Tváří v tvář uprchlíkům zjišťujeme, že jako Češi nemáme ve 21. století jasno o naší identitě a zdá se, že nesdílíme ani základní společnou vizi o tom, jakým národem bychom chtěli být a jakou budoucnost bychom spolu chtěli sdílet. Jsem přesvědčen, že společná myšlenka, vize a identita je nutná. V turbulentní době, jakou je třeba doba současná, dokáží společné hodnotové základy poskytovat ideovou oporu a ukazovat cestu. Náš strach, který aktuálně pociťujeme, by se nutně nemusel přetavovat v bezbřehou nenávist k uprchlíkům, ale také intelektuálům, elitám a všem, kteří odmítají možnost jednoduchých řešení.
V mnohých debatách se argumentuje českými hodnotami, českými tradicemi, našimi předky, různými historickými paralelami, slušnými Čechy a tak dále. Narychlo se hledá nějaká identita, o kterou se opřít. Co to ale znamená být Čechem? Každý z těchto pojmů je při bližším prozkoumání buď prázdný, nebo značně nejasný.
Uprchlická krize je prezentována tak, že ohrožuje naši českou budoucnost. Při bližším pohledu se ale ukazuje, že o naší budoucnosti nemáme vůbec žádnou společnou představu a proto je její ohrožení v první řadě možné, v druhé řadě se jeví o to horší a děsivější.
Národ je především společenstvím sdílených představ a myšlenek. A pokud takové myšlenky ztratí, jde ještě o společný národ? Naší identitu a společnou vizi musíme rychle najít. A to ne nutně v minulosti, spíše naopak. Nelze hledat řešení pro současné problémy v představách z 19. století. Jako jediná nosná idea se snad nabízí masarykovský humanismus a úcta k pravdě a kritickému myšlení. Nicméně to nemusí stačit. Idea národa byla ve svém počátku vytvořena, proto může být z logiky věci i přetvořena. Můžeme jí dát nový obsah. A právě to potřebujeme.
Najít či vytvořit naši identitu a představu jakou budoucnost pro sebe chceme, je nyní důležitým úkolem naší společnosti. Musí to být představa, která dokáže zaplnit ideovou vyprázdněnost a sebrat tak živnou půdu nenávistné propagandě. Kromě toho to ale musí být idea, která nás provede nástrahami současného ale i budoucího světa globálních rizik.
Potřebujeme vytvořit češství pro 21. století.
