Sinopsis: Hnutí za práva dělníků ohrožuje křehkou stabilitu čínské Státostrany | E15.cz

Sinopsis: Hnutí za práva dělníků ohrožuje křehkou stabilitu čínské Státostrany

Sinopsis

Případ Jasic pokračuje dalším zatýkáním a „mizením“ aktivistů za práva pracujících. Dne 20. ledna zadržely čínské úřady v jihočínském průmyslovém městě a důležitém přístavu Šen-čenu čtyři aktivisty. Další byl zadržen v Čchang-ša, hlavním městě provincie Chu-nan ve střední Číně. Jedná se o ředitele Čchunfengského dělnického centra Čang Č‘-žua, dělnického aktivistu Wu Kuej-ťüna a dělníky Ťien Chueje, Sung Ťia-chueje a Che Jüan-čchenga. Podle v Hong-kongu sídlící organizace na ochranu práv dělníků China Labour Bulletin (CLB) byli všichni obviněni z nepovoleného shromažďování a narušování veřejného pořádku. Dění posledních dní je pokračováním zátahu na aktivisty a obhájce práv dělníků, který se vleče již od jara minulého roku a je bezprecedentním případem rozsáhlé spolupráce dělnického hnutí se studenty elitních čínských univerzit.

My vám dáme odbory!

Nejnovější zatčení s nejvyšší pravděpodobností souvisí s kauzou týkající se šenčenské společnosti Jasic Technology. Loni v létě zde policie zatkla skupinu asi 30 dělníků, kteří v továrně požadovali založení odborů. Čtyři z nich jsou dosud ve vazbě. Represivní akce vyvolala značnou pozornost a vedla k mobilizaci levicových – marxistických a maoistických – studentských organizací po celé Číně. Vláda zareagovala vlnou zatýkání a mizení – podle prosincové zprávy CLB drží úřady v současnosti na známých i neznámých místech stále 29 aktivistů včetně dvou odborových předáků z Šen-čenu, paní Cou Li-pching a Li Aoa, a právníka hájícího zájmy dělníků i odborářů, Chuang Šaa.

Dělníci sjednocení nebudou poražení

Dělnické hnutí v ČLR v posledních letech neustále sílí spolu s tím, jak se otevírají nůžky mezi společenskými vrstvami. Dělníci, kteří do měst na východě Číny zpravidla migrují z nejchudších venkovských oblastí ve vnitrozemí, přežívají v často nelidských podmínkách bez základních práv a sociálních jistot, jako je bydlení, zdravotní péče či vzdělání pro děti. Podle prosincového prohlášení zveřejněného Skupinou na podporu dělníků z Jasicu se „životní podmínky a ekonomická situace dělníků nikdy nezlepší, pokud zde nebudou silné odbory hájící jejich práva.“

Organizace CLB za minulý rok po celé ČLR zaznamenala na tisíce dělnických protestů, které jsou podobné případu z Jasic Technology, pouze v menším měřítku. Spory se nejčastěji týkají nevyplacených mezd, kompenzací, neplacení pojistného nebo jednání o zvýšení mezd apod. Případ dělníků z Jasicu podle CLB vynikal „schopností dělníků pochopit a artikulovat širší ekonomický a sociální kontext.“ Ředitel CLB Chan Tung-fang jejich vyjádření shrnul slovy: „Je zde [mezi dělníky] stále menší vůle tolerovat starý model reforem, který klade důraz pouze na produktivitu, zisk a hospodářský růst a který ignoruje distribuci bohatství. Strana musí vyslyšet stále intenzivnější volání [dělnictva] po spravedlivějším rozdělení bohatství v Číně. A odbory hrají nezpochybnitelnou a klíčovou roli v zajištění možnosti tohoto cíle dosáhnout.“

Zdá se, že kauza Jasic by se mohla potenciálně stát katalyzátorem neutěšené situace dělníků v ČLR a posunout jejich hnutí do nové fáze, v níž by odbory mohly sehrát klíčovou roli. Hongkongský publicista Au Loong Yu k tomu poznamenává: „Případ Jasic nám ukazuje, že situace se pomalu mění a víc a víc dělníků nyní usiluje o to, aby jejich hlasy byly slyšet.“ Důkazem může být např. fakt, že od 1. října v Šen-čenu – zvláštní ekonomické zóně, která je plodem Teng Siao-pchingových reforem zahájených na počátku 90. let minulého století – proběhlo od 1. října minimálně 17 protestních akcí a stávek.

Není rudá jako rudá

V souvislosti s podporou těchto dělnických hnutí také již od srpna dochází k zatýkání, únosům či zkrátka „mizení“ levicových studentských aktivistů z prestižních čínských univerzit. Tito aktivisté hájí nejen práva dělníků a dělnických organizací, ale aktivně se angažují také např. v čínské verzi hnutí MeToo a dalších kauzách sociální nespravedlnosti a porušování lidských práv. Mezi prvními zadrženými a „zmizenými“ v srpnu 2018 byly také mladé marxistické aktivistky Jüe Sin a Sun Min, absolventky Pekingské univerzity (Pej-ta). Ta byla kolébkou prvního levicového hnutí v Číně v době kolem tzv. „Májového hnutí“ v roce 1919. V roce 1966 na půdě Pej-ta pro změnu vypukla nechvalně proslulá „kulturní revoluce“, když zde vznikl první oddíl studentských „rudých gard“. Jeden z pekingských aktivistů, vůdčí osobnost Marxistické společnosti při Pekingské univerzitě Čchiou Čan-süen, byl spolu s několika soudruhy dokonce zatčen 25. prosince cestou na neformální oslavu 125. výročí narození Mao Ce-tunga do jeho rodného Šao-šanu v provincii Chu-nan.

Sinopsis: Celebrity v „rudém Hollywoodu“

Stará dobrá vynucená přiznání

Tři dny nato, 28. prosince, pak došlo k násilnému střetu členů Marxistické společnosti s univerzitní ochrankou, když členové této společnosti protestovali proti nahrazení desítek původních členů 32 novými kádry ze Svazu mládeže. Během tohoto incidentu byla skupina protestujících nahnána do jedné z tříd, kde jim bylo promítnuto video již dříve zadržených aktivistů, včetně jejich přátel, kteří se bledí a s kruhy pod očima přiznávali zlomeným hlasem k nejrůznějším přečinům a zločinům, jako je např. podvracení státní moci, spolupráce se zahraničními agenty a poškozování mezinárodní image ČLR. Podobná nucená „doznání“ jsou jedním z běžných nástrojů, kterým se čínská komunistická strana snaží zastrašit potenciální disentní hlasy či porušování nastavených pravidel či přímo zákonů. Tato doznání přitom běžně publikují oficiální online média nebo je vysílá televize.

Někteří ze zadržených na videu se přiznávají k „šíření radikální levicové ideologie“, což naznačuje strategii, kterou čínská komunistická strana zvolila k legitimizaci zdánlivě nelogického potlačování hnutí vycházejícího z původní ideologie komunismu. Coby „ultralevicová“ (ťi-cuo 极左) byla po smrti Mao Ce-tunga v roce 1976 odsouzena politika tzv. „Gangu čtyř“ (s‘ žen pang 四人帮) v čele s Maovou manželkou Ťiang Čching, na jejíž vrub byla připsána veškerá „pochybení“ a zvěrstva kulturní revoluce. Si Ťin-pchingova vláda, která se jinak čím dál tím více odklání od Teng Siao-pchingem nastavených principů vlády a jeho „reforem a otevírání se světu“, se tak v tomto případě paradoxně drží argumentace z konce 70. let. Ta hnutí za práva dělníků a dalších znevýhodněných občanů ČLR označuje za „radikální levici.“ V tomto kontextu není nijak překvapivé, že se v posledních měsících množí zprávy o zákrocích proti studentským marxistickým kroužkům.

Si Ťin-pching, Marx a konfucianismus

Podrobnější reportáž o studentských marxistických organizacích a jejich vztazích s oficiální ideologií a autoritami přinesl začátkem ledna web SupChina. Za pozornost stojí např. fakt, že restrukturovaná Marxistická společnost se při Pekingské univerzitě pod novým vedením během prvního měsíce svého působení věnovala mimo jiné četbě neokonfuciánského spisu od sungského filozofa Ču Siho. To se může na první pohled zdát nejen zcela v rozporu s učením marxismu či Mao Ce-tungovým učením, ale také s čínským modernizačním úsilím od konce 19. století. Ve skutečnosti je to však znakem příklonu současného stranického vedení v čele se Si Ťin-pchingem k tradičnímu čínskému pohledu na svět, tradičním konceptům a hodnotám.

Příklon k tradici je zase průvodním jevem radikálního odvržení západních konceptů a hodnot, které do Číny (a celé Asie) proudily spolu s kolonizačním úsilím Západu od poloviny 19. století. Jejich vrcholným naplněním bylo v Číně právě čínské Hnutí 4. května 1919. Podle zmíněné reportáže Eddieho Parka v SupChina to odpovídá Si Ťin-pchingově ideologii, respektive jeho „myšlenkám o socialismu s čínskými rysy pro novou éru“, které jsou vrcholnou fází „počínštění (sinizace) marxismu“, již svým učením započal již samotný Mao Ce-tung.

Sinopsis: Jak se v Číně píše o českých studentech

Dělnické hnutí - nežádoucí protest proti moci Strany

Je tedy zjevné, že v Pekingu momentálně zuří lítý ideologický boj s velice složitým historickým a ideovým pozadím. Vzhledem k tomu, že se odehrává na půdě Pekingské univerzity, jeho symbolický význam je větší, než se může na první pohled zdát. Zatímco marxističtí studenti argumentují slovníkem připomínajícím ten z dob založení Komunistické strany Číny, tedy zájmem „chudého a utlačovaného lidu/proletariátu“ vykořisťovaného „bezohlednými kapitalisty a jejich byrokratickými spojenci“, nově dosazení vůdci ze Svazu mládeže přirovnávají jejich aktivity (nikoli zcela bez souvislosti) ke kulturní revoluci. Dělnické hnutí je tak z pohledu stranického vedení nejen nežádoucím občanským protestem ohrožujícím křehkou společenskou stabilitu, již se Strana snaží za každou cenu udržet lákavou vidinou „čínského snu“, ale představuje také zásadní ideologickou hrozbu, která svým návratem k původním myšlenkám revoluce proletariátu zpochybňuje správnost cesty k harmonické společnosti nastavené Si Ťin-pchingem a jeho předchůdci.

Autor: Sinopsis
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!