Poptávka po středo-pravé liberální politické straně existuje v české společnosti už delší dobu. To ostatně dokládá souboj o tyto voliče mezi rozličnými stranami, které mají často k liberalismu dost daleko. Sám jsem při vstupu do TOP 09 doufal, že by zrovna ona by tento deficit mohla napravit. Ovšem dnes bych její politiku označil za pokus o „konzervatismus s liberální tváří“, píše bývalý člen strany.
Když jsem v roce 2014 vstupoval do TOP 09, byly moje představy o dalším směřování strany poněkud odlišné než ty dnešní. Už tehdy byla patrná stranická rozkročenost mezi liberály a konzervativci, nicméně pod předsedou Karlem Schwarzenbergem, mimo jiné bývalým ministrem zahraničí za Stranu zelených, nebyl tento konflikt tolik akutní. Problémy nastaly, až když se zkombinoval příchod Miroslava Kalouska do předsednického křesla se strmým propadem voličských preferencí, kdy straníci začali spekulovat, proč je sympatizanti a voliči opouští. Konzervativněji ladění členové dospěli k jednoduchému závěru, že problém leží v liberální části TOP 09, která posouvá stranu k levici.
Jakožto liberálněji laděný člen TOP 09 jsem ovšem žádné takové tíhnutí k liberalismu, natož k liberální levici nepostřehl. O tom ostatně svědčí vyjádření vedoucích představitelů TOP 09 k asistované reprodukci bez partnera, osvojení dětí stejnopohlavními páry, manželství stejnopohlavních osob či obecně k tradiční rodině, které byly vesměs liberální pozici na hony vzdálené. Že přítomní poslanci TOP 09 zvedli ruku pro Chovancovu novelu cizineckého zákona, která dále zpřísňuje už tak omezené podmínky imigrace do Česka a zavádí postihy pro firmy a podnikatele zaměstnávající zahraniční pracovníky bez pracovního povolení, je už jen taková konzervativní třešnička na dortu.
Tohle všechno včetně debat ve straně nebo dalších výroků našich lídrů mě utvrdilo v přesvědčení, že TOP 09 je konzervativní kolos na liberálních nohou. Resp. na nohou liberálního voličstva, které se po letech politiky chytré horákyně pomalu drolí. Směřování strany ostatně tvoří převážně Miroslav Kalousek a na něj napojení lidé, které lze jen stěží považovat za liberály. Ve straně navíc dochází jen minimálně ke generační obměně: vnitrostranické mechanismy obsazování funkcí jsou nastaveny velmi rigidně. Že vedení TOP 09 nenaslouchá svému členstvu je vidět mimo jiné i z tvorby Vize 2030, se kterou se většina členů seznámila až z médií (a z její podoby to bylo poznat).
Liberálně smýšlejících členů TOP 09 je sice nezanedbatelný počet, ovšem za současných podmínek jim zbyla role stranické „stafáže“ pro liberální voliče. Obdobně lze nahlížet na aktuální spojenectví TOP 09 s LESem Martina Bursíka, které působí pouze jako křečovitý marketingový tah. Upřímně bych se totiž divil, kdyby ve volbách do Poslanecké sněmovny uspěl ještě někdo jiný mimo první místopředsedkyně LESa Olgy Sommerové. Své vnitrostranické dilema jsem proto vyřešil vystoupením z TOP 09 k letošnímu květnu, protože jsem se se současnou podobou TOP 09 už nemohl dál ztotožnit.
Dilema liberálního voliče
Mladí liberálové, mezi které se řadím, to mají v současnosti složité. Z tzv. tradičních stran máme na výběr zejména konzervativně laděné strany. Levicověji smýšlejícím liberálům se nabízí Strana zelených, která je ovšem pro pravicového voliče takřka nepřijatelná. Svobodní jsou kombinací svého radikálního libertarianismu s agresivním euroskepticismem pro liberálního středo-pravého voliče taktéž málo atraktivní. Piráti jsou stále i přes veškerou jejich snahu o profilaci mimo tradiční pravo-levé spektrum pořád o fous více doleva.
Je proto s podivem, že se TOP 09 tolik brání skutečnému přerodu v liberální středo-pravou stranu. Pod vedením předsedy Kalouska a jemu blízkých lidí to možné rozhodně není. Liberálové v TOP 09 by se proto měli ptát, jestli se náhodou sysifovsky nevyčerpávají někde, kde o jejich úsilí nestojí. A liberálové mezi voliči by si měli položit otázku, zda náhodou nevolí konzervativce halící se do pláštíku marketingového liberalismu.
Autor je student práv a bývalý člen TOP 09.
