Mladí Slováci a konspirační teorie | E15.cz

Vše o gastro byznysu

Vše o gastro byznysu

Mladí Slováci a konspirační teorie

Filip Zelenka

Na Slovensku věří téměř 40 % mladých lidí ve věku 18 až 24 let v konspirační teorie a s rostoucím věkem je to dokonce horší. Takové závěry přináší aktuální studie bratislavského think-thanku Globsec, která se zabývá postoji a hodnotami obyvatelstva zemí V4. V porovnání s Českou republikou je to rozdíl přes 20 %. Proč tomu tak je?

„Slovensko je nejnáchylnější na vliv konspirací ze všech zemí střední Evropy, většina respondentů konspiračním teoriím věří. Slovensko je jedinou zemí ve střední Evropě, kde je víc jak polovina lidí (52 %) přesvědčená, že světové události neřídí volení politici, ale tajné skupiny usilující o vytvoření totalitní světovlády.“ Tak zní závěr kapitoly věnující se důvěře v konspirace v zemích Visegrádské čtyřky. Pro lepší představu – starší studie Globsecu se ptala na konkrétní konspirace: ve světovou skrytou nadvládu židů například věří 52 % obyvatel a 39 % Slováků pak důvěřuje tvrzení, že 11. září naplánovala a provedla americká vláda.

Mediální vzdělání na Slovensku

Samotní autoři výzkumu se domnívají, že je zde přímá spojitost mezi kvalitním vzděláním a důvěrou v konspirační teorie. Mediální vzdělávání je s příchodem fenoménu fake news široce debatované téma. V současné době je mediální výchova povinným průřezovým tématem pro gymnázia i základní školy. V praxi to znamená, že si škola může zvolit způsob, jakým bude mediální výchovu vyučovat – volitelný předmět, seminář, kurz, popř. jiné školní aktivity. Na podobné úrovni je například Enviromentální nebo Multikulturní výchova. Jako samostatný předmět mediální výchovu vyučuje pouze 10 % středních i základních škol. 

Výzkum z roku 2013, který vznikl na trnavské univerzitě, ukazuje na problém, s nímž se školy při výuce mediální výchovy nejčastěji střetávají. Tím je vzdělání samotných pedagogů. „Nedostatečná úroveň vzdělanosti učitelů v mediální výchově vyplývá ze současného nedostatku vzdělávacích příležitosti,“ popisují tento problém ve svých závěrech autoři z Fakulty masmediální komunikace Univerzity sv. Cyrila a Metoděje v Trnavě.

Samotné Ministerstvo školství, vědy, výzkumu a sportu si uvědomuje důležitost mediální výchovy: „Zaměřuje se (mediální výchova) přitom na to, aby si žáci uměli vytvořit vlastní názor na základě přijímaných informací a kriticky posuzovat, analyzovat a hodnotit mediálně šířené informace.“ Ministerstvo také zdůrazňuje, že zařazení mediální výchovy do výuky vyplynulo ze skutečnosti, že se média a masmédia stávají stále důležitější jako vychovně-vzdělávací prostředek.

Proti dezinformacím se v minulosti snažilo bojovat i Ministerstvo zahraničí, které v souvislosti s výročím vstupu do NATO spustilo informační kampaň propagující členství právě v NATO a EU. „Reagujeme na to, že je velký informační přetlak, ve kterém se ztrácejí základní souvislosti, jež se týkají bytostných zájmů Slovenské republiky. Nemůžeme nevidět, že otázka dezinformačních kampaní, útoku proti západnímu společenství, je přítomna. Je to fenomén, se kterým se bude muset vypořádat i Slovenská republika,“ uvedl náměstek ministerstva zahraničí Ivan Korčok při startu kampaně, o čemž informoval server Aktualne.cz.

V minulosti se do boje proti dezinformacím a konspiračním teoriím pustil také nezávislý Denník N, a částečně tak suploval úlohu vzdělávacích institucí. Konkrétně se zapojil vytvořením příruček pro školy a učitele. První příručka se věnovala rizikům propagandy a dezinformací, další kritickému myšlení a zatím poslední příručka vysvětlovala fungování médií.   

TST průzkum: Jak se v Česku líbí slovenským studentům?

Odliv mozků

Náchylnost slovenského obyvatelstva ke konspirační teoriím zřejmě bude kombinací celé řady faktorů. Jak známo, velký počet mladých lidí ze Slovenska odchází za studiem za hranice. Jen v České republice studuje přes 22 tisíc slovenských studentů, celkově v zahraničí je to přes 30 tisíc (pro srovnání, českých studentů v zahraničí studuje zhruba 12 tisíc). Jak upozorňuje slovenský Nejvyšší kontrolní úřad, trend slovenských studentů v zahraničí se zvyšuje a s ním i počet lidí, kteří se po dokončení studia nevracejí zpět do země.

Mladí Slováci odchází do zahraničí hlavně kvůli pracovním příležitostem, lepším platovým podmínkám a celkově vyššímu životnímu standardu. Čím delší dobu pak stráví v zahraničí, tím méně mají chuť se na Slovensko vrátit. Hrozí proto, že společnost, ve které chybí tak velký počet lidí s vysokoškolským vzděláním, může být ke konspiračním teoriím mnohem více otevřená.

Mladí, kteří na Slovensku zůstali, pak z velké části nevěří v klíčové instituce ovlivňující jejich každodenní život. Vládě a politickým stranám jich nedůvěřuje přes 80 % těchto lidí. Soudy jsou na tom sice o něco lépe, ale se 67 % jde stále o podstatnou většinu. A právě soudy jsou klíčovým prvkem fungující společnosti, jelikož na jejich rozhodování závisí, zda občané věří ve spravedlnost a v systém, v němž žijí. Mimo státní instituce Slováci nevěří ani médiím – většině z nich důvěřuje pouhých 34 %. 

Konspirační teorie ve veřejném prostoru

Důvěra v konspirační teorie prorostla i do nejvyšších pater politiky. Sám bývalý premiér Robert Fico během loňských události po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové naznačoval, že Kiskovy projevy nejsou psány na Slovensku. Fico tvrdil, že Kiska na příkaz amerického miliardáře George Sorose destabilizuje zemi. Konspirační teorie ohledně Sorosova zapojení do vraždy mladého novináře a jeho přítelkyně na čas ovládly i tamní dezinformační weby. 

Konspirační teorie ve veřejném prostoru také významně přiživuje bývalý bánskobystrický župan Marian Kotleba. Předseda Ľudovej strany Naše Slovensko například naznačuje, že migrační krizi naplánovali židé nebo že očkování způsobuje rakovinu mozku a autismus. Obliba konspiračních teorií v Kotlebově straně došla dokonce tak daleko, že se její poslanci již dvakrát pokusili prosadit zákon, který by zrušil povinnost očkování.

I přes dílčí snahy slovenských institucí a jiných nestátních aktérů o zlepšení dosavadního stavu stojí do budoucna před Slovenskem, stejně jako před mnohými dalšími státy, nelehký úkol. Jeho řešení je přitom mimořádně komplexní záležitost, kvůli které bude mimo jiné potřeba zkvalitnit školství napříč jeho úrovněmi, což bude vyžadovat nemalé investice. Ať už bude stát v čele Slovenska kdokoliv, čeká ho opravdu náročná mise: najít ztracenou důvěru nejenom mladých lidí.

Autor: Filip Zelenka
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!