Stravovací pouště: není desert jako desert | E15.cz

Stravovací pouště: není desert jako desert

Anna Sochorová

Fenoménem jídla se zabývají lidé po celém světě. Druhy diet, zdravá strava, detoxy, veganství – výčet by mohl pokračovat donekonečna. Na opačné straně spektra se nachází food deserts neboli stravovací pouště.

Všude ve světě, v různém měřítku, ale nejvíce ve Spojených státech amerických se vyskytuje palčivý problém spojený s jídlem. V angličtině se nazývá food deserts (stravovací pouště). Co to vlastně znamená? USDA (Ministerstvo zemědělství Spojených států) je definuje jako obydlené oblasti, ve kterých mají obyvatelé omezený přístup ke zdravému jídlu, především k čerstvému ovoci a zelenině, či jsou tyto potraviny zcela nedostupné. Podle výzkumu téže instituce žije více než 2,3 milionu obyvatel USA přes 1,6 kilometrů od nejbližšího supermarketu a nevlastní auto. V městských oblastech, odkud jsou supermarkety často vytlačovány kvůli zvyšujícím se cenám nájmů, je možné tento problém vyřešit díky hromadné dopravě, ale i tak jsou někteří lidé nuceni několikrát přestupovat, a strávit tak nakupováním podstatnou část svého času. Bylo také zjištěno, že potraviny ve městech jsou až o 37 % dražší než potraviny v rurálních oblastech, především kvůli cenám dopravy a následnému zpracování. 

Výskyt food deserts ale neovlivňuje pouze vzdálenost. Další zjištění odhalilo, že v bohatých čtvrtích se vyskytuje třikrát více supermarketů než ve čtvrtích chudších. V oblastech, ve kterých mají lidé statisticky nižší příjmy, nabízejí obchody menší nabídku výrobků, a tudíž limitují výběr stravy. Večerky, které jsou téměř všude, samozřejmě nemohou nahradit svými rozměry ani sortimentem obchodní řetězce a pokud už zdravou stravu nabízejí, je to téměř vždy za vyšší cenu. Například ve Velké Británii žije ve stravovacích pouštích více než milion obyvatel a zda jet taxíkem do supermarketu, nebo vzít rodinu na večeři do Mcdonaldu, může ovlivnit rodinné výdaje na dlouho dopředu. Pro zajímavost, cena ovoce a zeleniny ve světě vzrostla mezi roky 1989 a 2005 o 75 %, zatímco cena fast foodu se snížila o 26 %.

Alkohol k večeři

Existují tři typy stravovacích pouští. Jsou jimi finanční, fyzická a mentální. Finanční souvisí s nemožností si dovolit žádané jídlo, i když je dostupné. Fyzická znamená mít finance na koupi jídla, ale nemožnost ho získat kvůli vzdálenosti a dalším faktorům. Třetí poté identifikuje problém, kdy je jídlo dostupné, ale člověk není ve stavu, aby si ho sám koupil. Často je těžké stravovací poušť vůbec identifikovat, protože NAIC (Klasifikační systém průmyslu ve Spojených státech) nerozlišuje typy obchodu s potravinami. Supermarkety a večerky s alkoholem jsou tedy ve stejné kategorii. Čtvrť, ve které není žádný supermarket, ale dvě večerky, je tedy podle NAIC za vodou. 

Stravovací pouště jsou samozřejmě úzce spojeny se zdravotními problémy. Mnoho lidí se zdravotním omezením (intolerance laktózy, alergie na lepek atd.) není schopno se jim podřídit, a to vytváří další zdravotní komplikace. Zatímco fast food je cenově výhodnější než zdravé jídlo, reakce organismu již ne. Obyvatelé čtvrtí postižených stravovacími pouštěmi se dle statistik více potýkají s cukrovkou typu 2, kardiovaskulárními nemocemi, obezitou a dalšími nemocemi spojenými se stravováním. Děti, kterým se při vývoji nedostává strava bohatá na vitamíny a minerály, jsou velice náchylné na poruchy pozornosti, zhoršený výkon ve škole nebo trpí nedostatkem motivace. Jedna studie, která proběhla v Chicagu, zjistila, že smrt zapříčiněná cukrovkou se vyskytuje dvakrát více ve stravovacích čtvrtích než v oblastech s přístupem k supermarketům. 

Psychogenní přejídání: „Jsem závislá na cukru.“

Let's move

Existuje řešení? Naštěstí jsou lidé, kterým není osud svých spoluobčanů lhostejný. Michelle Obama, bývalá první dáma USA, založila kampaň Let´s move, která bojuje za snížení dětské obezity a jako jeden z cílů si dala vymýtit stravovací pouště za pomoci daňových úlev pro supermarkety v chudých čtvrtích a dotací od státu. V Los Angeles prošel zákon, který snižuje počet fast food restaurací. V New Yorku již několik let funguje program Green Carts, který umožňuje výhodný lokální prodej ovoce a zeleniny. Ve Velké Británii má jeden milion dětí ve školách obědy zdarma a stát také podporuje těhotné ženy a rodiny s dětmi vouchery na mléko a zeleninu zdarma. 

Snídaně o samotě – metla mileniálů?

Skutečně (ne)zdravá škola

Pokud si myslíte, že tyto problémy k nám přes moře ještě nedorazily, jste na omylu. Jestliže se běžný student, který nemá peníze na rozhazování, chce slušně a za dobrou cenou najíst v centru Prahy, nemá jinou možnost než zavítat do KFC nebo McDonaldu. Toto se ovšem netýká pouze turistického centra, stejný problém lze najít i v nákupních centrech, kde by ve food courtu člověk ocenil alespoň náznak zdravé stravy. Pokud se už náhodou ve městě zdravý řetězec nachází, například Ugova salaterie, pod stokorunu tam pořídíte leda kohoutkovou vodu. Skvělé by bylo, kdyby supermarkety začaly nabízet cenově dostupná hotová zdravá jídla, saláty nebo třeba obložené bagety. V dnešní uspěchané době jednoduše není možné si každý den doma připravovat jídlo s sebou do školy či práce. 

Poslední dobou se také diskutuje o obědech zdarma pro všechny studenty základních škol. Stejně jako v UK tento program již v omezeném měřítku funguje dnes, sociálně slabší rodina může zažádat o příspěvek od školy díky dotacím z evropských fondů. Je zde ovšem otázka, nakolik jsou obědy ve školních jídelnách lepší a zdravější než fast foody. Tímto problémem se zabývá tzv. předpis spotřebního potravního koše, který vyjmenovává, jaké potraviny by měly být použity a v jaké frekvenci. Zároveň zde působí program Pestrá strava, který pořádá přednášky pro jídelny a rodiče o zdravé stravě a nabízí nápady na levná vyvážená jídla. Ve většině školních jídelen se rozhodně dají spatřit náznaky snahy o vaření zdravě a zároveň chutně, to už se ale často netýká školních bufetů. Pokud má student hlad a zapomněl si svačinu, nezbývá mu nic jiného než si koupit párek v rohlíku či toast. 

Aby bylo možno získat širší záběr na tuto problematiku, napsala jsem emaily s dotazy do škol po celé republice. Jaký byl výsledek? Všechny oslovené základní školy jsou zařazeny v programu nadace Women for women, která poskytuje vybraným dětem školní obědy zdarma. Peníze jsou přitom posílány přímo do školy, aby se předešlo zneužití ze strany rodinných příslušníků. Několik škol je také zapojeno do programu organizace Skutečně zdravá škola, která se podobně jako Pestrá strava snaží o zlepšení školního stravování. Z dalších programů pak stojí za zmínku Dovez sváču a Ovoce a mléko do škol. Od stejné firmy jsou také automaty, kde mohou pomocí kartičky rodiče regulovat, co si jejich dítě koupí. Ačkoliv je možností opravdu nepřeberně, všichni dotazovaní se shodují, že děti jsou vybíravé, málo se hýbají a tloustnou. Vliv na to má i sociální fakt – většina z nás si pamatuje, že lepší než sedět v jídelně sám a jídlo dojíst, je jít na autobus s rychlejšími kamarády. 

Bylo by hezké říci, že řešení je v dohlednu, že za pár let bude vymýcena dětská obezita a v centru se dočkáme vegetariánského obědu bez nutnosti rozbití prasátka, ale obávám se, že tomu tak nebude. Jedná se o velice komplexní problém a to nejlepší, co můžeme já i vy udělat, je zvýšit o něm povědomí.

Autor: Anna Sochorová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!