Politika na triku nemá společnost popudit, ale vyvolat diskusi | E15.cz

Politika na triku nemá společnost popudit, ale vyvolat diskusi

Magdalena Hostomská

Politikunatriku.cz je projekt dvou vysokoškolských studentů z Liberce. Marian studuje sociální práce a Zuzana český jazyk. Dohromady tvoří trička s politickou a vtipně-kritickou tématikou. Provozují společně e-shop textilu s potiskem, který je zaměřený na politické dění. Nápisy na tričku narážejí na nešvary dnešní doby, jako například nápis „Kostelecký nežeru“, nebo kriticky popisují politické současné i historické aktéry, např. „Maminka a Václav Klaus mají vždycky pravdu“ nebo „Hitler nebyl gentleman“. Jejich záměrem není nikoho popudit a rozčílit jako spíše poukázat na to, že zákazník má možnost vyjádřit svůj názor nebo vyvolat diskusi na dané téma ve společnosti. 

Kdy a jak vznikl nápad vytvářet a prodávat vtipná trička kritizující politické poměry?

Zuzka: Jeli jsme z fesťáku a už dlouho jsme přemýšleli, že bychom chtěli něco začít dělat. Něco, co nás trošku vytrhne z běžného pracovního života. Jeli jsme v autě a přemýšleli jsme nad tímhle nápadem. Už v autě jsme stříleli různé nápady, které jsme později opravdu vytvořili. 

Marian: 16. červen 2017. Vymysleli jsme první motivy jako „Kostelecký nežeru“. Původní slogan byl politika černá na bílém. Původně jsme chtěli dělat bílá trika s tvrdým černým nápisem a jet v nejjednodušším formátu, aby to bylo viditelné a hned zaujalo. Později jsme museli trochu rozšířit sortiment, aby to bylo i vizuálně zajímavé. 

Některé věci zůstanou, některé se ztratí jako kauzy

Kdo vymýšlí nápady na potisk trička? Reaguje nápad vždy na nějakou aktuální událost, nebo je to více nadčasové?

Zuzka: Spíše nadčasové. Někdy vidíme konkrétní událost, jako je třeba nedávné hlasování o nedůvěře vlády. To byl jeden velký bizár, na to ani nic nešlo udělat. Chceme, aby trička reagovala, ale na druhou stranu, aby lidi i za půl roku věděli, o čem je řeč.

Marian: Nápady vymýšlíme společně. Když nás něco napadne, tak o tom mluvíme a zkoušíme to zpracovat. Vizuální stránku triček dělá Zuzka. Někdy si ale říkáme, že je to tak bizární, že to ani zpracovat nejde. Jako třeba červené trenky na Pražském hradě. Na to jsme nedokázali nic vymyslet. Kolikrát máme návrh a řekneme si, že už to ani nemá cenu. Některé věci zůstanou, některé se ztratí jako kauzy. 

Tomio o nás nenatočil ten svůj vlog

Je pravděpodobné, že triček si všimli zesměšňovaní“ politici, například trička s potiskem maminka a Václav Klaus mají vždycky pravdu, Mluvčáček an unexpected hero, nebo politické strany, napadá mě slogan Komouše nevolím nebo Good night KSČM. Setkali jste se někdy s negativním hodnocením od těch, kterých se trička týkají? Dostali jste zpětnou vazbu?  

Marian: To nám jde zrovna do noty. Včera nám napsal poslanec Marian Bojko (SPD). Psal na facebooku z ničeho nic komentář, jestli máme trička, že Piráti jsou euro bolševici. Vyloženě se snaží útočit na jiné politické strany a myslí si, že jsme za někým, za nějakou politickou stranou. Od Tomia Okamury (SPD) máme „ban“ všude, na všech sociálních sítích. Nejdřív viděl náš instagram, začal nás sledovat, dával našim příspěvkům „like“. Později nás začal sledovat Radim Fiala (SPD). Pak najednou zjistili, že je to vlastně satira a že se tam občas objevují i oni. Nikdy to nebylo ale za hranicí, nebo nějaké vyloženě „hejtování“.

Zuzka: Nikdy nebyla žádná konfrontace, že by o nás třeba Tomio natočil ten svůj vlog. Spíš občas odpovídali a často nás spojovali s Českou pirátskou stranou. 

Jak moc si myslíte, že tvorba takových nápisů, ať už na tričku, nebo kdekoliv jinde, může něco změnit? Myslíte si, že tvorba může naopak popudit „druhou stranu“ (například příznivce KSČM) k větší radikalitě?

Zuzka: Hlavní myšlenka triček byla, že když s ním člověk někam vstoupí, vyvolají pozornost a diskusi. To byl prvotní cíl. Zatím se nám nestalo, že by někdo říkal, že dostal třeba přes hubu. Na trička lidi reagují s klidem. Snaží se společně diskutovat. Přesvědčovací funkce tam není, spíše to má být prostředek k diskusi. 

Marian: Většinou naši zákazníci mají svou bublinu lidí. A když okolí nesouhlasí, tak rozhodně nezradikalizují. Prvotní bylo vstoupit do prostoru s tím, že to vznese možnost komunikace a zájem o politiku. 

Prostor pro naše vyjádření

Politická neúčast bývá v průměru více než 40 %. Jsou dnešní studenti podle vás politicky dostatečně angažovaní, nebo je třeba k angažovanosti studenty víc vychovávat a učit je politicky smýšlet, a nebýt tak k této oblasti společnosti lhostejný? 

Zuzka: Těžko říct. Když už někdo vyvolá diskusi se studenty, tak jsou aktivní, ale sami nemají potřebu tuto aktivitu vyvíjet. Vidíme to v Liberci. Když je nějaká akce jako například výročí okupace, výročí 17. listopadu, tak tam není moc mladých lidí. Pokud ano, tak to jsou stále ti stejní. Moc nových tváří není vidět.

Marian: Na druhou stranu tyto akce pořádají studenti. My okolo sebe máme dost lidí, co se ne úplně angažují, ale alespoň se zajímají. Tím jak je dnes společnost roztříštěná, možná je více mladých lidí, co se angažují.

Vnímáte Politiku na triku jako studentskou politickou aktivitou, nebo spíše dobře využitou marketingovou příležitost?

Marian: Spíš jako zábavu pro nás. Něco navíc. Díky čemu potkáváme nové lidi, se kterými bychom se jinak nepotkali. Změnilo nám to náhled na očekávanou klientelu. Čekali jsme zejména mladé studenty, ale objevili se i padesátiletí chlápci, kteří si objednali každé naše tričko. Je to taková aktivita navíc, byznysová určitě není a studentská také vyloženě ne. Brali jsme to jako prostor pro nějaké naše vyjádření. 

Politické strany by si měly mladé lidi vychovávat

Jak ve studentech vzbudit přirozený zájem o politiku, myslíte, že by se tomu studenti měli věnovat ve školách? 

Zuzka: Přijde mi, že v tomto ohledu není dobré všechno házet na školu. Částečně by to tam občas mělo zaznít, ale hlavní zájem by měl jít i z domova. Často na menších městech vyučují učitelé, kteří nejsou moc rádi za změnu režimu, určitě by se měli více zapojit rodiče. 

Marian: Myslím si, že nejen rodiče, ale i politické strany by se měly v tomto zapojit. Politické strany by si měli mladé lidi vychovávat. Dělají to akorát komunisti a ČSSD. Jiné strany to pořádně nemají, což si myslím, že je do budoucna velká otázka, jestli by se neměly více angažovat v cílení na mladé a ve vychovávání si mladých členů. 

Co si myslíte o politických aktivitách mladých lidí, jako je například nedávné obléhání střechy Autonomního sociálního centra Klinika? (Autonomní sociální centrum Klinika v Praze na Žižkově je komunitní, nekomerční a samosprávný projekt, jak je uvedeno na jejich webových stránkách. Stát v roce 2019 rozhodl, že má být objekt vyklizen a zlikvidován, pozn. redaktora.)

Zuzka: Já se přiznám, že to pro nás, pro mimopražské, je neprůhledné. Mluví se o tom fakticky. Nerada bych to jednoznačně hodnotila – jsem za Klinikou, jsem proti Klinice. 

Marian: Asi bych to nechtěl hodnotit. 

Jak moc je podle vás velký rozdíl v politické angažovanosti u mladých a starších lidí? Nebo na vesnici a ve městě, je Praha samostatná kategorie, nebo se až tak v politickém smýšlení neliší?

Marian: Myslím si, že je velký rozdíl v krajských městech, v hlavním městě a ve všem ostatním. Ukazují to i výsledky voleb. Rozdíly mezi většími městy a vesnicemi jsou. Nevím, jestli se to dá paušalizovat. Přijde mi to jako umělé dělení, stejné jako staří a mladí. Mysleli jsme, že studenti budou brát naše trička, protože chtějí být politicky angažovaní. Ukázalo se nám, že u nás nakupují naopak i starší chlapi, kteří si ještě pamatují dobu za totáče.

Zuzka: Zase je ale nutné říct, že naši zákazníci nejsou celkový vzorek společnosti.  Rozdíl tam vždycky byl a je. Ale v dnešní době už možná není tak velký, jak se říká. Lidi z vesnice se dostávají do měst. Často pracují ve větších městech. Dnes už je to spíše uměle vytvořená bublina „vesnice“ a „město“. Neřekla bych, že v Liberci jsou jiní lidé než třeba v Tanvaldě. Jediná Praha je opravdu specifická. Studentských aktivit je v Praze, co mi tak přijde, nejvíc.

Dnes může psát kdokoliv, cokoliv

Myslíte si, že sociální sítě přispívají občanské angažovanosti a politickým aktivitám a dělají je snadnější než v dobách před vznikem internetu a audiovizuálních medií, kdy politika a její dění bylo dostupné jen z rádia nebo novin? 

Marian: Určitě ano. Na všechny strany. Dnes může psát kdokoliv, cokoliv. Vyjádření se je jednodušší. Otázkou je, jestli není složitější v tom všem se vyznat. 

Zuzka: Je to pravda. Někdo napíše dnes článek „v Chebu je vlak, kde jsou uprchlíci“ a lidé mu to věří. V článku svůj názor pokládá za fakta, což se mohlo dít i v minulosti, ale pořád to nebylo tak jednoduché jako dnes. Například facebook, tam jsou všichni. Říkalo se, že zanikne, ale stále tu je. Jeho sílu bych nepodceňovala.

Autor: Magdalena Hostomská
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!