Rudá záře nad Nymburkem: Komentář ke sjezdu KSČM | E15.cz

Rudá záře nad Nymburkem: Komentář ke sjezdu KSČM

Jaroslav Denemark

V sobotu 21. dubna 2018 se v Nymburce odehrál dlouho očekávaný a ostře sledovaný sjezd Komunistické strany Čech a Moravy. Na sjezd dorazili všichni delegáti, komunisté absenci neodpouštějí. Mezitím se před budovou sešlo mnoho lidí, kterým se nelíbí dnešní benevolentní postoj prezidenta ke komunistické straně a odmítají vládu s tichou podporou rudokabátníků.

Sjezd byl očekávaný především ze dvou důvodů. Komunisté volili svého předsedu a předseda dosavadní – Vojtěch Filip – to měl údajně nahnuté kvůli debaklu strany v parlamentních volbách, kde měli komunisté nejhorší výsledek od svého vzniku. Druhým důvodem byl příjezd prezidenta Miloše Zemana, který měl na sněmu hovořit.

Post předsedy obhájil Vojtěch Filip, proti kterému se v kole prvním postavila europoslankyně Kateřina Konečná spolu se stalinistou a těžkým komunistickým konzervativcem Josefem Skálou. Ve druhém kole se pak utkal Filip se Skálou. Filip získal 165 hlasů, pro Skálu hlasovalo 143 delegátů. Ani v kole prvním nebyl postup do kola druhého naprosto jednoznačný. Všichni tři kandidáti na post předsedy měli v podstatě vyrovnané síly a nakonec rozhodovala zhruba desítka delegátů.

Co to ukazuje? Komunistická strana se nachází v hluboké depresi a vlastně tak úplně neví, co se sebou. Europoslankyně Konečná představovala nový vítr do plachet téhle totalitní flotily, byť o sobě sama prohlašuje, že je pilnou žačkou samotného Vojtěcha Filipa. Sice těsně, ale tato cesta zůstala komunistické straně uzavřena. Filip ztělesňuje status quo. Komunisté vědí, že se nic nezmění a vlastně jsou s tím spokojeni. Filip je dle většiny z nich strůjcem špatného volebního výsledku, ale na druhou stranu je to schopný podnikatel a bytostný pragmatik. Filip je tvrdý vyjednavač a také proto mají komunisté paradoxně v poslanecké sněmovně nejsilnější pozici od roku 1989!

Jeho vítězství si ale přálo jen něco málo přes půlku delegátů, zbytek hlasů dostal Josef Skála. Je to do určité míry překvapivé a ukazuje to jednu věc. Téměř polovinu strany stále tvoří ti normalizační komunisté, totalitní lůza. Josef Skála se netají tím, že je těžkým marxistou, ba co víc, vyznavačem stalinistického pojetí komunistické ideologie. Takové myšlení je naprosto neslučitelné s demokratickými základy, na kterých naše společnost stojí. I přesto je skoro polovina KSČM zastáncem tohoto tvrdého komunismu. Pokud komunisté nechtějí „vymřít“, musejí se dát cestou moderního socialismu, tak jak to dokázal třeba Jean-Luc Mélanchon, francouzský krajně levicový politik. Zdůrazňuji slovo krajní, protože i přesto není považován za komunistu, ale předního socialistu.

Diktát, migrace, cestování či dotace. Jak vypadá Evropská unie očima středoškoláků?

Volba předsedy může znamenat ještě jednu věc. Komunisté se až příliš bojí změny. A to jak směrem dopředu, ke spíše moderní straně, tak směrem vzad, k těžce totalitnímu komunismu. Proto se strategicky rozhodli pro nultý poledník – Vojtěcha Filipa.

Sjezd se dostal na přední stránky českých deníku ještě z jednoho důvodu – navštívil ho prezident Miloš Zeman. Český prezident se tak sjezdu KSČM měl účastnit vůbec poprvé od roku 1989. Komunisté to vnímají jako silné gesto a krok kupředu v souvislosti s legitimizací vlastní strany v postkomunistické společnosti. Neuvědomují si ale, že Zeman žádný takový záměr nesleduje – existence komunistů je mu v podstatě ukradená a jeho pravé poslání je vpravdě mnohem přímočařejší. Zeman na sjezd přijel apelovat ve jménu Andreje Babiše. Vehemence, s jakou Zeman za Babiše lobbuje, je mi upřímně záhadou.

Je opravdu smutné, že se prezident rozhodl snížit až natolik, že se zúčastnil sjezdu komunistické strany, byť sám ve svém projevu řekl, že zatím nemůže s čistým svědomím nazvat komunistickou stranu stranou demokratickou. Doslova řekl: „U Komunistické strany Čech a Moravy jsem nikdy nepoužil slovo extrémistická, ale přál bych si, abych mohl s čistým svědomím říci, že je to i strana demokratická.“ (sic!) O to horší tato návštěva je, uvědomíme-li si, že ve stejný čas se ve Svatovítské katedrále odehrával pohřeb kardinála Josefa Berana, člověka, jenž byl komunistickým režimem persekuován a jenž byl nucen opustit svoji vlast. Prezidentovo chování překvapivě odsoudil i jinak vůči zemanovskému režimu loajální kardinál Duka.

Zeman se ale přes odpor společnosti neštítí dělat i ty nejnechutnější politické kroky a už je mu v podstatě jedno, jak ho společnost vnímá. Jak řekl při svém inaugurační párty na Hradě: „Náš čas nastal, budoucnost je na pět let naše.“ Dál nebude nic. Kandidovat znovu nemůže, vnímání společností mu může být naprosto ukradené (a je).

Zemanův projev na sjezdu začal připomenutím starých křivd způsobených během jeho inauguračním projevu, kdy několik poslanců a senátorů odešlo. Zbytečné, ale takový Zeman je. Následoval pro mě osobně překvapivý obsah, lépe řečeno kritika českých komunistů a připomenutí jejich odporné historie, kterou se ne málo členů KSČM snaží ospravedlňovat. Zeman mluvil o persekucích, politických vraždách, normalizaci a doporučoval komunistům pokání. Kdyby byl takový projev pronesen někde jinde a za jiných okolností, snad by se dal považovat i za projev rozumného člověka. Bohužel byl ale pronesen přímo na sjezdu KSČM, a to za jediným účelem. Přemluvit komunisty, aby tolerovali vládu Andreje Babiše. A stejně jako na sjezdu ČSSD komunistům doporučil, aby za to nic nechtěli, což je z hlediska politické strategie jakékoli strany naprosto absurdní.

Jaroslav Denemark: I studenti mají svá práva

Hned po zvolení Filipa předsedou mu na twitterovém účtu gratuloval premiér v demisi Babiš a dále napsal, že se už těší na jednání o vládě. Snad už zapomněl na jeho velkorysé prohlášení, že s komunisty rozhodně do vlády nepůjde. Zřejmě pan premiér v demisi nepovažuje přímou podporu komunistů za účast na vládě.

Na závěr bych chtěl zmínit, že Miloš zeman vítězný únor označil za prohraný, a to z toho důvodu, že komunistická strana získala monopol moci. Pane prezidente, pronášíte tato slova ve chvíli, kdy lobbujete za člověka, kterému nejde o nic jiného než o monopol moci. Odsuzujete-li na jedné straně komunistické praktiky jako autoritářské či totalitní a na straně druhé tvrdě prosazujete Andreje Babiše jako jediné řešení vládní krize, jste pokrytec a lhář.

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!