Studentské volby aneb volby nanečisto  | E15.cz

Vše o realitách

Vše o  realitách Vstoupit do speciálu

Studentské volby aneb volby nanečisto 

Studentské volby aneb volby nanečisto 
Výsledky studentských voleb do EP 2019
• 
ZDROJ: Jeden svět na školách

Anna Sochorová

V květnu proběhly na školách po celé České republice Studentské volby do Evropského parlamentu. Tento projekt uspořádal již pojedenácté Jeden svět na školách pod záštitou organizace Člověk v tísni. Celkově se zúčastnilo 246 škol a 18 758 studentů starších 15 let. 

Cílem Studentských voleb je seznámit středoškoláky s volebním systémem, základními demokratickými principy a v neposlední řadě podpořit zájem prvovoličů a mladých lidí o skutečné volby. Doteď se zvedla účast na řádných volbách u studentů, kteří se předtím zúčastnili těch na jejich škole, o 6 %. Volby na školách probíhají podobně jako volby skutečné – sestaví se volební komise ze studentů, připraví se plenta a hlasovací lístky. Po skončení jsou výsledky odeslány k hromadnému zpracování. Žádný politický subjekt nemá na průběh voleb vliv.

K tématu nám komentář poskytla Táňa Abrhámová, mediální koordinátorka Jednoho světa na školách.

Promítl se nějak do výsledků studentských voleb fakt, že většina zapojených škol byla gymnázia?

Určitě ano. Výsledky studentských voleb zveřejňujeme v rozdělení podle jednotlivých typů škol (gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učiliště). Z těch je patrné, že například studenti odborných škol mají tendenci volit více než studenti gymnázií populistické, až extremistické strany. Je však třeba zmínit i to, že zatímco většina studentů přistupuje k volbě zodpovědně, najde se vždy zároveň i část studentů, kteří volí z recese. 

Je vidět rozdíl v politických znalostech mezi gymnázii a dalšími typy škol?

Úroveň znalostí v oblasti politiky nemůžeme na základě samotných výsledků studentských voleb usuzovat. Nicméně platí, že výchově k aktivnímu občanství, tedy občanskému vzdělávání, je věnována větší pozornost a prostor na gymnáziích, což se může projevit ve znalostech a postojích mladých lidí. Přehled v politických tématech souvisí také s úrovní míry mediální gramotnosti (o politice se dozvídáme především z médií) a schopností kriticky myslet. Z pohledu úrovně mediální gramotnosti jsou na tom studenti gymnázií výrazně lépe než studenti odborných škol. Z průzkumu, který jsme v této oblasti mezi středoškoláky realizovali v loňském roce, vyplynuly značné rozdíly jak mezi studenty jednotlivých typů škol, tak ve srovnání Prahy a ostatních regionů. 

"Mediální (ne)gramotnost"

Jaká je celková úroveň mediální gramotnosti?

Úroveň mediální gramotnosti je (nejen) mezi našimi středoškoláky poměrně nízká. V testu, který pro nás realizovala agentura Median, vyřešilo správně více než 60 % úloh pouze 20 % studentů. Rozdíly mezi jednotlivými typy škol byly přitom výrazné, 0 až 6 bodů v testu dosáhlo 19 % žáků gymnázií, 41 % žáků středních odborných škol a 63 % středních odborných učilišť. Více než 9 z maximálně možných 15 bodů (tedy více než 60 %) získalo v testu 36 % gymnazistů, 15 % studentů odborných středních škol a 6 % studentů učilišť.

Výsledky tohoto výzkumu také naznačují, že míra mediální gramotnosti studentů má výrazný vliv na vnímání role médií v demokratické společnosti. Žáci s vyšší mírou mediální gramotnosti výrazně častěji souhlasí s tvrzením, že „nezávislá média jsou důležitá pro fungující demokracii“. Více mediálně gramotní žáci jsou zároveň více kritičtí k vlastnictví médií politiky, podle 89 % jsou taková média méně důvěryhodná, v kategorii žáků s nejnižší mediální gramotností si to myslí 62 % z nich.

Žádná ze stran, které by studenti volili, nemá pořádný program pro ekologii, ale například stávek Fridays for Future se mnozí zúčastňují. Koresponduje tedy politická orientace studentů s jejich jinými přesvědčeními?

Tuto otázku opět nemůžeme na základě samotných výsledků studentských voleb vyhodnotit, nicméně jisté vodítko při zodpovězení mohou poskytnout výsledky jiného z našich šetření, a to z průzkumu hodnot a postojů středoškoláků, který od roku 2009 pravidelně realizujeme na všech typech škol. Nejaktuálnější data máme ze září 2017. Z těch vyplývá, že pouze necelá třetina středoškoláků se domnívá, že může ovlivnit problémy ve své obci nebo České republice nějakou vlastní aktivitou.  Shodné procento studentů v odpovědi na otázku „Co považujete za největší problém města/vesnice, ve kterém žijete“ uvedlo špatné životní prostředí. Ve srovnání s výsledky téhož průzkumu realizovaného o 4 roky dříve vnímání problému špatného životního prostředí narostlo, stejně tak od roku 2009 postupně narůstá i procento studentů, kteří se domnívají, že je v jejich moci ovlivnit problémy ve své obci nebo v České republice vlastní aktivitou.

Gymnazisté oproti studentům učilišť a středních škol v témže průzkumu také více akcentovali problémy spojené s politickou reprezentací, korupcí, nekvalitou školství a nízkou mediální gramotností (na úrovni ČR) či pasivitou obyvatel a špatným uzemním plánováním (na úrovni obce). To může být dáno jinou hodnotovou orientací, mediálními zdroji, obsahem školní výuky i vlivem rodičů, neboť gymnazisté častěji pocházejí z rodin vysokoškoláků a bohatších rodin. 

A jaká jsou další zjištění?

Mezi hlavní globální problémy studenti v průzkumu, stejně jako v předchozích, zařadili války a konflikty. Oproti roku 2014 významně narostlo vnímání terorismu jako nejzávažnějšího problému (z 5 na 31 %). Mezi další silně vnímané globální konflikty patří obecně migrace, nemoci, AIDS apod., chudoba v rozvojových zemích a globální oteplování. Naopak se mezi studenty takřka nevyskytuje kritický postoj obecně ke globalizaci a výrazně problematicky není vnímána činnost mezinárodních institucí. Silné vnímání terorismu jako problému procházelo napříč sociálními skupinami studentů, což naznačuje silný vliv médií. Gymnazisté si více všímali problému dezinformací v médiích a méně problematizovali migraci. 

Setkala jste se někdy s negativním přístupem či kritikou studentských voleb z řad škol, profesorů?

Ano, nicméně spíše ve výjimečných případech. Zpětná vazba od pedagogů je veskrze pozitivní. O jejich kladném vztahu ke studentským volbám svědčí i to, že se do projektu opakovaně zapojují, a to i přes své značné časové vytížení. Pokud přicházejí negativní reakce, bývají způsobeny nejčastěji zvoleným termínem voleb. Studentské volby do Evropského parlamentu se například konaly v době státních maturit. Nicméně ve volbě termínů jsme vždy limitováni tím, aby studentské volby neproběhly bezprostředně před skutečnými volbami, aby zde byl několikatýdenní odstup, ale zároveň tak, aby už probíhala předvolební kampaň kandidujících stran, hnutí a koalic, a studenti tak měli příležitost všímat si probíhajících kampaní a uvědomit si spojitost mezi médii a politikou. 

V souvislosti s negativním přístupem nelze nezmínit i kritiku, se kterou jsme se v minulosti, zejména při prvních studentských volbách v roce 2010, setkali ze strany některých politiků. Kritika se objevuje stále, i když v daleko menší míře, i teď. I ze strany širší veřejnosti zaznívá, že taháme politiku do škol. Nejčastěji se objevuje výtka, že dochází k porušení školského zákona, který zakazuje propagaci konkrétních politických stran na půdě školy. K tomu v našem případě rozhodně nedochází. Jediné místo, kde se politické strany v souvislosti se studentskými volbami na škole objeví, je seznam všech politických stran uvedený na volebních lístcích. Máme za to, že politická témata do školy patří. 

"Náctiletí myslí jinak"

Tento rok získala ve studentských volbách převahu hlasů Česká pirátská strana, a to 24 %. Na druhém místě se poté umístili Starostové s 12 % a na třetím nová strana Ano, vytrollíme europarlament s 10 % hlasů. Vzhledem k podobnosti názvu třetí strany se stranou premiéra Andreje Babiše ANO je podle ředitele Jednoho světa na školách Karla Strachoty možné, že je někteří mladí voliči zaměnili. 

V roce 2014, kdy se konaly předešlé volby do Evropského parlamentu, byly výsledky studentských voleb velice podobné. Na prvním místě se také umístila Česká pirátská strana s 19 % hlasů, na druhém ANO 2011 s 16 % hlasů a na třetím TOP 09 a Starostové s 12 % hlasů.

Náctiletí mají ovšem jiné preference než dospělí. Tento rok se ve volbách do europarlamentu na prvním místě umístilo ANO s 21 %, poté ODS s 14 % a Piráti s 13 % hlasů.

Autor: Anna Sochorová
 

Hlavní zprávy

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!