Komentář: Prima ukazuje „pravdu“, kterou většina chce

Zpravodajský kamion TV Prima

Zpravodajský kamion TV Prima Zdroj: Repro Strategie

Když unikla na veřejnost nahrávka z jednání, na kterém vedení TV Prima úkoluje své zaměstnance, jak mají zobrazovat uprchlíky (tedy jako „hrozbu a riziko“), vypadalo to, že snad konečně přijde jistý zlom v mediální sféře. Větší poprask už by snad vyvolal jen zveřejněný dopis, ve kterém Andrej Babiš prosí Jaroslava Plesla o nějaký hezký článeček, který by mu pohladil ego.

Jako tsunami, které se chystá Primu zničit, to však vypadalo jen zpočátku. Neuběhl totiž ani týden a vodní hladina se opět uklidnila, jako by se jednalo jen o malou vlnu způsobenou průjezdem parníku. V některých to jistě zanechalo oprávněné pobouření, ale takové lidi bych řadila spíše do skupiny, která si Primu zapne jen proto, aby se pobavila pohledem na rozčíleného Pohlreicha nad hromadou kulinářských nechutností. Nebo aby obohatila své povědomí o nové způsoby výslovnosti slova cheesecake.

Bohužel ve mně reakce, respektive lhostejnost české populace, vyvolává spíše pocit, že se nic tak zásadního vlastně nestalo. Nemusíme se totiž příliš zabývat tím, na jaké straně asi většina české společnosti stojí v otázce uprchlické problematiky. Obsah zmiňované nahrávky jen ukázal, na jaké straně stojí TV Prima. A když se potkají dva lidé se stejným názorem, tak z nich asi nepřátelé jen tak nebudou. Proto i kdyby zprávy na Primě byly jakkoli lživé, budou pořád ladit s protiuprchlickou náladou a televizní divák s obdobným postojem nemá jediný důvod kanál přepnout, protože uslyší přesně to, co slyšet chce. Obdobný průběh bych očekávala, i kdyby se skandál udál na TV Nova. U té by to bylo jen ještě žalostnější vzhledem k tomu, že se sledovanost Televizních novin pohybuje na úrovni trochu jiných čísel.

Celý skandál tak nakonec vlastně vyzněl do ztracena. Je možná pobuřující, že zaměstnanci Primy mají od vedení nakázáno ukazovat uprchlíky ve špatném světle, ale ten skutečný problém spočívá především v tom, že to skoro nikomu nevadí. Je to jen dalším důkazem toho, jak se člověk změnil v konzumního tvora, který zhltne cokoli, co je mu podstrčeno. A v tomto případě ho televize nekrmila ničím jiným, než po čem sám toužil.

A co to o nás vůbec vypovídá? Že vytváříme dobře živenou půdu pro média, která zanedlouho naprosto popřou veškeré principy, na nichž je žurnalistika postavena, a jediným kritériem pro jejich hodnocení bude „jak korespondují s mým názorem“. V tomto případě tak Primu už brzy uvidíme na předních příčkách divácké oblíbenosti.