Stále více studentů provází duševní potíže, interní poradny škol jejich nápor nezvládají | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Stále více studentů provází duševní potíže, interní poradny škol jejich nápor nezvládají

Stále více studentů provází duševní potíže, interní poradny škol jejich nápor nezvládají
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: Tim Gouw

Nikol Kováříková

Zvyšující se nároky, překotné tempo současné doby, nejistota budoucího povolání. To vše zahlcuje dnešní vysokoškolské studenty. Nadměrný stres se pro mnohé z nich stává každodenní realitou, dlouho pak na sebe nenechá čekat rozvoj úzkostí až deprese. Pozornost tuzemských médií si v poslední době získal tragický příběh studenta práv, který neunesl neúspěch u státnic a vzal si život. Spojení slov student, deprese či sebevražedné myšlenky jsou však v titulcích k vidění stále častěji. Kam se mohou obrátit vysokoškoláci, kteří se ocitli v nelehké situaci? A lze jim pomoci dřív, než dojde k nejhoršímu?

Existence interních psychologických poraden na vysokých školách a univerzitách má již poměrně dlouhou tradici, ta celosvětově první vznikla již roku 1909 na Harvardově univerzitě. V České republice teoreticky fungovaly před rokem 1989 krajské pedagogicko-pychologické poradny, prakticky byly však jejich služby těžko dostupné a silně ideologicky zaměřené. Ucelený systém poradenství ve školství vznikl až po roce 1990, pozornost věnoval především žákům na základních a středních školách. 

Rozvoj psychologických poraden na vysokých školách si na svůj rozmach musel počkat ještě o něco déle – například Univerzita Karlova založila svou první poradnu při katedře psychologie již roku 1988, své služby však rozšířila a začala poskytovat celému spektru svých studentů až roku 2014. 

Komentář: Když se neděle stane nejhorším dnem v týdnu

Psychologická podpora studentů na vysokých školách je legislativně zakotvena v předpisu Ministerstva školství, který je každoročně aktualizován. Podle Manuálu podpory studentů s psychickým onemocněním na vysokých školách pravidla MŠMT „obsahují pouze minimální metodické standardy služeb, jež je škola povinna poskytovat studentům s určitým typem postižení.“

Kapacita poraden nestačí

Šíře poskytovaných služeb tedy závisí především na interních pravidlech jednotlivých škol. Jejich kvalita se odvíjí od personálního obsazení a možností školy, s narůstající poptávkou po nějaké formě pomoci však musejí školy řešit nedostatek psychologů a terapeutů. „Naše služby jsou kapacitně vytížené po celý rok. Počet studentů, kteří vyhledávají služby poradny, narůstá,“ řekl pro iDnes mluvčí UK Václav Hájek.

I přes snahy posledních let o destigmatizaci péče o duševní zdraví a vznik mnoha organizací, které šíří osvětu mainstreamovými médii, mnoho studentů s vyhledáním pomoci otálí a do poraden přichází až v opravdu kritických situacíchStres vysokoškolských studií přitom negativně ovlivňuje studenty napříč západní společností – podle deníku New York Times se se zvyšující poptávkou potýká většina vysokých škol v USA, britský Guardian zase píše o alarmujících výsledcích studie, podle které trpí silnými úzkostmi až depresí celá polovina studentů. Rizikovými faktory zvyšující riziko rozvoje duševních obtíží je u studentů i jejich sociekonomický status a etnická či rasová příslušnost.

Nároky vysokoškolského života vedou u studentů k depresím, na léčbu ale často nemají peníze

Studenti vysokých škol jsou obzvláště rizikovou skupinou pro rozvoj psychických obtíží. Období rané dospělosti je statisticky nejčastějším věkem pro vypuknutí nemoci, mnozí studenti navíc nezvládnou lehce přechod od středoškolského stylu výuky k tomu univerzitnímu. Zkoušková období pak bývají dobou velkého emočního vypětí, které vzniku psychických problémů přímo nahrávají. Podle zakladatelky spolku Nevypusť duši, Marie Salomonové, je navíc pomoc poraden těžko dohledatelná. „Na vysokých školách jsou to přímo zákonem dané poradny, které fungují při mnohých fakultách. To, že o nich studenti nejsou informováni, je věc druhá,“ říká pro deník Metro. Podle Salomonové většina studentů své snahy o nalezení pomoci vzdá, pokud informace nenalezne do tří kliknutí. I příznaky mírné deprese totiž člověka silně demotivují.

Co máte za diagnózu? 

Když už se studenti k vyhledání pomoci odhodlají, není bohužel vždy efektivní. Z respondentů pro tento článek mají mnozí z nich s interními poradenskými a psychologickými službami negativní zkušenosti. „Pokusila jsem se využít služby psychologické poradny fakulty, kvůli chronickým nemocem, operaci a stresu jsem byla úplně na dně. Komunikace ze strany poradny byla neochotná a při pokusu domluvit si konkrétní termín prvního sezení/konzultace mi jedna z poradkyní přestala odepisovat,“ svěřuje se jedna ze studentek. Další student, který v minulosti využil těchto služeb, se zmínil o formálnosti celého procesu. „Řekli mi, že jejich úkolem není terapie, ale odkázat mě jinam. Poradce mi řekl, že mu mám říct, co mám za diagnózu a že to sepíšeme. Jinak nic." 

V případě efektivního poskytnutí pomoci mají interní služby především charakter krizové intervence a jakéhosi propojovatele mezi studenty a externími odborníky. „Šla jsem tam proto, že svoje první zkouškové období jsem nějak nevěděla, co mám vůbec dělat, měla jsem z toho pořádné úzkostné stavy a hrozně jsem hrotila, že to nedám, že mě vyhodí po jednom semestru a že jsem blbá,“ říká jedna z respondentek. „Takže jsem se obrátila na jednu slečnu, co pracovala v psychologické poradně. Byla hrozně milá a příjemná. Pomohla mi v tom, že jsme spolu vymyslely nějaký způsob, jak předejít tomu, aby se na mě všechno navalilo najednou. Byla jsem tam dvakrát s tím, že k ní můžu jít celkově šestkrát a pak bych si musela najít někoho jiného,“ dodává. 

Proč jsou špatné experimenty v psychologii důležité

Podobnou zkušenost má i další ze studentek, která byla po krátké době odkázána na služby externího centra. „Napsala jsem jedné osobě, kterou mi doporučila kamarádka, ta mi ale obratem odpověděla, že bohužel nyní nemá volnou kapacitu, ale doporučila mi další lidi z centra. Vyhledala jsem si tedy nějakou jinou doktorku. Byla naprosto skvělá, hned mě objednala na následující týden, bohužel mi nemohla nabídnout více než dvě sezení. Takže za mě spokojenost, jen mě mrzí, že jsem u ní nemohla zůstat nejlépe na vždy,“ říká.  

Kde tkví řešení problému

Kromě špatné dohledatelnosti pomoci působí psychologické interní služby univerzit poměrně nesystematicky. Špatná dostupnost služeb spojená s nedostatkem zaměstnanců dělají z poraden místo, kde se studenti v případě, že narazí na kompetentní kontakt, tlačí o místa a jsou po co nejkratší době odkazováni na externí pomoc. Stále výrazná stigmatizace problémů s duševním zdravím situaci ještě zhoršuje – studenti otálejí s vyhledáním profesionální pomoci a často se k ní dostávají až v momentech krize.

Českým univerzitám by rozhodně pomohl individuálnější přístup ke svým studentům, bez dostatečně finanční dotace se však můžeme o takových krocích pouze bavit. Zajistit, aby byla pomoc pro studenty lépe vyhledatelná, by mělo být minimum, osvěta ve formě seminářů či přednášek pro nově příchozí studenty by mohla snížit stres z přechodu do nového systému vzdělávání, který mnohé z nich po odchodu ze střední školy znejišťuje. Ulevit zátěž mladým lidem žijícím ve světě zvyšujících se nároků i rychlosti života určitě nebude špatným prvním krokem.

Pokud bojujete s úzkostmi či máte temné myšlenky, nebojte se vyhledat pomoc. K dispozici je např. celostátní Linka bezpečí na čísle 116 111 nebo Modrá linka na čísle 608 902 410. V případě, že studujete vysokou školu, neváhejte kontaktovat interní psychologickou poradnu, odkazy na interní poradny některých univerzit naleznete níže:

UK https://ipsc.cuni.cz/IPSC-72.html 

MUNI https://www.jednoucho.muni.cz/

ČVUT https://www.cips.cvut.cz/poradna-psychologicka

UP Olomouc http://psych.upol.cz/sluzby/poradna/

ZČU https://old.zcu.cz/pracoviste/ipc/psychologicke-poradenstvi )

Autor: Nikol Kováříková
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!