Jestliže nejste iniciativní nad rámec studia, budete mít co dohánět, říká student Queen Mary University

David Krejča

David Krejča Zdroj: archiv D. Krejci

David Krejča se po bakaláři na VŠE vydal studovat MSc program Wealth Management na Queen Mary University v Londýně, která patří mezi deset nejlepších univerzit ve Velké Británii. Do světa finančních trhů a dlouhodobých investic v akciích poprvé pronikl ještě v Česku v rámci tradingových soutěží a Klubu investorů. Později pracoval jako broker ve Fio bance a research analyst intern v Aura Invest Group. Nyní žije v Londýně, finanční metropoli, kde, jak sám říká, prožívá svůj sen.

Před studiem MSc na Queen Mary University of London jste vystudoval bakaláře na VŠE. Jaký byl hlavní impulz vyjet na magistra do zahraničí?

O vysokoškolské studium v zahraničí jsem se zajímal už před maturitou, nicméně realizovat svůj sen se mi podařilo až nedávno. Původně jsem chtěl jet za bakalářským studiem do Spojených států, ale nebyl jsem na něj po maturitě dostatečně připravený. Nebylo to ani tak z důvodu, že by mě české školství dostatečně nepřipravilo na studijní požadavky tamějších vysokých škol, jako spíše o rozdílnosti obou vzdělávacích systémů. Zatímco v České republice stačí k přijetí na většinu státních vysokých škol úspěšně složit pár přijímacích testů, v západním světě se kromě standardizovaných zkoušek obvykle posuzuje celkový profil kandidáta s důrazem na mimoškolní aktivity. Během bakalářského studia na VŠE jsem se tedy snažil nabrat co nejvíce relevantních zkušeností, abych vyhověl co nejširšímu spektru požadavků zahraničních studijních programů.

Jaký je podle vás nejlepší model pro studium Mastera v zahraničí: vyjet hned po českém bakaláři, vyjet po českém magistru, nebo vyjet na celou vysokou školu do zahraničí?

Řekl bych, že toto je velmi individuální otázka, jejíž odpověď nelze paušalizovat. Domnívám se tedy, že nejlepší je hledat odpověď na tuto otázku v širším kontextu. Vím, že to může znít jako klišé, ale ptal bych se sám sebe: Kde se vidím za pět, deset let? Kým chci v životě být? Na základě odpovědí na tyto otázky bych se pak snažil definovat pro sebe nejvhodnější „model“, kdy vyjet za studiem do zahraničí.

Proč jste si vybral právě Queen Mary University?

K rozhodnutí studovat na Queen Mary kromě reputace a lokace univerzity sehrály značnou roli i finance. Před přijetím nabídky ke studiu jsem měl poměrně jasno v tom, kde chci studovat a jaký program chci studovat. O konkrétní univerzitě pak rozhodla komunikace a udělení stipendia ve formě 30% slevy na školném.

Domníváte se, že se vyplatí studovat Mastera v zahraničí i v případě, že se jedná o méně známou a hůře hodnocenou univerzitu?

Za určitých podmínek ano. Záleží na tom, co chcete v budoucnu dělat. Pokud je vaším cílem zlepšit komunikační dovednosti v anglickém jazyce a nemáte zrovna ambice najít práci v oblasti investičního bankovnictví, méně známá univerzita je zcela postačující. Pokud však chcete hned po škole získat stáž u jedné z velkých a zavedených globálních společnosti, jste s titulem z „non-target“ univerzity téměř bez šance.

Jak probíhalo výběrové řízení na Queen Mary University? Co vše se hodnotí?

Už si plně nevybavuji všechny požadavky přijímacího řízení, ale určitě bylo zapotřebí prokázat úroveň znalosti anglického jazyka předložením mezinárodně uznávaného jazykového certifikátu, dále pak předložit přehled akademických výsledků bakalářského studia, dvě reference a motivační dopis a CV. Každá univerzita má mírně rozdílná kritéria a požadavky, které se v čase mění, proto se vyplatí si vždy udělat vlastní aktuální průzkum.

Pomohla vám například i dobrovolnická činnost, kterou jste praktikoval na střední škole?

Během studia na gymnáziu jsem nějaký čas vypomáhal s administrativou vybraných projektů Českého výboru pro UNICEF, nicméně si nemyslím, že by mi to nějak pomohlo k přijetí na Queen Mary. Pozitivní vliv však rozhodně mělo zapojení se do dobrovolných a zájmových činností Klubu investorů při VŠE, kde jsem potkal nespočet inspirujících spolužáků a lidí z praxe.

Jaké jsou možnosti financování zahraničního studia? Podpořila vás vaše domovská univerzita např. studijním stipendiem?

Vysoká škola ekonomická v Praze sponzoruje výhradně vlastní zahraniční studijní programy. I když je paleta možností výměnných studijních pobytů s VŠE celkem pestrá, já jsem si žádný z nabízených programů vzhledem ke svým osobním cílům nevybral. Co se týká financování studia na Queen Mary, tak jsem zvažoval různé studentské půjčky, což je velmi běžná zahraniční praxe, ale nakonec jsem skončil u financování rodinnými prostředky.

Poskytlo vám bakalářské vzdělání na VŠE kvalitní základ znalostí, na kterém jste mohl dále stavět?

Jednoznačně ano. Vysoká škola ekonomická v Praze podle mě patří mezi kvalitnější vysoké školy v ČR, která dbá i na praktické dovednosti a uplatnění svých absolventů. Věřím, že obecné principy fungovaní finančních trhů, základy účetnictví a finanční analýzy jsou znalosti, které budou vždy užitečné.

Jaké největší výhody poskytuje magisterské studium v zahraničí?

Největší výhodu vidím především v tom, že si člověk uvědomí kulturní rozdíly a také hodnoty, které nás lidi spojují. Londýn je velká multikulturní a zájmová džungle, kde má každý velmi rozlišné zájmy a kořeny. Člověku se rozšíří obzory a získá k lidem lepší empatii, což mu nepochybně pomůže nejen v jeho kariérním růstu.

Jaké možnosti vám studium na Queen Mary University otevřelo? Co Londýn studentům, respektive konkrétně vám, nabízí? Mám na mysli různé možnosti stáží, konferencí, mimoškolního vzdělávání apod.

Konferencí se tu během roku pořádá skutečně mnoho. Od podzimu jsem se stihl zúčastnit sedmi takových událostí a mohu konstatovat, že zdejší spíkři a účastníci patří k opravdové světové intelektuální elitě. Na poslední konferenci například vystoupila doktorka Pippa Malmgren, která působila jako ekonomická poradkyně prezidenta Spojených států, nebo Jim Rogers, legendární investor a spoluzakladatel hedgového fondu Quantum Fund. Zajímavý byl také workshop o umění s řediteli aukčních síní Christie’s a Sotheby’s. Dokáží o umění povídat a přitom navazovat oční kontakt s publikem tak, že máte chvílemi pocit, jako kdyby se vám něco snažili prodat pár desítek let dopředu.

Jak pohlížejí české firmy na absolventa zahraniční univerzity? Jakým je pro ně vystudovaná zahraniční univerzita ukazatelem? Projevilo se to ve vašem případě již nějak v praxi?

Tohle ještě nedokážu dobře posoudit. Myslím, že zkušenost se studiem v zahraničí je však určitě plus, protože žijeme v globalizovaném světě a většina středních a velkých firem podniků v ČR má dnes obchodní styky se zahraničím.

Do jaké míry zahraniční titul pomůže při výběrovém řízení? Dalo by se říct, že absolvent zahraniční univerzity má znatelnou výhodu před absolventy českých univerzit?

Odpověď na tuto otázku se bude asi hodně odvíjet od konkrétní pozice, o kterou se člověk uchází. Pokud klíčoví lidé ve výběrovém řízení mají nějakou tu zahraniční zkušenost či pozitivní zkušenost s absolventy zahraničních univerzit, lze předpokládat, že zahraniční titul bude do určité míry konkurenční výhodou.

Domníváte se, že absolventi zahraniční univerzity disponují kvalitnějšími znalostmi a dovednostmi než čeští absolventi?

Co se týká znalostí a tzv. hard skills, tak ne – úroveň a kvalita je víceméně srovnatelná. Rozdíl vidím zejména v tzv. soft skills, kterým vás české univerzity moc nenaučí. Jestliže nejste v ČR společensky iniciativní nad rámec vysokoškolského studia, budete mít po škole co dohánět. Většina zahraničních univerzit implementovala do svého systému různé formy interakcí mezí studenty. V rámci kurzu Komerčního a investičního bankovnictví tady na Queen Mary jsme například tvořili kolektivně každý týden v průběhu minulého semestru pár reportů na různá témata, jež teď tvoří polovinu závěrečné zkoušky.

Myslíte si, že jsou absolventům zahraničních univerzit otevřeny možnosti, které by studenti českých univerzit nedostali?

Rozhodně ano. Příkladem mohou být zdejší bankovní domy a další globální korporace, u kterých nemáte s českým titulem sebemenší šanci. Mají své striktně zavedené principy a přes ně nejede vlak.

Jaké jsou vaše budoucí studijní plány? Uvažujete i o Ing./Mgr. na české univerzitě, nebo se domníváte, že zahraniční Master postačí?

Pokud jde o mé budoucí studijní plány, tak ty jsou dále nakloněné globálním směrem. O českém magisterském studijním programu momentálně neuvažuji a spíše mě lákají profesní kvalifikace typu CFA. Hlavní výhoda programu CFA tkví v tom, že jde o globální program pořádaný nadnárodní institucí, a jeho hodnota je tudíž relativně stejná kdekoli ve světě. Láká mě také MBA studium a Asie, tak uvidíme, kam mě život zanese.

V čem spatřujete svůj dosavadní největší úspěch?

Svůj největší dosavadní úspěch spatřuji nejspíš v tom, že se mi podařilo realizovat jeden z mých velkých snů o zahraničním studiu. Nicméně věřím, že ty největší úspěchy teprve přijdou, a proto je pro mě těžké na tuto otázku odpovědět.

Co byste obecně doporučil českým vysokoškolským studentům?

Českým vysokoškolským studentům bych doporučil, aby se nebáli mít otevřenou mysl a jít za svými životními sny. Každý člověk má jako dítě a dospívající nějaká přání a sny, jež by se měl v dospělosti snažit naplnit a nikoliv se ptát, jestli jsou, či nejsou realistická. A nejde o nic jiného než o to najít ty správné lidi, se kterými se podobné sny mohou stát skutečností. Úspěch, a obzvlášť v dnešním světě, nelze definovat jednou rovnicí.

Rozhovor s Alešem Weiserem ze Stanfordu

Příště se můžete těšit na rozhovor s Alešem Weiserem, který vystudoval na Stanfordu MA z East Asian Studies. Jak těžké je dostat na jednu z nejelitnějších univerzit světa? A co všechno takové studium nabízí?