Pod hlavičkou projektu Otevřená věda se Akademie věd ČR snaží nalákat středoškolské studenty na stáže a nadchnout je pro vědeckou práci. Ve spolupráci s projektem vám The Student Times přináší článek středoškolského studenta Miloslava Staňka, který se již přes deset let věnuje amatérské meteorologii a který se účastnil stáže s názvem Srážko-odtoková bilance povodí pod vedením Mgr. Soni Hnilicové Ph.D. na Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR. Na následujících řádcích se dočtete něco o důvěryhodnosti předpovědi počasí a zda těm dlouhodobým o bílých Vánocích vlastně věřit.
Bude na Vánoce sníh? Můžeme se dočkat i větších mrazů? A jaké vůbec bude o Vánocích počasí? S podobnými otázkami se setkávám i několikrát denně. Již od října se na nás hrne každoročně se opakující cyklus reklam na vánoční dárky v televizi, rádiu či na internetu. V obchodech pak dochází k obměně zboží, a regály tak na nás chrlí plno možných vánočních dárků. Lidé proto mají pocit, že Vánoce jsou za dveřmi, a jsou netrpěliví, zvědaví a na internetu hledají, jaké o vánočních svátcích vlastně bude počasí. S přibližujícím se Štědrým dnem se setkávám se stále větší zvědavostí lidí, kteří píší na sociální sítě nebo nám – Lovcům bouřek: Jsem totiž členem neziskové organizace Czech Thunderstorm Research Association z.s., která se právě amatérskou meteorologií a bouřkami zabývá. Kvůli monitorování počasí a případným zápisům do ESWD (Evropské databáze nebezpečných jevů) tak komunikuji s mnoha pozorovateli a v meteorologii i nijak neangažovanými lidmi, kteří byli například zrovna svědky nějakého nebezpečného meteorologického jevu. Kromě toho sleduji i média, která nám při práci také hodně pomáhají. Bohužel neplatí to u všech a pořád.
Čas od času tak narazím na absurdní reportáže a články „o ničem“. Ano, často se stává, že s příchodem vánočních figurek do obchodů nesmí zůstat s Vánocemi pozadu ani média. Ta vymýšlejí různá pseudovánoční témata uváděná přehnanými titulky. Abych uvedl aktuální příklad, zmíním, že před několika dny jsem četl titulek jednoho nejmenovaného média „Vánoční kometa letí k Zemi! Když tu byla naposledy, narodil se Ježíš“. Jedná se o kometu 46P Wirtanen, která je právě teď viditelná na noční obloze a zaujme svou nazelenalou září. Vtip je však v tom, že oběžná dráha této komety je zhruba 5,4 roku, tudíž nadpis nám servíruje nepravdivou informaci.
Pokud však média nemají v rukávu nic jiného, co by nám mohla nabídnout, sáhnou ke spekulacím o tom, jaké počasí bude na Vánoce, které nikdy nezklamou. Tyto články či reportáže však nehovoří o faktech, měsíc až dva před Vánocemi totiž nemají ani čím argumentovat. Takové články jsou v podstatě založené například na dlouhodobých průměrech meteorologických veličin či dlouhodobých, avšak stručných výhledech počasí.
Čemu tedy věřit?
Nejrelevantnější informace jsou ty, které pocházejí přímo od primárního zdroje předpovědí. V České republice předpovědi sestavuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové ČHMÚ vydávají a aktualizují předpovědi denně. Také vydávají měsíční výhled počasí. Na webových stránkách ČHMÚ pak může člověk najít i doplňující informace a mimo jiné i výstupy z numerického modelu Aladin. Kromě toho je užitečné sledovat i výstražný systém ČHMÚ.
Právě měsíční výhled a týdenní předpovědi často používají média a jelikož jsou tyto výstupy dlouhodobější, jejich přesnost je nižší. Měsíční výhledy jsou aktualizovány po týdnu a poskytují nám pouze velmi hrubý odhad toho, co by se mohlo v následujících týdnech dít. Tento strohý náčrt však není rozumné brát zcela vážně. Situace může totiž dopadnout úplně jinak. Mnohem více informací se dozvíme z týdenní předpovědi, která je již přesnější a podrobnější. I zde však může dojít k chybám v závislostech na situaci a propočtech numerických modelů, proto je směrodatné řídit se v této predikci pouze následujícími pěti dny. I zde však vždy záleží na aktuální situaci. Modely totiž vycházejí z určitých předpokladů, které se mohou rychle změnit, aniž by takové změny bylo možné predikovat.
Teplotu a stav atmosféry lze pak pro určité místo s vysokou přesností predikovat zhruba tři dny dopředu. Takové předpovědi lze nalézt na stránkách ČHMÚ: jedná se o výstupy z numerického modelu Aladin, které jsou zde zpracovány i v podobě grafů pro jednotlivé obce nad 2500 obyvatel. V poměru s časem se jedná o nejpřesnější informace, jaké lze získat.
Mnoho lidí však nemá čas sledovat předpovědi, synoptické mapy a výstupy z numerických modelů, proto lidé sledují počasí prostřednictvím internetu, televize nebo aplikací v mobilním telefonu. To ale může být ošidné: různé aplikace bývají často nepřesné, protože vycházejí často pouze z výstupů jednoho numerického modelu.
Srozumitelně a bez zbytečného přehánění interpretují předpovědi ČHMÚ státní média: Česká televize nebo Český rozhlas. Také některé další sdělovací prostředky, které působí na internetu, nám mohou nabídnout umírněnou formu předpovědí s vysvětlením meteorologické situace přímo meteorologem či odborníkem působícím například na půdě Akademie věd České republiky. Mezi masovými sdělovacími prostředky se však najdou i takové, které publikují špatně interpretované informace poskytnuté ČHMÚ nebo informace, které vůbec nepocházejí z důvěryhodného zdroje.
Nejhorším prostředkem, pomocí něhož se po internetu šíří i obrovské množství hoaxů, jsou ovšem sociální sítě. Lovcům bouřek a amatérským meteorologům sice pomáhají při monitorování nebezpečných projevů bouřek a průzkumu škod, zároveň se ale stávají ideálním prostředím pro publikování a šíření poplašných zpráv o počasí, kterých právě před Vánocemi není málo. Zrovna před několika týdny po sociálních sítích kolovala poplašná zpráva s titulkem oznamujícím, že k nám míří nejkrutější zima za posledních sto let.
Přestože nemůžeme ovlivnit postoj jednotlivých médií k interpretacím předpovědí, měli bychom těmto výkladům věřit s předpokladem, že se nemusí zakládat na skutečnosti, a to především při interpretaci dlouhodobých výhledů počasí.
