Michal Staněk: O tom, jak jsem dva dny chtěl volit P. Fischera | E15.cz

Michal Staněk: O tom, jak jsem dva dny chtěl volit P. Fischera

Michal Staněk

Publikujeme komentář Michala Staňka, který původně zveřejnil jako poznámku na svém facebookovém profilu.

„Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám. Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ? Anebo jak to, že říkáš svému bratru: ‚Dovol, ať ti vyjmu třísku z oka‘ – a hle, trám ve tvém vlastním oku! Pokrytče, nejprve vyjmi ze svého oka trám, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra.“ (Matouš 7, 1-5).

Kandidát na prezidenta Pavel Fischer - prezident 2018 se při besedě v Katolickém domě v Blansku nechal slyšet, že by homosexuála nebo lesbu na soudce Ústavního soudu nikdy nejmenoval. Na facebooku to okomentoval tak, že „chtěl poukázat na to, že ústavní soudce by neměl reprezentovat vlivovou skupinu, která současně usiluje o úpravu právních poměrů, a to kvůli možnému střetu zájmů“.

Pomiňme skutečnost, že budoucí prezident s velkou mírou pravděpodobnosti nebude jmenovat soudce Ústavního soudu, protože prvním uplyne mandát v květnu 2023 a mandát příštího prezidenta skončí v březnu 2023. Jak by se však Pavlu Fischerovi jako katolíkovi líbilo, kdyby někdo jiný řekl, že odmítá na Ústavní soud jmenovat jakéhokoliv křesťana?

Ústavní soud v budoucnu bude totiž také rozhodovat věci, které budou souviset s náboženskými otázkami, a takový soudce by přece mohl být ve střetu zájmů. Např. zástupci možné budoucí vládnoucí koalice (ANO, KSČM a SPD) se shodují na tom, že by měly být církevní restituce zdaněny. S takřka stoprocentní jistotou by se tato věc zcela pochopitelně dostala až k Ústavnímu soudu.

Soudcem Ústavního soudu byl v minulosti např. křesťanský myslitel Antonín Procházka. Jak uvádí soudce Ústavního soudu Vojtěch Šimíček: „Prožil sice nesmírně těžký, nicméně zároveň velmi smysluplný život. V dětství zažil opakované a v některých případech i nucené stěhování, vynucené jak nástupem fašismu, tak také polskými územními ambicemi; dočteme se o jeho lásce ke vzdělání a hudbě a zejména o vroucí víře v Boha, která mu dávala sílu i v těch nejhorších situacích. Jak známo, A. Procházka byl před nástupem komunistů k moci velmi aktivní ve studentském (zejména křesťanském) hnutí a i za to byl totalitním režimem pronásledován, a to nejprve vyloučením ze studia na brněnské právnické fakultě a bezprostředně poté šest let trvajícím vězněním (již od 5. 5. 1949).

17. listopad 2017: Společný boj za skutečnou svobodu všech za to stojí

Tento Antonín Procházka byl soudcem zpravodajem, tedy soudcem, který má nejvýznamnější vliv na rozhodnutí soudu, např. ve věci církevního zákona, jehož podstatnou část tehdy Ústavní soud zrušil. Náboženské společnosti díky tomu mohly začít podnikat a zřizovat své vlastní humanitární a charitativní organizace. „Církve se věnují náboženské a kultovní činnosti, ale lásku k bližnímu musí mít možnost uvádět v praxi. Tu jim zákon nedával,“ zdůvodnil rozhodnutí soudce Antonín Procházka. Rozhodnutí přivítali zástupci církví v soudní síni hlasitým potleskem.

Stejný Antonín Procházka navíc dříve církve zastupoval v restitučních otázkách a v těchto otázkách také jako soudce Ústavního soudu zanechal výraznou stopu. Stejný Antonín Procházka např. vyhověl stížnostem lidí, kteří odmítali povinnou vojenskou službu z náboženských důvodů. V žádném případě nechci, aby to vyznělo jako kritika Antonína Procházky. Podle všeho to byl skvělý člověk pevných zásad, člověk s velkým právním citem a obrovskými životními zkušenostmi.

Právě takoví by bez ohledu na jejich příslušnost k jakékoliv skupině měli být soudci Ústavního soudu a i když nejspíš v mnoha otázkách zastával zcela protichůdné názory od těch mých, jsem rád, že takový člověk byl soudem Ústavního soudu. Podle Pavla Fischera by jej však jeho příslušnost k „vlivové skupině“, jakou katolická církev bezesporu je, z výkonu této funkce navzdory všem nesporným kvalitám vylučovala.

Asistentkou tohoto soudce byla v roce 1992 shodou okolností „jakási“ Kateřina Šimáčková, dnešní soudkyně Ústavního soudu. I o té Pavel Fischer při oné debatě pohovořil. „Dneska je na Ústavním soudu nějaká paní, která udělala krok k rozbití rodiny takový, že jako prezident bych ji nemohl odvolat, ale nikoho takového bych tam už nemohl jmenovat.

Pavel Fischer zde narážel na případ dvou otců žijících v USA (jeden z nich je Čech), kteří v souladu s kalifornským právem jsou oba otci dítěte. Jelikož často jezdí do Česka, domáhali se toho, aby bylo toto respektováno i zde, a to pro případ dědění, kdyby jeden z nich zde umřel, nebo pro případ, kdy by bylo potřeba udělit zde souhlas s nějakým lékařským zákrokem. „Nejlepší zájem dítěte má přednost před abstraktními principy,“ uvedla ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková. Řekla, že partneři s dítětem nepochybně vedou rodinný život chráněný Listinou základních práv a svobod. Původní verdikt NS v důsledku vedl k tomu, že okamžikem vystoupení rodiny z letadla na Ruzyni vztah k jednomu z rodičů přestal formálně existovat.

Přiznávám, že při psaní následujících řádků jsem zaujatý. Neexistuje totiž moc lidí obecně, tím spíše právníků, kterých bych si vážil víc než právě Kateřiny Šimáčkové. V právu se mi takřka stoprocentně nepodaří dosáhnout toho, čeho dosáhla ona. Kéž by se mi jí povedlo trochu přiblížit alespoň v lidskosti a empatii.

Jan Kuliš: Havel tu není, teď je to na nás

Právě tato Kateřina Šimáčková, asistentka významného katolického myslitele Antonína Procházky, byla mj. advokátkou, která úspěšně zastupovala senátory navrhující zrušit výše uvedené části církevního zákona.

Právě tato Kateřina Šimáčková je předsedkyní místní skupiny Společnosti pro církevní právo.

Právě tato Kateřina Šimáčková vyučuje kromě ústavního práva také předměty Církevní právo a Náboženství a víra v demokratickém právním státě.

Právě tato Kateřina Šimáčková je podle všeho uznávána a vystupuje v katolických médiích (např. komentář pro Rádio Proglas nebo rozhovor Katolický týdeník).

Právě tato Kateřina Šimáčková byla pozvána na setkání katolické mládeže Studentský Velehrad.

Právě tato Kateřina Šimáčková je největším odborníkem na rodinněprávní otázky na Ústavním soudu a pro práva dětí toho udělala tolik, co žádný soudce Ústavního soudu před ní.

Právě tuto Kateřinu Šimáčkovou by Pavel Fischer z Ústavního soudu nejraději odvolal. Je to podle něj totiž „nějaká paní“, která chce rozbít rodinu. „Bratře“ Pavle Fischere, máte něco v oku.

Pokrytče, nejprve vyjmi ze svého oka trám, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra.


Autor: Michal Staněk
 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Články odjinud