Klaus ml. v roli kazatele lží, najde si své stádo?

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Christopher Burns

Bývalý poslanec ODS Václav Klaus mladší představuje svou novou politickou stranu Trikolóra - hnutí občanů
2
Fotogalerie

Václav Klaus ml. si teď konečně může spokojeně říkat, co chce, komu chce a kdy chce. Nehrozí mu za to žádný postih, snad kromě toho veřejnoprávního, protože je teď (konečně?) svým vlastním pánem a pánem své vlastní strany. Klaus do Trikolory vtělil vše, co mu ODS vyčítala, a začal to prodávat pod heslem „Vraťme lidem jejich zemi.“ Takové heslo už samo o sobě napovídá obsah programu občanského hnutí Trikolora, který je, jak jistě tušíte, silně národovecký až nacionalistický a celá jeho náplň je propletená hořkokyselou příchutí populismu.

Ostatně sám Klaus mladší v rozhovoru pro DVTV říká, že je nacionalista, není pro něj urážka být takto onálepkován a sám o sobě tvrdí, že mu ani nevadí „label“ populisty, protože: „Když budete mít jeden hlas, sice hrozně chytrej, tak ale ty volby nevyhrajete.“ Jinými slovy, Klaus chce vyhrát volby s hodně hlasy, třeba i hloupými. Ostatně populistická nota rezonuje forte fortissimo již z propagačního videa, v němž je Klaus mladší citován následovně: „Já nevěřím v předurčení a osud, který ovládá historii a vývoj společnosti. Věřím však v osud, který nás ovládne, když nebudeme dělat nic. Přišel čas vrátit republiku lidem, kteří pracují, platí daně, vychovávají děti. [...] Přišel čas vzít si naši zemi zpět. Volám vás všechny, situace je vážná, nenechte veřejný prostor jen lidem s opačnými názory! Podpořte naše občanské hnutí."

Strašák masová migrace

Klaus junior v rozhovoru pro DVTV uvedl, že se dívá na svět českýma očima, protože pro něj svět bez České republiky nemá smysl. Je to sice hezké, až pohádkové, ale nesmyslně krátkozraké. Klaus ml. vytváří v programu Trikolory obraz České republiky jako země izolované od zbytku světa, která si hraje na svém písečku a nic nebo nikdo okolo by ji neměl zajímat. Jediné, co ji má zajímat, jsou její problémy a výlučné zájmy České republiky. Odráží se to například ve vyhlášení „války“ masové migraci. Při dotazu redaktorky, jestli zde nějaká masová migrace je, Klaus odpovídá, že si například somálská studentka dovolila žalovat školu, aby mohla nosit ve škole hidžáb. „Každý druhý den máte v televizi kriminální čin, který se stal, a je to třeba nějaký německý migrant, kterému tam bylo něco zamítnuto,“ dodává vítězoslavně, aby onu masovou migraci skutečně podtrhl. Při opakovaném dotazu Klaus uvádí, že tu teda sice žádná masová migrace není, ale že by tu klidně mohla být!

Zlá Evropská unie (nebo ne?)

Jestli Českou republiku jakožto samostatný a svrchovaný stát z jedné strany ohrožuje neexistující masová migrace, pak ji z té druhé ohrožuje existující Evropská unie… ovšem neexistujícími mechanismy. Pro mladšího z Klausů je cokoliv spojené s Evropskou unií špatné (jak sám uvádí v rozhovoru pro DVTV, hlasuje pro transpoziční, implementační či adaptační zákony vždy negativně) a Česká republika ztrácí svoji suverenitu. Klaus ml. uvádí: „Jsem bytostně přesvědčen o tom, že dochází k omezení suverenity České republiky. Skutečně si nepřeju, aby nám tady někdo zaváděl GDPR a evropský zatykač a nevedla se o tom žádná politická diskuse.“ S tím souvisí další výrok Klause ml.: „Velkou legitimitu ty orgány Evropské unie nemají a hlavně Česká republika tam nemá právo veta. To znamená, že bychom chtěli vrátit situaci před Lisabon, kde to skutečně byla dohoda států a ne většinové hlasování a rozhodnutí, kde nás z většiny přehlasují.“ 

Tak předně: proces vytváření GDPR byl extrémně dlouhý i složitý a započal již v roce 2012, přičemž vzniku tohoto nařízení o ochraně osobních údajů předcházela skutečně velmi náročná politická debata. To, že si to Klaus mladší neuvědomuje, je pouze a jenom jeho chyba a demonstrace do nebe volající ignorance. Co se eurozatykače týká, jen máloco bylo tak ožehavým a diskutovaným institutem jako evropský zatykač. Vždyť o tom dokonce rozhodoval Ústavní soud v Brně a v nálezu s přiléhavým názvem „eurozatykač“ uvedl, že evropský zatýkací rozkaz není v rozporu s naším ústavním pořádkem.

Svrchovanost České republiky

Ústavní soud České republiky se samozřejmě zabýval omezením české suverenity Evropskou unií již několikrát, nejvíce pak zřejmě rezonuje nález Lisabon I. a Lisabon II. (spojený s ratifikací Lisabonské smlouvy) a dřívější nález s názvem „cukerné kvóty“. Ústavní soud jednoznačně shrnuje, že Lisabonskou smlouvou žádná suverenita ohrožena není. Jako jeden z argumentů Ústavního soudu je kritika výkladu pojmu suverenita příliš individualisticky, tedy izolovaně. ÚS dodává, že je nutné v dnešním světě suverenitu vnímat jako sdílenou. Navíc Lisabonská smlouva odstraňuje demokratický deficit Evropské unie například tím, že zásadně posiluje roli Evropského parlamentu, a dokonce i parlamentů jednotlivých členských států (kteří přímo hlídají dodržování zásady subsidiarity ze strany Evropské unie). Ve většině případů je třeba jednomyslné hlasování států (například v rámci výlučných pravomocí Evropské unie), změna pravomocí EU může opět proběhnout pouze se souhlasem všech členských států (možný je i zjednodušený postup, který ale vyžaduje jednomyslnost hlasů Evropské rady) a většina procesů Evropské unie vyžaduje souhlas Evropského parlamentu, a to včetně řádného legislativního procesu. 

Mimochodem, právě v nálezu „cukerné kvóty“ je stanoveno jasné pravidlo „potud, pokud“, které říká, že určité pravomoci Česká republika Evropské unii pouze propůjčuje, a to podmíněně právě za předpokladu, že „tyto pravomoci jsou orgány ES (dnes EU – pozn. red.) vykonávány způsobem slučitelným s uchováním základů státní suverenity České republiky a způsobem, jenž neohrožuje samotnou podstatu materiálního právního státu.“ Ústavní soud České republiky dokonce jako první soud členských států Evropské unie judikoval, že Soudní dvůr Evropské unie postupoval takzvaně „ultra vires“ (za hranicí svých pravomocí), když rozhodl o porušení zákazu diskriminace občanů Evropské unie Českou republiku v kauze „slovenských důchodů.“

Legitimita orgánů Evropské unie

Klaus mladší Evropskou unii bagatelizuje a buď absolutně nerozumí jejímu mechanismu, nebo jednoduše lže ve jménu politických bodů. Tvrdit, že orgány Evropské unie nemají žádnou legitimitu, protože nejsou voleny, je lež, která jen dál démonizuje Evropskou unii. Evropský parlament je volen přímo občany Evropské unie, Evropská rada je tvořena vrcholnými představiteli členských států (premiéři, prezidenti), Rada je tvořena ministry členských států a jediná Komise vytvářela určité pochybnosti o její legitimitě, které byly ale potlačeny právě Lisabonskou smlouvou, jelikož se nyní na její volbě a jmenování podílí nejen Evropská rada (která vybírá designovaného předsedu Komise a Komisi jako celek jmenuje), ale také Rada, která navrhuje jednotlivé eurokomisaře, a především přímo volený Evropský parlament, jenž vyslovuje souhlas nejen s designovaným předsedou Komise, ale též s Komisí jako celkem. Pokud Václav Klaus ml. tvrdí, že taková Komise nemá legitimitu, tak také tvrdí, že legitimitu nemá ani vláda České republiky, jejíž ministry občané mnohdy nevolí a kde je nabídnutí premiérského křesla předsedovi vítězné strany pouze jakousi vachrlatou berličkou podepírající oslabenou ústavní tradici. 

Klausovo tvrzení, že Věra Jourová nemá být v žebříčku sto nejvlivnějších žen světa, protože pro občany České republiky udělala „kulové“, je už pouze shnilá třešnička na dortu upečeném ze lží a prázdných dojmů. Věra Jourová, stejně jako každý eurokomisař, z podstaty své funkce nesmí upřednostňovat zájmy té či oné členské země EU. Od toho má Evropská unie Radu a Evropskou radu. Komise slouží jako orgán normotvorný a jako jediný (až na drobné výjimky) může navrhovat Radě a Evropskému parlamentu legislativní akty. Komise je také orgán hájící zájmy evropské integrace. Z logiky věci nemůže paní eurokomisařka udělat pro občany ČR nic, co by opomenulo i ostatní občany Evropské unie, protože by tím hrubě porušila základní povinnost vyplývající z její funkce.  

Elektorát Trikolory pravda nezajímá

Klaus prostě jen pouští slova do větru a apriorně haní cokoliv, co má jen zdánlivě něco společného s Evropskou unií. Problém je v tom, že mechanismy Evropské unie jsou skutečně složité a nelze je příliš zjednodušit. Navíc občan České republiky, který nemá právní vzdělání, bude jen málokdy dychtivým čtenářem nálezů Ústavního soudu. To je voda na Klausův mlýn. Může si říkat cokoliv o čemkoliv, pokud lidé nebudou chtít věnovat energii do zjišťování ověřených informací. 

Sám za sebe věřím v úspěch Klause mladšího. Extrémně pravicoví populisté – nacionalisté jsou na vzestupu, protože jejich slova je nejjednodušší neověřovat. Snadno se tlumočí, jsou srozumitelná a dostatečně děsí. Doufám jen, že Klausova trojbarevná lžistrana bude Českou republiku ohrožovat jen programovými nesmysly a ne reálnými činy v politických orgánech. Bohužel to ale spíše vypadá v Klausův úspěch vzhledem k tomu, že Češi důvěřují Klausovi nejvíce ze všech lídrů parlamentních stran. Uvidíme tedy, zda se ukáže, že Češi rádi hltají líbivé lži podobně jako vosy shnilé ovoce.