Zemanův postoj k novinářům pravděpodobně všichni známe. Několikrát se do nás, jak je jeho zvykem, nevybíravým způsobem opřel. Jeho ústy jsme byli nazváni „pitomci, hnojem, fekáliemi, kurvičkami“ a dalšími nevybíravými výrazy. Miloš Zeman novináře nenávidí a výzva k jejich likvidaci, kterou pan prezident pronesl v Číně, byla vlastně logickým vyústěním tohoto celoživotního vztahu.
Doba, ve které novinařina platila za prestižní povolání, které pomáhá zastávat veřejný záměr, je ta tam. Není to však kvůli tomu, že by dělali svou práci špatně – spíš naopak. V časech, kdy médiím klesají zisky a bojují o přežití, v nich nadále zůstává obrovské množství schopných žurnalistů, kteří nedělají práci pro osobní zisky. Novinařinu berou jako poslání a nutnost, která napomáhá udržení demokracie v naší upadající společnosti.
Vlaštovku nenávisti vůči pracovníkům médií vyslal už letos v lednu ministr financí Andrej Babiš, který označil novináře za „zkorumpovanou pakáž“. Bez jakýchkoliv důkazů nebo indicií. Jen proto, že mu kladli otázky ohledně jeho financí, které ještě dodnes nebyly dostatečně vysvětlené. A jelikož žijeme v Česku a ne v zemi, kde by se na politickou kulturu nějak dbalo, jeho výroky vyšuměly. Zůstala jen hořkost v ústech redaktorů pořadů České televize 168 hodin a Reportéři ČT, na které Babiš své urážky směřoval.
Důsledkem pouze bylo, že tak znevážil práci veřejnoprávního média v očích obyčejných obyvatel. Ti pak nebudou mít jediný důvod přestat se koukat na „názorově nezávadné“ zpravodajství na Nově a začít sledovat alespoň částečně kriticky nahlížející Události.
Ale Zemanův nejnovější „bonmot“ o novinářích rezonuje ještě více, protože ho pronesl v zemi, kde jsou novináři likvidováni jako mouchy. Dokonce i Vladimir Putin vypadal, že byl přiveden do rozpaků, když oponoval návrhem na pouhou „redukci“ žurnalistů. Prohlásit v Číně, že bychom měli likvidovat novináře, mi zkrátka přijde podobně nešťastné, jako když se chceme v Číně učit, jak stabilizovat společnost.
Miloš Zeman a jeho novináři
Výrok o likvidaci novinářů je naprostým vrcholem honu na seriózní novinařinu. Pochybuji totiž, že by Zeman nechal likvidovat žurnalisty všechny. Dozajista by si po svém boku nechal autory pořadu Týden s prezidentem, který vysílá televize Barrandov. Kdybyste ho neznali, je to přesně ten, kde majitel Barrandova Jaromír Soukup s adoračním pohledem klade Zemanovi připravené otázky a nahrává tak prezidentovi na jeden duchaplný bonmot za druhým.
Určitě by Zeman nechtěl sprovodit ze světa ani ty, kteří mu na Frekvenci 1 dávají prostor v pořadu Pressklub. Stejně by se likvidace nedotkla ani Parlamentních listů, kterým například jako prvním oficiálně potvrdil milost pro usvědčeného vraha Jiřího Kajínka.
Zeman by totiž bez médií nebyl nic. Ovšem bez těch správných médií, která hltají jeho pravověrní příznivci. Pokud na Facebooku nakouknete do skupiny Podporujeme svého prezidenta Miloše Zemana, sami uvidíte, jaké žurnalistice dávají jeho fanoušci přednost. Jedná se o weby s nejasnou vlastnickou strukturou, jejichž obsah je založen na spekulacích, lžích a porušování zpravodajských zásad. Se čtenáři tyto texty manipulují a předkládají jim jediný správný názor – tedy že Zeman je bezchybný a moudrý vládce bez jakékoliv vady.
Uznejme, že to je problém i samotných čtenářů – nyní bych mohl sáhodlouze mluvit o potřebě mediálního vzdělávání. Ale pokud sami politici nebudou svobodným médiím věřit, dostaneme se do spirály, která vyústí ve chvíli, kdy v zemi budou novináři skutečně neobjektivní a podplacení. Ti, kteří svou práci budou dělat zodpovědně, už budou zlikvidováni. Ale ne přímo prezidentem, ale stavem společnosti.
