Moderní technologie jsou všudypřítomné a za posledních pár let změnily nejednu oblast našeho života. Technologický progres se nevyhnul ani českému školství – už je samozřejmostí, že jsou třídy vybavené počítačem a projektorem, popřípadě interaktivní tabulí. Elektronické třídnice i žákovské knížky střídají tradiční papírové. Do výuky pronikají nové pomůcky, které mají za úkol udržet motto Škola hrou a zpestřit vyučování, a to nejen na základních školách, ale také v těch mateřských.
ICT (z angl. Information and Communication Technologies) jakožto součást výuky ve školkách vzbudily před nedávnem bouřlivou diskuzi a rozdělily odbornou veřejnost na dva tábory. Jedna skupina lobuje za to, aby se ICT pomůcky ve školkách nevyskytovaly, protože to hned z několika důvodů není pro děti dobré a mimo školku si jich kolikrát užívají až přes příliš. Druhá skupina argumentuje tím, že je třeba držet ve školství krok s technologickým rozvojem, ve kterém žijeme, a že nepoužívat technologie znamená krok zpět.
Zpestření výuky?
S tablety se dostává učitelům i dětem úplně jiných možností výuky. Učitelé, kteří využívají tablety ve školkách, se bezesporu shodují na tom, že největší výhodou ICT pomůcek je jejich široké uplatnění v hodinách. Pro děti je tablet známým předmětem a zpestřením výuky, práce s nimi je baví a těší se na ni. Děti mohou třeba pomocí programů nakreslit obrázky, ke kterým vzápětí nahrají zvukovou nahrávku. Následně se mohou obrázky i se zvukovou stopou propojit v jeden soubor a vytvořit tak krátké vyprávění.
Další z možností je práce s QR kódy. Děti pomocí tabletu zaměří zadní část kartičky (ty mohou být rozprostřené na zemi nebo na stole), na kterých je QR kód. Tablet vydá zvuk zvířátka, které se skrývá na druhé straně a dítě může hádat, o jakého živočicha jde. Dále mohou hrát pexeso s fotkami svých kamarádů a procvičovat si tak jejich jména. Samozřejmě nápadů a možností je nepřeberné množství a záleží jenom na vyučujícím, jaké aktivity si pro děti připraví.
Důležité je rozvíjet se, komunikovat a vyzkoušet si věci kolem sebe
Jaké jsou ale na druhé straně cíle školky? Je samozřejmé, že se každý jedinec vyvíjí individuálně, podle rámcových vzdělávacích plánů by však každý předškolák měl být v určitých oblastech dostatečně vyvinutý na to, aby byl schopný zvládnout povinnou školní docházku. Mateřská škola by dítěti měla především pomoci sociálně se rozvíjet, uplatnit se a komunikovat ve skupině dalších dětí. Předškolák by měl mít vyhraněnou preferenci pravé nebo levé ruky. Dále se předpokládá, že dítě v předškolním věku umí rozeznávat a správě vyslovovat hlásky s tím, že případné poruchy výslovnosti byly již odstraněny nebo se odbourávají ve spolupráci s logopedem.
Dítě by mělo být schopné řešit jednoduché myšlenkové operace, plně rozeznávat předměty a jejich tvary, popřípadě je roztřídit, porovnávat a řadit na základě určitých rysů. Toto jsou schopnosti a dovednosti, které jsou poté ověřovány u zápisu do první třídy. Zmiňuji to především proto, že se nelze ubránit otázce, jak tablety mohou pomoci rozvíjet tyto dovednosti, když pro většinu z nich je důležité využití smyslů a jemné motoriky.
Dítě si potřebuje věci osahat, zkoumat tvary a struktury, vyzkoušet, ochutnat. Rozvíjet komunikační schopnosti dítěte, řešit první konflikty, protože v životě není možné být neustále ve styku pouze s lidmi, se kterými si rozumíme a kteří rozumí nám, jako jsou maminka a tatínek. Ve škole a dále i práci je zcela běžné, že jsme nuceni fungovat a spolupracovat s lidmi, kteří nám názorově nebo zkrátka „lidsky nesednou“.
Dotace podle šablon
Tablety ve školkách bývají často financovány pomocí takzvaných šablon. Jde o způsob financování, prostřednictvím kterého mohou mateřské, základní, střední i umělecké školy získat finanční prostředky na svou činnost. Na rozdíl od jiných způsobů financování, jako jsou dotace od Evropské unie, mají šablony hned několik kladů. Patří mezi ně malá administrativní náročnost, jednoduchost a také možnost snadno reflektovat potřeby školy. Finanční prostředky nelze získat na jakoukoli aktivitu, ale jen na ministerstvem vypsané.
Tablety spadají do kategorie Aktivity rozvíjející ICT v MŠ. Podle přílohy č.3 si tento program klade za cíl „rozvoj kompetencí pedagogických pracovníků v oblasti využívání nových výukových metod s využitím informačních a komunikačních technologií (ICT). Aktivita rovněž cílí na větší individualizaci vzdělávání a na rozvoj digitálních kompetencí a kreativity dětí a jejich aktivní zapojení do procesu vzdělávání. Pedagogové dodržují zásady předškolního vzdělávání stanovené RVP PV (Rámcový vzdělávací program – předškolní vzdělání).“
Školky mají na výběr z několika možností vzhledem k počtu hodin a týdnů (16-64 hodin celkem), během kterých se budou práci s technikou dětem věnovat. Podle těchto plánů by se měla konat práce s technologiemi pravidelně jednu hodinu týdně. Děti by měly pracovat ve skupinách alespoň po deseti a v každé skupině by měly být alespoň tři děti, u kterých lze předpokládat, že budou po nástupu na základní školu ohroženy školním neúspěchem.
Jak již bylo zmíněno, během práce s notebooky a tablety je kladen důraz na to, aby takto výuka probíhala pravidelně, a to i za cenu toho, že by se měla zrušit v případě, že není v daný den ve školce minimální počet dětí. Otázkou i tak zůstává, do jaké míry je jedna hodina týdne, během které dítě pracuje s tabletem, schopná přispět k rozvoji vědomého a smysluplného využívání ICT techniky u dětí.
Balíčky na míru
S poptávkou přichází automaticky nabídka. Plno firem se tak díky šablonám začalo zaměřovat na zprostředkování a prodej tabletů a notebooků do školských zařízení. Není divu – školky, školy a jiné vzdělávací instituce dostávají dostatek peněz od státu a nemusí tedy přehnaně šetřit s finančními prostředky. V tom případě je pro ředitele mateřinek zásadní faktor při výběru hlavně kvalita.
Zařízení by mělo pracovat bez problémů, mělo by mít dlouhou životnost a neměl by být problém stahovat do nich aplikace vzdělávacího charakteru. I s tím dodavatelé ICT přístrojů počítají. Přeci jenom nejde o kusový prodej tabletů pro domácí používání a obchodníci proto nabízejí rovnou celé balíčky včetně veškerého příslušenství, v jejichž ceně je samozřejmě i konzultace a poradenství spojené s výběrem přístrojů, příprava technických podkladů k výběrovému řízení a jejich následné nastavení a nasazení do výuky.
Proměny v pěti letech
V roce 2015 vyšel na serveru novinky.cz článek o tabletech ve školkách coby novince, kterou si učitelé pochvalují. Podle článku pomáhají tablety zpestřit výuku. Tablety by také měly sloužit jako pomůcka pro děti s logopedickými problémy. Existují vzdělávací aplikace, které jsou založeny na principu opakování. Tablet ukáže dítěti obrázek a precizně vysloví, co je na něm vidět. Dítě poté stejné slovo zopakuje a tablet porovná, jak přesně se výslovnosti přístroje a dítěte shodují nebo nikoli.
Učitelé je používali především pro procvičování a zároveň jako podporu pro děti ze sociálně slabších rodin, aby nebyly znevýhodněné mezi dětmi a také měly možnost se s touto technologií seznámit. Ironií všeho je, že podle výzkumů jsou to právě děti ze sociálně slabších rodin, které ve volném čase nadprůměrně takto tráví svůj volný čas. Často za to může životní styl rodiny a také nedostatek financí, které je rodina ochotna a schopna investovat do volnočasových aktivit svých potomků.
Střih. Jsme v roce 2020 a na témže serveru vyšel před několika dny článek, ve kterém se mluví o tom, že se předškolní vzdělávání komplikuje. Děti mají problémy porozumět jednoduchým pokynům, jsou roztěkané a mají problém se soustředit, neumí respektovat autority. Dle slov doktorky psychologie Karoliny Diallo mohou za tyto jevy především společenské změny, se kterými souvisí i větší pracovní zatíženost ze strany rodičů a změnou jejich výchovy v kombinaci právě s moderními technologiemi jako jsou tablety a telefony. Mezi další faktory patří přeplněné kapacity školek a nadmíra vjemů, kterým jsou děti vystaveny.
Volba školky je na rodičích
Je důležité se ptát, jestli pro předškolní děti ve věku 4-6 není příliš brzy. Děti mají úžasnou schopnost žít teď a tady, řídí se čistě svými emocemi a vnitřními pohnutkami, takže argument „pojďme dát dětem do školky tablety, abychom je naučili s nimi smysluplně pracovat“ se může zdát bláhový. Většina dětí ve školce si neumí sama ani zapnout zip u bundy, zavázat tkaničky u bot nebo nezvládá některé základní hygienické úkony.
Na displeje jako součást výuky upozorňoval už v roce 1985 odborník na vzdělávání a masmédia Neil Postman ve své knize Ubavit se k smrti. Postman se ve své publikaci věnuje především vlivům televizních displejů jakožto vyučovací pomůcky, ale základní myšlenka se dá přenést i na dnešní fenomén tabletů a chytrých telefonů.
Poukazuje zde především na to, že displeje mají i přes všechny své superlativy několik základních nedostatků. Patří mezi ně především snížení sociální interakce, důraz na sledování obrazu na úkor jazykových jevů a také minimalizace dialogu mezi učitelem a žákem. Chybí zde možnost si věci osahat. O stejném problému mluví i fenomenoložka a profesorka Anna Hogenová, která přednáší na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Na svých přednáškách zdůrazňuje budoucím pedagogům, že pro výuku je důležitý především rozhovor, což ICT přístroje i přes všechny svoje vlastnosti a dovednosti nabídnout nemohou.
V neposlední řadě je rozhodnutí o používání nebo nepoužívání tabletů a dalších zařízení v předškolním vzdělávání rozhodnutí především vedení školky a samozřejmě už je pouze na rodičích, jakou mateřskou školu s jakou vnitřní filosofií pro svoje dítě vyberou.
Čeho je moc, toho je příliš
Pozoruhodný je rozruch, který se kolem celého tématu vytvořil. Odborníci již dlouhodobě varují (viz Postman) před nadužíváním tabletů, chytrých telefonů a dalších technologických vymožeností. Upozorňují na rizika s tím spojená, která naznačuje dlouhodobý výzkum – u dětí často dochází k otupělosti, roztěkanosti, neschopnosti se soustředit. Velké množství podnětů v jejich okolí je učí slyšet, ale neposlouchat, vidět, ale nevidět.
Obávám se, že jedna dobře využitá hodina týdně je pouhou kapkou v moři digitální světa, ve kterém žijeme, která děti nijak nezachrání. Je třeba myslet na to, že všeho moc škodí. ICT pomůcky mohou být při rozumném používání dobří sluhové. Jen aby se z nich nestali zlí páni.
