Ve druhém díle rozhovorového podcastu jsme si pozvali Kryštofa Jarmara a Vojtu Hlaváčka, kteří tvoří blog a především podcast Brain We Are. Jak už název napovídá, kluky spojuje vášeň pro zkoumání lidského mozku a touha zjistit, jak tyto informace využít pro zlepšení každodenního prožívání. Povídali jsme si o síle zvyku, biohackingu a také o tom, jak si poradit s mamutem, kterého má každý z nás v hlavě. Celý rozhovor si můžete poslechnout v audioboxu níže nebo v podcastových aplikacích.
Máte nějaké každodenní rituály, na kterých si zakládáte?
Vojta: Každý si to musí aplikovat na sebe, ale základem je zkrátka uvědomění. Pro mě osobně je tím rituálem meditace, která se pak transformuje do každodenního života. Potom mám prostor narušit automatickou reakci a změnit ji. Než ale říkat nějaké návody, tak mi přijde důležité, aby si každý uvědomil konkrétní situaci a následně reakci, kterou na ni má nebo měl. V takovém případě se ta situace dostane do prefrontálního kortexu, který mají jen lidé, a díky tomu je možné pak reakci na ni změnit i do budoucna.
Kryštof: Pro mě osobně je důležité ptát se, naučit se klást otázky. Zeptat se sám sebe: Jak se cítíš, nemáš teď místo tří schůzek radši ležet doma v posteli a být v klidu? Potřebuješ do sebe teď tyhle kakaové boby nebo bylinky cpát? Nebude ti stačit se jen pořádně vyspat?
Napříč vašimi podcasty se prolíná i téma sebeoptimalizace. Co si kromě návyků a sebeuvědomění pod tím ještě můžeme představit?
Vojta: Může nás to vést od těchto základů ještě o kousek dál, k optimalizaci spánku, zánětů v těle. Ukazuje se, že zánět je v každé tkáni našeho organismu a kdybychom ho neměli vůbec, tak umřeme. Je to imunitní funkce. Když ho máme moc, a to je v naší společnosti kvůli stresu běžné, nastupuje celá kaskáda reakcí, kdy může dojít až k chronickému zánětu. Nestačí si ale jen říct: Budu se cítit dobře. Musíme mít v naší mysli správný substrát, ze kterého potom mohou růst kytky spokojenosti a štěstí nebo třeba naplnění. Asi nejlepší je jít dělat nějaké věci, které nám optimalizují zánět. To je třeba sauna, ledové sprchy, cvičení a potom spánek, základ všeho.
Mimo jiné zmiňujete také koncept mamuta, kterého máme každý v hlavě. Můžete to trochu rozvést?
Kryštof: My jsme vlastně prodlouženou rukou evoluce. Mozek, který máme v současné době, který staví rakety, se za těch deset tisíc let strukturou vlastně moc nezměnil, ale změnilo se prostředí, ve kterém fungujeme. To je právě příčina již zmiňovaného chronického stresu. Tohle stresové fungování mozku se dotýká i naší sociální sféry. Záleželo nám na tom, co si o nás ostatní myslí, kmen tvořil naši realitu a venku byla spousta věcí, které mě reálně chtěly zabít. Vyloučení z kmene bylo životu nebezpečné. Dnes už nefungujeme v rámci jeskyní, mamut nám ale v hlavě zůstal. Co když se ztrapníš? Co si o tobě pomyslí? V tuhle chvíli je dobré si uvědomit, že strach je opravdu nemístný. Mamut nám může pomáhat, ale mohu ho i zmenšit, nebo úplně ignorovat.
Co jsou to biohacky?
Kryštof: Může to zahrnovat třeba to, že dýcháme kyslík. Ale třeba i to, že si dáme ledovou sprchu a zlepšíme svou zkušenost se životem. Jakákoli manipulace s vlastním tělem a zjišťování, co pro něj funguje a nefunguje. Je to neustálé hledání rovnováhy.
Vojta: Pro mě je to už jakákoli informace o naší biologii, která mi změní mozkovou aktivitu a následně mě vede k tomu, abych ji využil v reálném životě. Teď jde hodně o naší epigenetiku, tedy o to, co se z našeho DNA vytvoří, tedy jaké proteiny, jak se DNA přeloží a jaká část. Pomocí biohackingu můžeme ovlivnit právě to, jaká část DNA se začne překládat.
CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA…
iTunesnebo Spotify nebo Google Podcasts
