Andrej Babiš to konečně dokázal. Po devíti měsících marasmu a plácání se ode zdi ke zdi vznikla vláda, která má podporu Poslanecké sněmovny posvěcenou sto pěti volenými zástupci lidu.
Babiše je ale třeba pochválit i za jeho práci během onoho devítiměsíčního vakua. Se svou vládou v demisi dokázal objet v podstatě celou republiku a naslibovat fotbalové stadiony a modré z nebe (slibem přeci nezarmoutíš). Ušetřil tak ohromný balík peněz z kapsy hnutí Akce nespokojených občanů (sic!), které by hnutí jinak vynaložilo na nákladnou kampaň před komunálními volbami. Takhle to zaplatili daňoví poplatníci a my jsme tak zaznamenali bravurní Malou domů (haha).
Teď už ale konečně může vláda (pokud si dovolíme takto nazývat slepenec plytkých osobností a fakt, že některá ministerstva obsazená nejsou dokonce vůbec) „makať“ a ostatní by si měli „nechat ty kecy“, jelikož svrchovaná moc vlády je přeci potvrzena ústavními procesy.
Vláda je sestavená z lidí, kteří stojí v obrovském střetu zájmů. Ideálním příkladem je třeba Miroslav Toman, vrcholný představitel Agrární komory na postu ministra zemědělství, nebo Marta Nováková, viceprezidentka Hospodářské komory na postu ministryně pro obchod a průmysl. Tito lidé jsou sice velmi dlouho v oboru a orientují se v něm, ale zároveň fungují jako lobbisté konkrétně vymezených zájmových skupin a je téměř jisté, že i nadále budou prosazovat zájmy těchto skupin na úkor zájmu státního (jak varuje například Transparency International).
Také je pravdou, že poprvé v historii samostatné České republiky bude ministerským předsedou člověk zapsaný v seznamech jako agent StB (mimochodem prosím někoho z hnutí Bureš, aby konečně premiérovi vysvětlil, že ty tři soudy na Slovensku nevyhrál, jak se snaží neustále dokola vehementně tvrdit, ale že je prohrál, a to takovým způsobem, že musel Slovenskou republiku zažalovat u Evropského soudu pro lidská práva).
A nezapomeňme samozřejmě (jak bychom mohli), že samotný ministerský předseda je trestně stíhaný, přičemž má přímý vliv na ministerstvo spravedlnosti a zároveň je též skutečný majitel skupiny Agrofert. To je přeci fakt, který nelze opominout za žádných okolností, a přesto, jak vidno, to většině občanů České republiky nevadí – ANO si stále drží vysoké preference a dokonce posiluje.
Toto ale není jen vláda ANO. Koaliční partnerství hnutí uzavřelo s ČSSD, která se chytla příležitosti usednout ke korytu a schroupat poslední šrot, který tam na ni zbývá. Uvidíme, zda jí voliči nevýhodnou koaliční smlouvu vrátí v nadcházejících volbách, ale troufám si tvrdit, že do rakve sociální demokracie zbývá zatlouct už jen málo hřebíčků, aby byl pohřeb dokonán.
Vždyť se jim koalice přestává vyplácet už teď – ČSSD obsadila ministerstvo kultury (Antonín Staněk), ministerstvo práce a sociálních věcí (Petr Krčál) a ministerstvo vnitra (Jan Hamáček). Tím výčet jejich ministerských křesel vlastně končí, i když jich mělo být pět. Za sociální demokracii nominovaný Miroslav Toman je kandidátem Hradu. Sociálně demokratický nominant na ministra zahraničí Miroslav Poche neprošel u Zemana. Sociální demokraté si již teď musí uvědomovat, že mají ve vládě roli jakéhosi hadru, se kterým Babiš, Zeman a komunisté vytírají podlahu.
Současná vláda překročila ještě další milník české politiky. Poprvé byla uzavřena oficiální toleranční smlouva s Komunistickou stranou Čech a Moravy. Komunisté tak zvedli ruku pro důvěru vládě výměnou za prosazení některých svých programových bodů a za pozice ve státních firmách. Především v tomto bodu Boss Babiš projevil velké názorové pokrytectví a opět ukázal, že jeho slovu se nedá ani zbla věřit.
Mohlo by být s podivem, že hnutí ANO stále ovládá přední příčky preferencí voličů. Uvědomme si ale, že česká opoziční scéna dosud nenabídla dostatečně silný program a alternativu přístupnou pro lidi volící hnutí ANO. Tím správným směrem není program s názvem „antibabiš“ a mnoha stranám se sázka na tuto kartu vyplácí čím dál míň (TOP 09 by se dnes dle průzkumů do Poslanecké sněmovny vůbec nedostala).
Prozatím tedy nestačí než vyčkat, jak dopadne období vlády nestabilního populistického slepence a kolik nás to všechno bude stát. Vzhledem k tomu, že na každý další rok až do roku 2021 je plánován schodek rozpočtu na 50 miliard Kč, obávám se, že zadarmo to nebude.
