden národ. Proto je to Národní knihovna. A Praha je zoufale zaprděná, vypadá to tu jak z časů pana Broučka.

Vezměte si, kolik let jen trvalo lidem, než si zvykli na Žižkovskou televizní věž. Udělejte dneska na Žižkově referendum o tom, jestli se má zbořit, a lidi vás poženou. Kaplického knihovna bude to samé. Je dobře, že se teď nelíbí všem. Copak někdy byla nějaká opravdu originální stavba, která se líbila všem?

Projekt je z roku 2006. Hlavním problémem jeho neuskutečnění bylo zpochybnění výsledku architektonické soutěže. Na problém poukázala samotná Česká komora architektů a následně Evropská komise rozhodla o tom, že soutěž proběhla v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách. Jakým postupem bys chtěl knihovnu postavit dnes? Uskutečnila by se znovu veřejná soutěž, do které by se mohl přihlásit s návrhem každý?

Mezinárodní unie architektů letos v červnu dopisem potvrdila, že soutěž, stejně jako její výsledek, jsou platné. Uskladnění knížek v podzemí kvůli záplavám nebylo tzv. nepřekročitelnou podmínkou – stačí se přece podívat, kde je Vltava a kde je Letná! To jako že by řeka vystoupila a zaplavila celou Letnou? To bychom se přece už dávno utopili všichni v celé Praze! Je to jen mediální manipulace, ve skutečnosti Kaplického projekt skončil z politických důvodů.

Připomenu ti dva výroky tehdejšího primátora Pavla Béma. Ten první je z 6. března 2007 a zní: „Projektu si nesmírně ceníme, je odvážný, překvapivý, originální, energeticky úsporný a jistě i kontroverzní.“ A jeho druhý výrok je datován 15. říjnem 2007: „Návrh je v tak arogantní disharmonii s celým svým blízkým i vzdáleným okolím, že se v žádném případě nedá srovnat z hlediska zásahu do urbanismu města například s Tančícím domem.“

Copak se to mezitím odehrálo, že primátor tak radikálně změnil názor? Inu jeho tehdejší stranický šéf Václav Klaus v květnu toho samého roku totiž řekl: „Podobně jako protijaderní aktivisté u Temelína jsem ochoten přivazovat se vlastním tělem a bránit, aby Národní knihovna v takové podobě na Letné byla.“ A Bém, který se třásl na to, že bude po Klausovi nový šéf ODS, kvůli tomu hned změnil názor. Knihovna nestojí kvůli zbabělosti, to je celé. A tahle zbabělost a ziskuchtivost, kdy všichni měnili názor jen proto, aby z toho něco měli, nás nakonec dovedla tam, kde jsme nyní, a musíme se z toho zase složitě dostat na čistou rovinu. Jan Kaplický byl ve srovnání s Bémem a Klausem génius. Jestli knihovnu nepostavíme, dobrovolně rezignujeme na to, kam nás tihle šíbři dovedli.

Nemyslíš si, že by bylo načase nechat blob minulosti a posunout se někam dál? Proč je pro tebe chobotnice tak silným symbolem?

Nevím.

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Články odjinud