Možná také často uvažujete nad tím, jestli není v dnešní době všechno to memorování faktů ve škole zbytečné. Informace, které se museli naši předkové poctivě naučit, aby je mohli použít, jsou dnes na dosah ruky. Stačí vytáhnout mobil z kapsy. Nemělo by školství spíše klást důraz na to, aby mladí lidé uměli kriticky přemýšlet a řešit problémy?
Díky moderním technologiím můžete zavolat sanitku, spojit se s přáteli a rodinou na druhém konci světa nebo vyhledat recept na rychlou a zdravou večeři. Ale všechno má svou stinnou stránku, technologie nás denně okrádají o pozornost, jsou hlavním strůjcem prokrastinace a v noci nám modré světlo brání usnout. Existují další nevýhody, které nejsou zjevné, ačkoliv výrazně ovlivňují naši schopnost myslet a učit se.
Jak nás Google s Facebookem změnili
Je jasné, že moderní technologie změnily způsob našeho chování. Ovšem změn nedoznalo jenom chování, nýbrž i přemýšlení, schopnost se učit a řešit problémy. Ze studie provedené na Harvardu vychází, že lidé čelící nějakému problému myslí na počítače, internet, mobil. Pokud se rozhodneme si s přemýšlením pomoci nějakou moderní technologií, zvyšuje se šance, že po ní sáhneme i příště.
Totožná harvardská studie došla k závěru, že si lépe pamatujeme to, kde a jak můžeme informace najít než jejich obsah. Už si nepamatujeme data narození svých přátel, víme, že je najdeme na Facebooku. Technologie vnímáme jako náš druhý mozek. Nastává otázka, je to špatně? Mnozí řeknou, že přece není důležité nosit tisíce zbytečných faktů v mozku, když jsou na pár kliknutí k dispozici.
První argument, proč tolik nespoléhat na technologie a znalosti v nich ukryté, je jasný: co budeme dělat, když nebudou technologie k dispozici? Druhý argument: vědomosti jsou základem všeho. Čím více toho víme, tím lépe se nám učí nové informace (vědomosti totiž rostou exponenciálně). Pokud máme spoustu znalostí, jsme lepší v řešení problémů, ba dokonce nám to lépe kriticky myslí.
Učení se – můžeme to nahradit
Paměť funguje na principu rozšiřující se aktivace, jednodušeji řečeno na principu asociací. Čím více neuronových spojení s nějakou informací mozek vytvořil, tím větší má člověk šanci si ji zapamatovat a vzpomenout si na ni, když bude potřebovat. Pakliže je mozek poloprázdný, jenom těžko si něco nového zapamatuje.
Učíme se nazpaměť hlavní města. Začínáme s Velkou Británií, hlavní město Londýn. Pokud nemáme dostatečné pozadí znalostí a učíme se povrchně, s Londýnem máme jenom jednu asociaci, tedy Velkou Británii. Pro studenta se širokou základnou vědomostí bude snazší si hlavní město Velké Británie zapamatovat, jelikož si Londýn spojuje, asociujuje, s dalšími vědomostmi, například Tower Bridge, královská rodina, Big Ben, Westminster, Olympijské hry 2012, fotbalové kluby, seriál Sherlock, Harry Potter, metro, londýnské oko.
Široká základna vědomostí nám rovněž pomáhá rychleji číst a zpracovávat informace. Když čteme text na téma, které nám není blízké, musíme se zastavovat, vracet se, občas se zamyslet. Naopak při čtení témat, která jsou nám blízká, to jde jak po másle.
V experimentu prováděném v roce 1988 Rechtem a Lesliem měli studenti střední školy za úkol číst text pojednávající o baseballu. Žáci, kteří byli hodnoceni jako špatní čtenáři, ale měli znalosti týkající se baseballu, četli rychleji s lepším zapamatováním a porozuměním než studenti, kteří byli před experimentem hodnoceni jako skvělí čtenáři, ale baseball moc neznali.
Předchozí vědomosti umožnily horším studentům mít k dispozici větší kapacitu krátkodobé paměti. Z toho důvodu jim v mozku „zůstal prostor” pro porozumění a zapamatování, a také proto dokázali číst rychle. Kdežto studenti, kteří jinak ve čtení vynikali, museli obětovat část své krátkodobé paměti na to, aby pochopili, o co ve hře jde. V mozku tak nezbylo moc prostoru pro zapamatování.
Co je možná ještě zajímavější, předchozí znalosti znásobují, jak rychle a efektivně se něco nového naučíme. Stačí jen minimální náskok ve vědomostech a na rychlosti a efektivitě učení se to okamžitě projeví. Na začátku semestru vědci pomocí testu změřili, kolik toho studenti vědí o basketbalu. Na konci semestru byl proveden podobný test, a ještě k tomu se jich zeptali, jestli a jak často navštěvují basketbalové zápasy, čtou si o tom zprávy a podobně. Studenti, kteří měli na začátku semestru lepší znalosti basketbalu, si o hře zapamatovali více, ačkoli strávili „učením” (čtením zpráv, navštěvováním zápasů, sledováním statistik) stejné nebo menší množství času jako studenti s nižší počáteční úrovní znalostí.
K vyřešení problémů nestačí jenom chytrá hlava
Mnozí navrhují, aby byl ve školách kladen důraz na schopnost řešit problémy. Avšak, abychom mohli problémy řešit, potřebujeme širokou základnu vědomostí. Z meta-analýzy zkoumající nejlepší způsoby pro zlepšení schopnosti řešit problémy vychází, že učit lidi strategie a postupy, jak řešit problémy, nemá moc velký smysl. Naopak jako nejúčinnější se ukazují techniky, které vedou k prohloubení znalostí a pochopení daného tématu.
Google nebo jiný vyhledávač nám poskytuje pouhá fakta, nikdy nemůže nahradit hluboké porozumění, a právě to je potřeba, abychom mohli problémy řešit. Pochopení vyžaduje spoustu znalostí a vědomostí týkajících se dané problematiky. Krátkodobá paměť dokáže najednou udržet zhruba 5 až 7 „kousků” informací. Pakliže při řešení problémů spoléháme na externí znalosti, například na Google, a ne na hluboce pochopené informace, zaneprázdníme svou krátkodobou paměť natolik, že jí nezbyde kapacita na to, aby problém řešila.
Kriticky myslet nedovede každý
Ze všeho nejdříve musíme mít něco, o čem můžeme přemýšlet. Pakliže člověk nemá bohaté vědomosti, nic moc nevymyslí. I v tomto případě není kritické myšlení možné z důvodu takzvaného svazkování informací. Mozek člověka, který o dané věci moc neví, spotřebuje veškerou svou mentální kapacitu na to, aby v hlavě udržel potřebné informace, důsledkem toho nezůstane v hlavě dostatek prostoru pro přemýšlení.
Vědomosti jsou dnes možná důležitější než kdy dříve, i když jsou na dosah ruky. Jestliže máme bohatou síť znalostí, lépe a rychleji informace přijímáme, snadněji si je zapamatujeme. Znalosti nám umožní řešit flexibilně problémy a myslet kriticky.
Autor vede blog jakserychlenaucit.cz.
