Komentář: Češi rok od roku xenofobnější

Graf z článku "Xenophobia among the Czech population in the context of post-communist countries and Western Europe."

Graf z článku "Xenophobia among the Czech population in the context of post-communist countries and Western Europe." Zdroj: BURJANEK, Aleš

Průzkum Evropské komise z roku 2015
Miloslav Rozner a Tomio Okamura (SPD) nebudou prozatím stíháni za svá slova o táboru v Letech
Tomio Okamura (SPD) na pietě ke dni 17. listopadu (Hlávkova kolej)
Tomio Okamura (SPD) na pietě ke dni 17. listopadu (Hlávkova kolej)
Tomio Okamura a Radim Fiala (oba SPD) na pietě ke dni 17. listopadu (Hlávkova kolej)
9
Fotogalerie

Na konci listopadu Česká televize přinesla zprávu o útoku na zahraniční studenty v Ostravě. O dva týdny dříve v tomtéž městě dva Češi napadli skupinku studentů, kteří tam pobývali v rámci programu Erasmus, a deset z nich skončilo v nemocnici. I když policie zatím nepotvrdila, že za útokem stála nenávist k cizincům, je to celkem pravděpodobné. Obzvlášť přihlédneme-li k faktu, že Česká republika patří mezi nejxenofobnější země EU.

V průzkumu Evropské komise z roku 2015, kde se ptali mimo jiné i na otázku „jak byste se cítili, kdyby vaše dítě mělo vztah s Asiatem, černochem, Romem či židem?“, nejvíce negativně ze všech členských zemích EU se vyjádřili právě Češi (pouze v případě vztahu s černochem byli o dva procentní body negativnější Bulhaři). Cítili by se v této situaci komfortně zhruba třikrát méně často, než je průměr EU. Srovnatelně odpovídali z EU jen Slováci a právě Bulhaři.

Průzkum Evropské komise z roku 2015Průzkum Evropské komise z roku 2015 | EU

Sice si můžeme říkat, že konečně jsou Češi aspoň v něčem první, ale zajímavé je, že to není typický rys, který by byl trvalou součástí naší národní identity. V roce 1999 jsme totiž podle studie Dr. Aleše Burjanka, Ph.D., z Masarykovy univerzity patřili v indexu xenofobie pod průměr, a to dokonce i ve vztahu k muslimům. Xenofobie Čechů je tedy otázkou posledních dvaceti let. Graf z článku "Xenophobia among the Czech population in the context of post-communist countries and Western Europe."Graf z článku "Xenophobia among the Czech population in the context of post-communist countries and Western Europe." | BURJANEK, Aleš

Jistý vliv má nepochybně i postoj představitelů naší země vůči cizincům, který se obzvláště v poslední době kvůli migrační krizi vyostřil.  Vidíme to i na postoji posledních dvou prezidentů ČR. Václav Klaus se svým Institutem Václava Klause v rámci boje proti EU bojuje i proti jakékoliv (včetně té legální) migraci do ČR. A současný prezident? Již v roce 2011 se nechal slyšet, že „všichni teroristé jsou muslimové“ či že „umírněný muslim je stejný protimluv jako umírněný nacista“, a v roce 2015 dokonce i vysoký komisař OSN pro lidská práva Zeid Ra'ad Al Hussein Miloše Zemana ho za jeho xenofobní a protiislámské výroky zkritizoval.

Tato rétorika jen podporuje strach ve společnosti. Končí to pak seniorem, který před vlaky kácí stromy a vydává to za dílo muslimů, aby podnítil nenávist české společnosti k lidem tohoto vyznání (což byl mimochodem i jediný teroristický útok na našem území a vzhledem k tomu, že pachatel očividně muslim nebude, můžeme panu prezidentovi přičíst další lživý výrok), nebo právě útokem na studenty Erasmu v Ostravě. Ta je mimochodem podle průzkumu Eurobarometeru z roku 2011 čtvrtým nejxenofobnějším městem EU (ze 75 měřených).

Přitom právě Erasmus pomáhá ve snižování strachu z cizinců, a to hned dvakrát: studentům, kteří mohou na čas žít v jiné zemi, i obyvatelům hostitelské země, která skrze ně může poznávat jinou kulturu. Doufejme tedy, že jediný dojem, který si z České republiky napadení studenti odnesou, nebude právě nenávist Čechů vůči cizincům.