Pomocná ruka insolvenčního zákona? | E15.cz

Pomocná ruka insolvenčního zákona?

Martina Babíčková

Dlouho očekávaná novela insolvenčního zákona dostala koncem října v dolní komoře zelenou a směřuje tak v dohledné době k projednávání v Senátu. Poslanci změnami sledují snazší zdolání dluhové pasti – problému několika tisíců lidí.

Chudoba v Česku zasáhla v loňském roce téměř milion lidí, z nichž necelou polovinu tvoří nezaměstnaní, třetinu samoživitelky s dítětem a 28 % připadá na penzisty bez partnera. Zmíněné chudobou zasažené skupiny se stávají zranitelnými a okolní tlak může spustit nežádoucí proces odsouvání na okraj společnosti s průvodním jevem vyloučení. Příčiny nehledejme v nízkých příjmech či podprůměrné minimální mzdě z hlediska evropského srovnání, nýbrž v kolotoči dluhů, z něhož lze jen stěží vystoupit.

Na neschopnost splácet závazky věřitelů se nabalují exekuce a šance dosáhnout na oddlužení se ve stávajících poměrech povede jen málokomu, proto současné složení Sněmovny několik měsíců velmi živě a široce diskutovalo o vládním návrhu zákona upravujícím tuto problematiku.

Ze začátku na konec

Důvodová zpráva k novele poskytuje jasný vhled do situace; současná koncepce institutu oddlužení vychází z premisy, že pro celkové osvobození dlužníka od placení pohledávek je vyžadováno v horizontu pěti let splacení alespoň 30 procent z nich. Pokud tedy dlužník neprokáže schopnost požadavek splnit, nelze s procesem oddlužení začít, a proto se poslanci vydali cestou odstrčení třiceti procent ze začátku na konec pětiletého období, u seniorů tříletého.

Také se nabízí zrychlená tříletá varianta s počátečním obligatorním prokázáním splatit ve vytyčeném čase nejméně šedesát procent.

(Ne)jistota dlužníků

Dlužník bude po zmíněný časový úsek vynakládat veškeré úsilí k uspokojení věřitelů a v případě neúspěšného dosažení minimálně 30 procent soud rozhodne, zda dotyčný měl objektivní důvody k nesplacení částky. Právě v tomto bodě spočívá kámen úrazu. Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni poněkud skepticky poznamenává: „Problém je hlavně v tom, že ze zákona ona třicetiprocentní podmínka nezmizela. Tato nesmyslná hranice platí i nadále, jen se posunula na konec. Pokud uvedenou část dluhů nesplatí, rozhodne o jeho osudu soud, který dlužníka zbytku závazků nemusí zbavit.“

Na třetím čtení se snažil člen Ústavně právního výboru (garanční pro insolvenční zákon) Marek Výborný (KDU-ČSL) zklidnit vlny kritiky a vykreslil situaci příznivějšími barvami; soudce bude posuzovat pouze to, zda v průběhu pěti let náhodou neutekl nějaký nepoctivý záměr, ale jinak pouze na základě těch informací a zpráv, které bude o chování dlužníka mít, rozhodne ve prospěch oddlužení.

Široká podpora ve Sněmovně

Konečná podoba zákona vykrystalizovala z několika pozměňovacích návrhů v kompromisní počin se shodou napříč politickým spektrem – nikdo nehlasoval proti, 22 poslanců ODS se zdrželo. Ústavně právní výbor Senátu doporučil návrh schválit v doručeném znění; sněmovní tisk v tuto chvíli čeká projednávání Senátem na schůzi 19. prosince, zdali bude mít takto širokou podporu i v horní komoře se ukáže v následujících týdnech.

S dluhovým strašákem v tuzemsku se zákonodárci pokoušejí vypořádat širokým vstupem k oddlužení. Otazník nicméně visí nad samým dlužníkem, zda bude mít dostatek odvahy dát se na cestu s nejistým koncem. Právě zde spočívá slabina novely, neboť se může stát, že po letech splácení se situace nevyvine pro zainteresovaného příznivě. Řešení se do značné míry jeví jako polovičaté zvláště v kontextu evropských zemí, kde ve většině z nich žádná hranice nestojí. Až v praxi, pokud Senát návrh podpoří, uvidíme, jak široce insolvenční zákon v nové verzi zasáhne do nepříznivé situace. 

Autor: Martina Babíčková
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!